Interdisciplinární časopis se zaměřuje především ze sociologického, politologického a historického hlediska na problematiku dlouhodobých sociálních procesů a trendů, modernizace, globalizačních tendencí a vlivů. Časopis vytváří širší platformu pro badatele v historických sociálních vědách. Epistemologické pole časopisu není striktně ohraničené a počítá s přesahy do civilizacionistiky, kulturní sociologie a dalších spřízněných oblastí.
Časopis vydává nakladatelství Univerzity Karlovy v Praze Karolinum ve spolupráci s Fakultou humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze.
Historická sociologie je vědecký časopis s otevřeným přístupem, což znamená, že veškerý obsah je volně k dispozici bez poplatku pro uživatele nebo instituci. Uživatelé mohou číst, stahovat, kopírovat, distribuovat, tisknout, vyhledávat nebo odkazovat na plné texty článků v tomto časopise, aniž by potřebovali předchozí povolení od vydavatele nebo autora.
Recenzovaný vědecký časopis vychází dvakrát ročně, v červnu a v prosinci.
Časopis je abstraktován a indexován v CEEOL, CEJSH, DOAJ, EBSCO, Emerging Sources Citation Index, ERIH PLUS, OAJI, recensio.net, Scopus, SSOAR, Ulrichsweb.
Dlouhodobou archivaci elektronického obsahu časopisu zajišťuje Portico.
HISTORICKÁ SOCIOLOGIE, Vol 16 No 1 (2024), 87–104
Stát jako organismus? Kritická reflexe dosavadních interpretací konceptu státu Friedricha Ratzela
[The State as an Organism? Friedrich Ratzel’s Concept of the State and a Critical Reflection on its Current Perception]
Martin Urban
DOI: https://doi.org/10.14712/23363525.2024.7
zveřejněno: 11. 06. 2024
Abstract
Friedrich Ratzel (1844–1904) is often portrayed in the Czech context as a controversial figure in the development of political-geographical or geopolitical thought. This is probably a consequence of the lack of attention and research interest in the Czech Republic. Nevertheless, his conception of the state resonates quite strongly in the domestic literature. Available sources indicate that under the influence of Social Darwinism he came up with the idea of the state as a (living or biological) organism that must grow (expand its Lebensraum), become stronger and occupy more and more space in order to survive (in the struggle for life). This interpretation, which is in fact very misleading, forms an important pillar of Ratzel’s overall negative perception. For it implies that his conception of the state is an application of Darwin’s natural selection and the struggle for survival to human society, states and international relations. Such an interpretation of Ratzel’s thought sounds truly sinister, and in this vein could be used to justify territorial expansion as the natural right of the stronger. On closer examination, however, it turns out that the Social Darwinist interpretation of Ratzel’s thought is highly questionable and that his conception of the state cannot be used in this way.
klíčová slova: Friedrich Ratzel; political geography; human geography; anthropogeography; history of geography; history of science
reference (44)
1. [kolektiv autorů] [1952]. Buržoasní geografie nástroj imperialismu: Sborník. Praha: Přírodovědecké vydavatelství.
2. Anučin, V. A. [1962]. Teoretické problémy geografie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
3. Baar, Vladimír - Rumpel, Petr - Šindler, Petr [1996]. Politická geografie. Ostrava: Ostravská univerzita.
4. Bassin, Mark [1987a]. Friedrich Ratzel 1844-1904. In. Freeman, T. W. (ed.). Geographers: Biobibliographical Studies, 11. London: Mansell Information Publishing, s. 123-132.
5. Bassin, Mark [1987b]. Race contra space: the conflict between German Geopolitik and National Socialism. Political Geography Quarterly 6 (2): 115-134. CrossRef
6. Burrow, John Wyon [2004]. Krize rozumu: Evropské myšlení 1848-1914. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury.
7. Buttmann, Günther [1977], Friedrich Ratzel. Leben und Werk eines deutschen Geographen 1844-1904. Stuttgart: Wissenschaftliche Verlagsgesellschaft MBH.
8. Cabada, Ladislav - Šanc, David a kol. [2011]. Panregiony ve 21. století: Vývoj a perspektivy mezinárodních makroregionů. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk.
9. Danics, Štefan [2009]. Základy vědy o politice. České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií.
10. Drulák, Petr [2010]. Teorie mezinárodních vztahů. Praha: Portál.
11. Drulák, Petr [2019]. Úvod do mezinárodních vztahů. In. Novák, Miroslav a kol. Úvod do studia politiky. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON).
12. Dušek, Jan [1926]. Sociologie: Úvod do myšlení biosociologického. Praha: Jan Dušek.
13. Faber, Karl-Georg [1982]. Zur Vorgeschichte der Geopolitik. Staat, Nation und Lebensraum im Denken deutscher Geographen vor 1914. In. Dolliger, Heinz - Gründer, Horst - Hanschmidt, Alwin (ed.). Weltpolitik, Europagedanke, Regionalismus. Festschrift für Heinz Gollwitzer zum 65. Geburtstag am 30. Januar 1982. Münster: Aschendorff, s. 389-406.
14. Heyden, Günther [1960]. Teorie životního prostoru. Praha: Orbis.
15. Hunter, James M. [1983]. Perspective on Ratzel's Political Geography. Lanham, New York, London: University Press of America.
16. Chyský, Václav [2012]. Po stopách konceptů střední Evropy 19. a počátku 20. století se zaměřením na "Mitteleuropu" Friedricha Naumanna. Střední Evropa 28 (136): 116-163.
17. Jehlička, Petr - Tomeš, Jiří - Daněk, Petr (ed.) [2000]. Stát, prostor, politika: Vybrané problémy politické geografie. Praha: Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje.
18. Kaplan, Robert D. [2013]. Pomsta geografie: Co mapy vyprávějí o příštích konfliktech a boji proti osudu. Praha: Bourdon.
19. Kašpar, Jaroslav [1990]. Vybrané kapitoly z historické geografie českých zemí a z nauky o mapách. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
20. Kershaw, Ian [2015]. Hitler. I. díl, 1889-1936: Hybris. Praha: Argo.
21. Krejčí, Karel A. [1962]. Škaredé portréty: němečtí militaristé včera a dnes. Praha: Naše vojsko.
22. Krejčí, Oskar [2009]. Geopolitika středoevropského prostoru: pohled z Prahy do Bratislavy. Praha: Professional Publishing.
23. Krejčí, Oskar [2014]. Mezinárodní politika. Praha: Ekopress.
24. Mazis, Ioannis Th. - Stogiannos, Alexandros [2011]. Die Boden-Staat Relation in Friedrich Ratzels politisch-geographischer Lehre. Zeitschrift fur die Regionale Wissenschaft 1 (1): 11-20.
25. Müller, Gerhard H. [1996]. Friedrich Ratzel (1844-1904): Naturwissenschaftler, Geograph, Gelehrter. Neue Studien zu Leben und Werk und sein Konzept der "Allgemeinen Biogeographie". Stuttgart: Verlag für Geschichte der Naturwissenschaften und der Technik.
26. Overbeck, Hermann [1957]. Das politischgeographische Lehrgebäude von Friedrich Ratzel in der Sicht unserer Zeit. Die Erde 88: 169-192.
27. Ratzel, Friedrich [1896]. Der Staat als Organismus. Die Grenzboten 55 (52): 614-623.
28. Ratzel, Friedrich [1897a]. Die geographische Methode in der Ethnographie. Geographische Zeitschrift 3 (5): 268-278.
29. Ratzel, Friedrich [1897b]. Über den Lebensraum: Eine biogeographische Skizze. Die Umschau 1 (21): 363-367.
30. Ratzel, Friedrich [1899]. Anthropogeographie. Erster Teil: Grundzüge der Anwendung der Erdkunde auf die Geschichte. Stuttgart: J. Engelhorn.
31. Ratzel, Friedrich [1901a]. Der Lebensraum: Eine biogeographische Studie. In. Bücher, Karl a kol. (ed.). Festgaben für Albert Schäffle zur siebenzigsten Wiederkehr seines Geburtstages am 24. Februar 1901. Tübingen: Verlag der H. Laupp'schen Buchhandlung, s. 101-189.
32. Ratzel, Friedrich [1901b]. Die Erde und das Leben: Eine vergleichende Erdkunde. Erster Band. Leipzig, Wien: Bibliographisches Institut. Ratzel, Friedrich [1903]. Politische Geographie oder die Geographie des Staaten, des Verkehrs und des Krieges. München, Berlin: R. Oldenbourg. CrossRef
33. Růžička, Josef [1905]. Fr. Ratzel a jeho význam pro vědu historickou. Český časopis historický 11 (1): 55-66, (2): 187-196.
34. Semjonov, J. N. [1951]. Fašistická geopolitika ve službách amerického imperialismu. Praha: Naše vojsko.
35. Schlüter, Otto [1898]. Die Grundgedanken aus Friedrich Ratzel's "Politischer Geographie". Zeitschrift der Gesellschaft für Erdkunde zu Berlin 33: 126-140.
36. Schlüter, Otto [1906]. Die leitenden Gesichtspunkte der Anthropogeographie, insbesondere der Lehre Friedrich Ratzels. Achiv für Sozialwissenschaft und Socialpolitik 22 (3): 581-630.
37. Schultz, Hans-Dietrich [2009]. Friedrich Ratzel. Bellizistischer Raumtheoretiker mit Naturgefühl oder Vorläufer der NS-Lebensraumpolitik? In. Deimel, Claus - Lentz, Sebastian - Streck, Bernhard (ed.). Auf der Suche nach Vielfalt. Leipzig: Leibniz-Institut für Länderkunde.
38. Skokan, Ladislav [2001]. Politickogeografický a geopolitický úvod do regionální geografie. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně.
39. Steinmetzler, Johannes [1956]. Die Anthropogeographie Friedrich Ratzels und ihre ideengeschichtlichen Wurzeln. Bonn: Geographisches Institut der Universität Bonn.
40. Štollová, Sandra [2016]. Pangermanismus. Ideové základy pan-hnutí, historický vývoj a proměna myšlenkového směru v ideologii. Praha: Libri.
41. Toušek, Václav - Kunc, Josef - Vystoupil, Jiří [2008]. Ekonomická a sociální geografie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk.
42. Urban, Martin [2016]. Friedrich Ratzel (1844-1904). Příspěvek k osobnosti a dílu německého geografa 19. století. Historica Olomucensia 51: 99-112. CrossRef
43. Voráček, Emil [2004]. Eurasijství v ruském politickém myšlení: Osudy jednoho z porevolučních ideových směrů ruské meziválečné emigrace. Praha: Set Out.
44. Wanklyn, Harriet [1961]. Friedrich Ratzel. A Biographical Memoir and Bibliography. Cambridge: Cambridge University Press.
Stát jako organismus? Kritická reflexe dosavadních interpretací konceptu státu Friedricha Ratzela is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.
230 x 157 mm
vychází: 2 x ročně
cena tištěného čísla: 120 Kč
ISSN: 1804-0616
E-ISSN: 2336-3525
