A Golden Age of Theology at Prague: Prague Sentences Commentaries from 1375 to 1385, the terminus post quem for Evidence of Wycliffism in Bohemia

A Golden Age of Theology at Prague: Prague Sentences Commentaries from 1375 to 1385, the terminus post quem for Evidence of Wycliffism in Bohemia This article is a survey of the first Sentences commentaries at the University of Prague, from lectures delivered between ca. 1376 and ca. 1381, those of Conrad of Ebrach O.Cist, the seculars Conrad of Soltau and Menso of Beckhusen, and Nicholas Biceps O. P. Biceps’ commentary contains the first evidence for Wyclif’s works in Bohemia, but a careful examination of the sources reveals that we have no evidence for Wycliffism in Prague before 1385, not 1381 or 1378 as previously thought. If Biceps was remembered primarily in Prague, Ebrach’s commentary exerted an influence in Paris and Vienna, Soltau’s was read all over Central Europe, and the works of Ebrach, Soltau, and Beckhusen provided the models for several Sentences commentaries at Kraków. They may not have aroused the excitement that Jan Hus and Jerome of Prague would, but they make the years surrounding the onset of the Great Schism a Golden Age of Theology. Zlatý věk teologie v Praze: pražské komentáře Sentencí z let 1375–1385, termín post quem pro doložení viklefismu v Čechách Studie analyzuje dochované komentáře k Sentencím Petra Lombardského z období počátků pražské předhusitské univerzity. Sentence Petra Lombardského představují jeden z nejvýznamnějších literárních žánrů středověké filozofie. Jedná se o výsledky přednášek bakalářů teologie, které byly součástí předepsaného sylabu teologického studia a jednou z podmínek pro dosažení magisterského gradu z teologie. Nejstarší známý pražský komentář, lectura textualis Jindřicha Tottinga z Oyty, pochází z počátku sedmdesátých let 14. století. Čtyři další dochované výklady je možné vročit mezi roky 1376 až 1381 a jejich autory jsou cisterciák Konrád z Ebrachu, dva sekulární teologové Konrád ze Soltau a Menson z Beckhusenu, a dále dominikán Mikuláš Biceps. Text upozorňuje na tzv. principia, strhující debaty a výměny názorů mezi pražskými teology, jež známe z úvodních přednášek k jednotlivým čtyřem knihám Sentencí a které se konaly vždy před počátkem akademického roku. Konrád z Ebrachu ve svém pražském výkladu přednesl v podstatě svůj dřívější kurs z Bologně, a inspiroval tak celou řadu generačně mladších kolegů. Komentář Konráda ze Soltau se stal doslova teologickým „best-sellerem“ a dochoval se v šedesáti doposud známých kodexech. V příspěvku je věnována pozornost i významu komentáře Mikuláše Bicipita, jenž obsahuje první známé doklady o vlivu traktátů Jana Wyclifa v českém prostředí. Detailní rozbor Mikulášova výkladu a dalších zdrojů ukázal, na rozdíl od výsledků dřívějšího bádání, že vliv pojednání evangelického doktora v pražském prostředí nesahal před chronologickou hranici roku 1385 (tedy není možné jej doložit pro roky 1378 či 1381). Zdá se, že Bicipitův výklad měl patrně vliv výhradně v pražském prostředí. Naproti tomu stopy vlivu komentáře Konráda z Ebrachu je možné doložit v Paříži či ve Vídni, Soltovův výklad byl hojně čten v celé střední Evropě. Výklady obou Konrádů i Mensona se staly dokonce modely pro několik komentářů k Sentencím na krakovské univerzitě během 15. století. Přestože tyto tři výklady nevzbudily zájem Jana Husa a Jeronýma Pražského o několik dekád později, jsou důležitým dokladem „zlatého věku teologie“ pražské předhusitské univerzity na počátku papežského schismatu v období před první velkou secesí nominalistických mistrů v polovině osmdesátých let 14. století.