AUC HISTORIA UNIVERSITATIS CAROLINAE PRAGENSIS
Tato pravidla vycházejí z „Pokynů pro osvědčené postupy pro redaktory časopisů“ (the Best Practice Guidelines for Journal Editor), které vypracoval Výbor pro publikační etiku (COPE).
Povinnosti výkonných redaktorů a redakční rady
Výkonní redaktoři ve spolupráci s redakční radou přijímají k recenznímu řízení všechny zaslané rukopisy, které odpovídají zaměření časopisu a splňují standardy vědeckých textů. Dohlížejí rovněž na proces vzájemně anonymního recenzního řízení a zaručují, že rukopisy jsou hodnoceny výhradně na základě jejich intelektuální hodnoty bez ohledu na rasu, pohlaví, sexuální orientaci, věk, náboženské vyznání, etnický původ či státní příslušnost autora.
Redaktoři zajišťují, aby informace o zaslaných rukopisech nebyly sdělovány nikomu jinému než příslušným autorům, potenciálním a skutečným recenzentům, členům redakční rady nebo vydavateli, pokud je to považováno za nezbytné.
Nezveřejněný materiál obsažený v zaslaném rukopise nesmí být použit v rámci vlastního výzkumu redaktora bez výslovného písemného souhlasu autorů.
Všechny zaslané rukopisy podléhají schválení šéfredaktora časopisu AUC-HUCP, který je odpovědný za konečné rozhodnutí o jejich zveřejnění. Při rozhodování zohlední názory členů redakční rady a recenzentů a bude se řídit platnými právními normami týkajícími se etické integrity, porušení autorských práv a plagiátorství.
Povinnosti recenzentů
Proces recenzování pomáhá redaktorům při rozhodnutí o publikování a může přispět ke zlepšení kvality zaslaných rukopisů (prostřednictvím redakční komunikace s autory).
Práci vybraných recenzentů usnadňuje strukturovaný recenzní formulář, který je k dispozici u výkonného redaktora. Pokud pozvaní vědci/recenzenti usoudí, že nejsou pro daný úkol kvalifikovaní nebo nejsou schopni recenzi včas dokončit a odevzdat, měli by o tom neprodleně informovat výkonného redaktora, aby bylo možné oslovit náhradní recenzenty.
Všechny rukopisy přijaté k posouzení je třeba považovat za důvěrné dokumenty. Bez souhlasu výkonného redaktora nesmí být šířeny ani diskutovány s jinými osobami.
Posudky by měly být prováděny s maximální objektivností. Recenzenti by se měli snažit poskytovat konstruktivní zpětnou vazbu a řídit se duchem kolegiality. Měli by jasně vyjadřovat své názory, podložené podpůrnými argumenty, a neměli by připustit osobní kritiku.
Recenzenti by měli identifikovat relevantní publikované či nepublikované práce, které autoři necitovali. Jakékoli tvrzení, že daný poznatek, závěr či argument již byl dříve publikován, by mělo být doprovázeno příslušnou citací. Recenzenti by také měli upozornit redakci na jakoukoli podstatnou podobnost či překrývání mezi posuzovaným rukopisem a jakýmkoli jiným publikovaným či nepublikovaným článkem, o kterém mají osobní znalost.
Informace získané v rámci recenzního řízení musí zůstat důvěrné a nesmějí být využívány k osobnímu prospěchu. Recenzenti by neměli posuzovat rukopisy, u nichž mají střet zájmů vyplývající z konkurenčních, kolegiálních nebo jiných vztahů či spojení s některým z autorů, společností nebo institucí spojených s danými rukopisy.
Povinnosti autorů
Autoři původních studií by měli vždy uvést popis postupu své práce (použité metody apod.). Rukopis by měl obsahovat příslušné odkazy na všechny použité zdroje a literaturu, aby bylo možné ověřit všechna tvrzení. Podvodná nebo záměrně nepřesná tvrzení představují neetické chování a jsou nepřijatelná.
Autoři by měli zajistit, aby veškerá předložená práce byla originální, a pokud použili práci a/nebo slova jiných autorů, aby byla náležitě citována. Plagiátorství má mnoho podob, od „vydávání“ cizího rukopisu za vlastní, přes kopírování nebo parafrázování podstatných částí cizího článku (bez uvedení zdroje), až po přisvojování si výsledků výzkumu provedeného jinými. Plagiátorství ve všech svých podobách představuje neetické publikační chování a je nepřijatelné.
Autoři by obecně neměli publikovat rukopisy popisující v podstatě stejný výzkum ve více než jednom časopise nebo primární publikaci. Současné zaslání stejného rukopisu do více než jednoho časopisu představuje neetické publikační chování a je nepřijatelné.
Autoři by měli zajistit, aby řádně ocenili práci jiných, a měli by rovněž citovat publikace, které měly zásadní vliv na povahu prezentované práce (např. z hlediska metodiky nebo struktury studie).
Autorství by mělo být omezeno na ty, kteří významně přispěli ke koncepci, návrhu či provedení prezentované studie. Všichni, kdo významně přispěli, by měli být uvedeni jako spoluautoři. Ostatní osoby, které přispěly k významným aspektům výzkumného projektu, by měly být náležitě oceněny, například v poznámkách. Autoři, kteří jsou v kontaktu s redakcí časopisu, by měli zajistit, aby v rukopise byli uvedeni všichni příslušní spoluautoři a aby všichni spoluautoři viděli a schválili konečnou verzi rukopisu a souhlasili s jeho předložením k publikaci.
Všichni autoři by měli podniknout nezbytné kroky k zamezení střetu zájmů. Je třeba uvést všechny zdroje finanční podpory studie.
Pokud autor zjistí ve své vlastní publikované práci významnou chybu nebo nepřesnost, je jeho povinností neprodleně informovat výkonné redaktory nebo vydavatele a spolupracovat s nimi na stažení či opravě článku.
Generativní umělá inteligence
Použití nástrojů generativní umělé inteligence (AI) v textech předložených k recenzi do časopisu AUC-HUCP je povoleno jako podpora výzkumu, jazykové korektury nebo strukturování textu. Role autora nesmí být omezena pouze na formulování zadání pro nástroje AI, zatímco AI je zodpovědná za výsledný text. AUC-HUCP se zavazuje šířit texty, napsané a čtené lidmi, což odráží samotnou podstatu humanitních věd. Autoři jsou povinni uvést, zda a jak využili nástroje AI, a to alespoň v následující formě: typ nástroje (např. ChatGPT, Copilot, Gemini, DeepL, Grammarly), přesný účel použití (např. jazyková korektura) a rozsah použití (např. konkrétní kapitoly nebo fáze přípravy). Nekritické převzetí výstupů generovaných umělou inteligencí představuje plagiátorství a porušuje etické zásady časopisu AUC-HUCP. Autoři musí být schopni vysvětlit, ověřit a obhájit všechny části textu, za které nesou autorskou odpovědnost. Autoři berou na vědomí, že výstupy umělé inteligence mohou obsahovat faktické chyby, nespolehlivé nebo smyšlené informace, stylistické nepřesnosti či kulturní zaujatost. Použití umělé inteligence nezbavuje autory odpovědnosti za faktickou správnost a vědeckou kvalitu předloženého textu. V současné době neexistují zavedené formáty citování výstupů z nástrojů umělé inteligence, avšak pokud autoři takové nástroje použili, měli by je citovat v souladu s Modern Language Association Standard.