Fitness Levels in Pupils at Practical Elementary Schools

Fitness Levels in Pupils at Practical Elementary Schools Relatively little expert attention is paid to assessing the fitness or motor performance standard of children with mild intellectual disability, or children at special schools, in the Czech Republic. The aim of our research was therefore to ascertain the standard of selected fitness indicators among children attending practical elementary schools and to compare the findings with same-age children at ordinary elementary schools. Five field motor tests focusing mainly on fitness (Standing broad jump, Repeated situps, 12-minute run, 4 × 10 m shuttle run, Sit and reach test) were conducted on 153 children attending special schools in Prague (age 10.62 ± 0.56 years) and, for comparison, 99 children from ordinary elementary schools (age 10.40 ± 0.57 years). Compared to their typically developing peers, the fitness of the children from special schools, in other words pupils with mainly mild intellectual disability, was statistically (p = 0.05) and substantively (Cohen’s d index) different. The biggest differences in performance were found in the Repeated sit-ups test; the smallest in running tests. The primary reason for this should be sought both in their intellectual disability and the specific attributes associated with it and also in the insufficient standard of external conditions (school, family). The research results highlight the urgent need to devote due attention and space to the motor abilities of special school pupils, as there is no doubt that even children with mild intellectual disability possess the sufficient prerequisites to develop their movement abilities. Úroveň tělesné zdatnosti žáků základních škol praktických V České republice se poměrně málo odborné pozornosti věnuje hodnocení úrovně tělesné zdatnosti či motorické výkonnosti dětí s lehkým intelektovým postižením, resp. žáků základních škol praktických. Cílem našeho šetření bylo tedy zjistit úroveň vybraných ukazatelů tělesné zdatnosti žáků na základních školách praktických a získané hodnoty porovnat se stejně starými žáky běžných základních škol. U 153 žáků pražských základních škol praktických (věk 10,62 ± 0,56 let) a pro komparaci výsledků také u 99 žáků běžných základních škol (věk 10,40 ± 0,57 let) bylo použito pět terénních motorických testů (Skok daleký z místa, Leh–sed opakovaně, Běh po dobu 12 min, Člunkový běh 4 × 10 m, Hluboký předklon s dosahováním v sedu snožmo) zaměřených převážně na kondiční schopnosti. Tělesná zdatnost žáků základních škol praktických, resp. žáků s převážně lehkým intelektovým postižením je oproti intaktním vrstevníkům statisticky (p = 0,05) i věcně rozdílná (Cohenův index d). Největší rozdíly ve výkonech byly zaznamenány v testu Leh–sed opakovaně, nejmenší v běžeckých testech. Primární příčinu zjištěného stavu je nutno hledat nejen v jejich intelektovém postižení a s ním spojenými specifiky, ale i v nedostatečné úrovni vnějších podmínek (škola, rodina). V ýsledky výzkumu poukazují na naléhavou potřebu věnovat motorice žáků speciálních škol patřičnou pozornost a prostor, neboť není pochyb o tom, že i děti s lehkým intelektovým postižením mají v rámci svého postižení dostatek předpokladů pro rozvoj svých pohybových schopností.