Motivation for Physical Activity in Czech Seniors

Motivation for Physical Activity in Czech Seniors The present study focuses on motivation to physical activity in Czech seniors from a social cognitive perspective. The researched sample consisted of 254 Czech older adults (average age 68.1 years), who were administered a battery of questionnaires measuring their self-rated participation in physical activity and related motivational constructs (e.g., perceived self-efficacy, perceived social support, self-regulation strategies such as goal setting, planning, self-monitoring). Physical activity was significantly associated with self-efficacy (especially self‑efficacy for lifestyle physical activity) and social support, although the respondents perceived a low level of support and did not report actively seeking additional support. Participants asserted that they predominantly set exercise goals but used low-quality goal setting strategies. Also, they mentioned relatively high level of self-regulation strategies related to perceived importance of physical activity (such as perceiving exercise as a priority, goal setting and seeking reinforcements), on the other hand they seemed to lack some self-regulation strategies related to actual enactment of physical activity. In general, the relationship between self-regulation strategies and physical activity was relatively low which suggests that physical activity of our respondents has been motivated mostly by external or habitual factors. Motivace k pohybové aktivitě u českých seniorů Cílem předkládané studie je prozkoumat některé důvody účasti v pohybové aktivitě u českých seniorů z perspektivy sociálně kognitivní teorie. Výzkumný vzorek tvořilo 254 českých seniorů a seniorek ve věku mezi 60–84 lety (průměrný věk 68,1 let), kterým byla administrována baterie dotazníků zjišťující jejich účast v pohybové aktivitě a s ní související motivační proměnné (vnímanou sebe-účinnost, vnímanou sociální podporu, sebe-regulační strategie jako stanovování cílů, plánování, sebe-monitoring a další). S pohybovou aktivitou nejvýznamněji souvisela vnímaná sebe-účinnost, významný vztah byl pozorován také u vnímané sociální podpory, přestože respondenti uváděli její nízkou úroveň a sami se jen málo podíleli na jejím vyhledávání. Respondenti udávali, že si obvykle stanovovali cíle týkající se cvičení, avšak při dosahování těchto cílů podle svých slov neužívali efektivní seberegulační strategie. Respondenti zmiňovali relativně vysokou úroveň některých sebe-regulačních strategií spojených s vnímáním důležitosti pohybové aktivity, v menší míře udávali užití sebe-regulačních strategií spojených přímo s prováděním pohybové aktivity. Obecně byl pozorován pouze nízký vztah mezi sebe-regulačními strategiemi a pohybovou aktivitou, což naznačuje, že respondenti byli motivováni spíše vnějšími či habituálními faktory.