Teorie lyriky

Jonathan Culler (* 1944) patří k nejvýznamnějším literárním teoretikům a jeho Krátký úvod do literární teorie (česky 2002, 2015) se těší trvalé oblibě v USA i u nás. Teorie lyriky si klade za cíl přistoupit k oblasti lyrické poezie pružně a nedogmaticky, přitom ale s vědomím bohatých vnitřních vazeb tradice básnického psaní, poslechu a čtení, které se osvědčují v autorské i čtenářské zkušenosti, a tím ustavují jednotu žánru. Oproti hermeneutické otázce po smyslu básnického textu Culler zdůrazňuje to, o co báseň jazykově usiluje a čeho svou výpovědí dosahuje: v centru zájmu se tak ocitá například oslovování, chvála a hana či rytmus a rituál. Culler využívá teoretických podnětů, jež nachází například v díle G. W. F. Hegela, T. W. Adorna či fenomenologicky zaměřené K. Hamburgerové, ale současně svou úvahu vždy odvíjí od konkrétních příkladů a dbá na to, aby kniha mohla sloužit i jako učební úvod.

Českému překladu předchází autorova předmluva, v níž odpovídá na některé z četných reakcí, které doprovázely první harvardské vydání, a uzavírá doslov Josefa Hrdličky, který přibližuje českou recepci Cullerova díla a uvádí ho do kontextu domácí literární vědy. Přímo v předkládaném svazku tak dochází k prvním reflexím samotné teoretické práce.
Teorie lyriky je však něčím víc než jen pojednáním rozhojňujícím řady knih v poličkách několika tuzemských vědců zabývajících se poezií – lze ji totiž číst také jako učebnici věnovanou dějinám lyriky, respektive dějinám myšlení o poezii.
Eva Marková (A2 22/2020)

[K]niha je beze vší pochybnosti skvělou učebnicí. Podává přehled známých i méně známých přístupů, je přesná a instruktivní v jejich podání, přehledná, v podstatě stručná, dobře strukturovaná a čtivá. Student, který Cullerovo dílo prostuduje, si osvojí řadu odborných pojmů a termínů (petrarkismus, disentní lyrika, panhelénizace poezie) i zajímavých postřehů o dějinách teorie literatury („jako čtenáři Foucaulta víme, že normy jsou i produktivní“; „teorie žánrů je nejzábavnější tam, kde je nejdetailnější…“), a lze předpokládat, že bude mít dobrý přehled po otázkách lyrické poezie.
Eva Krásová (e*forum 6. 1. 2020)

Cullerovu Teorii lyriky můžeme tudíž vnímat také jako názornou školu způsobů, jak pracovat s básnickými texty. Co se tu po nás žádá, je ovšem jen na pohled jednoduché: totiž bezbřehá a nepředsudečná vstřícnost k dílu, schopnost se do básně ponořit, zplna se poddat jejímu kouzlu, a zároveň zvídavě pátrat po příčinách reálně zakoušeného estetického prožitku. Při tomto pátrání se pak můžeme nechat inspirovat a vést autorovým příkladem: snažit se v básni objevit a zachytit nějaký příznačný, právě jen pro ni charakteristický moment, nějaký zprvu nenápadný, avšak pokud možno důležitý aspekt její vnitřní stavby; a poté co možná důsledně domýšlet celý jeho významový dosah.

Cullerovy mimořádně vnímavé a citlivé analýzy se ostatně nedají nijak stručně popsat, nedají se úhrnně postihnout nějakou obecnou formulkou; tyto rozbory se vyplatí skutečně a s požitkem číst, s napětím sledovat, kde autor tentokrát najde své punctum a co všechno dokáže ze svého výchozího postřehu vyvodit. Autorovo umění básnického rozboru musíme nakonec jen s úžasem obdivovat — a nejspíš mu je asi i tak trochu tiše závidět.
Marie Kubínová (Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., 9. 5. 2022)

Cullerovu knihu je třeba ocenit. Její čtivý tón (někdy snad až příliš vstřícný ke čtenáři, já bych místy ocenil větší hutnost textu) otevírá zásadní a komplexní téma; čtenář uvítá množství „ilustrativních“ básní, které nejsou jen nutnou ukázkou teoretických tezí, ale mají vzbudit čtenářské potěšení (jež Culler zjevně sdílí). A zmíněný střet tradic dodává knize ještě jedno pozitivum: vede k promyšlení toho, co člověk měl za samozřejmé, a k uvědomění si nových uměleckých i teoretických možností.
Kéž bychom měli k dispozici obdobnou monografii o epice…
Pavel Šidák (Svět literatury 65/2022, str. 153–159)

• Přednáška Jonathana Cullera

  11. dubna 2023 proslovil profesor Jonathan Culler přednášku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

• Poezie v otázkách

  Večerem věnovaným edici Studia poetica a posledním dvěma vydaným svazkům provedli Josef Hrdlička, Mariana Machová, Justin Quinn, Daniela Theinová a Josef Vojvodík.