Jazyk a myšlení

Jazyk a myšlení

Imaiová, Mucumi

témata: filozofie, lingvistika
edice: Lingvistika

e-kniha, 1. vydání
překlad: Kanasugi, Petra
vydáno: listopad 2017
ISBN: 978-80-246-3694-8
formáty e-knihy PDF
doporučená cena: 150 Kč

E-shop

Anotace

Prostřednictvím jazyka se díváme na svět kolem nás a přemýšlíme. Znamená to tedy, že způsob chápání reality a myšlení jednoho národa, který hovoří svým rodným jazykem, se liší od chápání a myšlení lidí ostatních národností, kteří hovoří jazyky jinými? Autorka monografie Jazyk a myšlení na pozadí výsledků mnoha zajímavých experimentů (týkajících se například vyjádření pozice v prostoru v jazycích, které nemají slova jako před, za, vpravo, vlevo, vlivu osvojování si jazyka na myšlení dětí apod.) nabízí odpověď na tuto otázku z pohledu kognitivní psychologie.

Obsah

PŘEDMLUVA

1. PLURALITA ZPŮSOBŮ SEGMENTACE SVĚTA JAZYKEM
1.1 Názvy barev
1.2 Názvy věcí
1.3 vyjádření lidského pohybu
1.4 Přemisťování věcí
1.5 Vyjádření pozice věcí
1.6 Napevno nebo volně
1.7 Názvy čísel

2. CO JAZYK, TO ZPŮSOB CHÁPANÍ SVĚTA?
2.1 Jazykový determinismus neboli whorfova hypotéza
2.2 Dokážu rozeznat barvu, když neznám její jméno?
2.3 Předměty a substance
2.4 Klasifikátory a chápání předmětů
2.5 Gramatický rod a příslušnost k biologickému pohlaví
2.6 Tomu, kdo umí používat slova pravá a levá, se svět zrcadlově obrací
2.7 Chápání času
2.8 Whorfova hypotéza

3. HLEDÁNÍ JAZYKOVÝCH UNIVERZÁLIÍ
3.1 Univerzalita jazyka
3.2 Univerzální tendence v pojmenovávání věcí
3.3 Univerzální rysy ve způsobu pojmenovávání barev
3.4 Univerzální rysy ve způsobu pojmenovávání pohybu
3.5 Je víc toho společného, nebo toho odlišného?

4. JAK SE VYVÍJÍ MYŠLENÍ DĚTÍ - KDYŽ SI OSVOJUJÍ JAZYK
4.1 Kategorie vytvořené jazykem
4.2 Co se změní, když se dítě učí názvy věci
4.3 Chápání počtu
4.4 Jazyk mění pohled na vztahy mezi věcmi
4.5 Jak jazyk ovlivňuje chápání

5. JAK JAZYK OVLIVŇUJE CHÁPANÍ
5.1 Slova mění paměť
5.2 Slova mění způsob vidění událostí
5.3 Slova a chápání barev
5.4 Je možné chápání bez zprostředkování jazykem?

ZÁVĚR JAZYK A MYŠLENÍ - K POCHOPENÍ JEJICH VZTAHU
Mohou si tedy mluvčí různých jazyků porozumět?
Důležitost pochopení rozdílů ve vědomí

DOSLOV
DOSLOV ČESKÉMU VYDÁNÍ
POUŽITÁ LITERATURA
SEZNAM OBRÁZKŮ
BAREVNÁ PŘÍLOHA
POZNÁMKA PŘEKLADATELKY

Recenze

Monografie Jazyk a myšlení se věnuje základním otázkám kognitivní lingvistiky: místem jazyka v myšlení a v orientaci člověka v prostředí, kategorizaci pomocí jazyka, podílem jazyka při vytváření pojmové soustavy u dětí aj. Ukazuje, že jazyk, kterým mluvíme, vnáší do světa, který nás obklopuje, jistý řád. Výchozím bodem úvah je oprávněnost Sapirovy a Whorfovy hypotézy, podle níž jazyk naše myšlení determinuje.
Otázky, které tu autorka nastoluje, nejsou nové. Pro českého čtenáře je však velmi přínosné, že diskusi o nich vede z pozice rodilé mluvčí japonštiny, kognitivní lingvistky a psycholožky zkoumající i další orientální jazyky, obeznámené i s relevantními poznatky o některých jazycích exotických. Kategorizace pomocí jazyka se jeví v této perspektivě v mnohém jinak než z pozice angličtiny nebo češtiny.
Na konkrétních příkladech věcí a jevů každodenního života autorka ukazuje, že odlišné způsoby segmentace skutečnosti jsou v některých případech dány kulturní specifikou a životními podmínkami nositelů daného jazyka (např. diverzifikace názvů koní v mongolštině), jindy tomu tak není. Kategorizace se promítá do rozsahu lexikálního významu slov (velmi zajímavý je výklad významového rozsahu ekvivalentů sloves jít a běžet a sloves držet a nést v různých jazycích), jiným příkladem je kategorizace na základě gramatických významů (příklady jsou zde existence jmenného rodu v některých jazycích, počitatelnost nebo využití klasifikátorů v japonštině a čínštině). Znovu - tentokrát z pozice japonštiny a s přihlédnutím k řadě dalších jazyků - se nastoluje otázka, jak je pomocí jazyka členěno barevné spektrum a jaká je motivace barev. Různorodé a pro českého čtenáře leckdy překvapivé jsou také vztahové významy i prostředky jejich vyjadřování.
Všechny tyto podnětné výklady směřují k zaujetí stanoviska k hypotéze Sapira a Whorfa; nikoli k jejímu přijetí, nebo odmítnutí, cílem současných kognitivních výzkumů inspirovaných teorií jazykové relativity je objasnit, jak konkrétně jazyk, kterým mluvíme, naše kognitivní procesy ovlivňuje. Stejnou pozornost jako rozdílům na různých rovinách jazykových systémů věnuje proto autorka tomu. co je pro jazyky společné: jazykovým univerzáliím. Zaměřila se zejména na rovinu lexikální. Navzdory různým způsobům kategorizace jazyky sdílejí některé rysy: jistou pravidelnost v tom, co je stejné a co je různé. Tato univerzálnost podle autorky platí pro pojmenování věcí (tj. jevů smyslově přístupných), neplatí však pro vyjadřování vztahů mezi věcmi.
Dalším zajímavým tématem je vývoj myšlení u dětí a podíl mateřského jazyka na tomto vývoji. Autorka vychází z výsledků řady experimentů, kterým byly podrobeny děti osvojující si typologicky různé jazyky. Vysoce hodnotí podíl jazyka na chápání vztahů; právě jazyk dítěti umožňuje propojit informace z více zdrojů, to je základem pro rozvoj abstraktního myšlení a vytváření pojmové soustavy na různých stupních obecnosti.
Inspirativní jsou i pasáže metodologické; je zřejmé, že vypracovat experimentální metody, kterými by bylo možné testovat rozdíly v myšlení mluvčích různých jazyků a z výsledků vyvozovat obecnější závěry, je velmi nesnadné.
Posuzovaná monografie je obsahově mnohem bohatší. Do českého odborného prostředí přináší nové poznatky (vyšla v roce 2016) i neotřelý pohled na otázky, které jsou i zde v popředí zájmu.

Z recenzního posudku: Doc. PhDr. Iva Nebeská, CSc.

Nejnovější tituly v edici