Domácí vzdělávání a legislativa. Studie postkomunistických států střední Evropy

Postkomunistické země střední Evropy − Česká republika, Slovensko, Polsko, Maďarsko a Slovinsko − se po druhé světové válce ocitly ve sféře sovětského vlivu, který trval až do konce osmdesátých let 20. století, kdy se vláda komunismu zhroutila. Všechny země se tak na začátku devadesátých let ocitly v období hluboké společenské transformace. V současné době tyto země charakterizuje společná snaha o dokončení transformace všech složek společenského systému a o vytvoření koherentní fungující demokratické společnosti. Stále však tyto země vykazují určitá specifika, která je v některých ohledech odlišují od ostatních zemí staré Evropy dodnes. Analýza stávajícího stavu legislativních prostředí domácího vzdělávání v postkomunistických zemích střední Evropy odhalila řadu podobností, které lze v těchto zemích v přístupu k dané problematice iden¬tifikovat. Na druhou stranu byly zjištěny významné odlišnosti, které ukazují na to, že nezávisle na podobných zkušenostech a regionální blízkosti se jedná o svébytné státy, které k řešení různých problémů a výzev přistupují autonomně. The post-communist countries of Central Europe − the Czech Republic, Slovakia, Poland, Hungary, and Slovenia − after the Second World War found themselves in the sphere of Soviet influence which lasted until the end of the 1980s when the Communist governments collapsed. All the countries have experienced profound social transformation at the beginning of the 1990s. Currently, they are characterized by joint efforts to complete the transformation of all the components of economy and the social system and to create a functional democratic system. Despite tremendous progress the observed countries are still different from countries of “Old Europe” in many aspects. The analysis of the current state of legislation con¬cerning the home education in the post-communist countries of Central Europe confirmed many similarities. However, significant differences among them were also detected. This shows that regardless of the similar experience the individual states are dealing autonomously with similar problems and challenges.

1. Adámková, P. (2007). Reforma veřejné správy na úseku školství a problematika financování školství v obecných otázkách. In Dny veřejného práva, Sborník abstraktů příspěvků z mezinárodní konference (s. 333−342). Brno: Masarykova univerzita.

2. Beck, Ch. (2002). Home education − New political tension? The case of Northern Europe. Paper presented at Comparative Education Society of Europe Conference. London, July 2002.

3. Beck, Ch. (2008). Home Education and Social Integration. Critical Social Studies, 10(2), 59−69.

4. Beck, Ch. (2010). Home education. The social motivation. International Electronic Journal of Elementary Education, 3(1), 29−44.

5. Dalahooke, M. M. (1986). Home educated children's social/emotional adjustment and academic achievement: A comparative study (Doctoral Dissertation). Los Angeles: California School of Professional Psychology.

6. Dueholm, N. (nedatováno). Prawo edukacyjnego wyboru a polskie prawo. Dostupné z http://www.edukacjadomowa.piasta.pl/prawo.html.

7. Dueholm, N. (2003). Polscy rodzice mają wolność wyboru!" − pierwsza rozmowa z Krzysztofem Klicka. Najwyższy Czas!, 33−34, 16. srpen 2003.

8. Dueholm, N. (2006). History of homeschooling movement in Poland. Dostupné z http://www.hslda.org/hs/international/Poland/200612191.asp.

9. Dvořák, D. (2007). Nezávislé náboženské vzdělávání za normalizace". Soudobé dějiny, 14(2−3), 449−470.

10. Education in Hungary past, present, future − an overview. (2008). Budapest: Ministry of Education and Culture. Dostupné z http://www.nefmi.gov.hu/letolt/english/education_in_hungary_080805.pdf.

11. Jančaříková, K. (2006). Domácí vzdělávání v kontextu reformy českého školství. Učitelské lis-ty − Česká škola. Dostupné z http://ucitelske-listy.ceskaskola.cz/Ucitelskelisty/Ar.asp?ARI=102655&CAI=2149.zps.

12. Jančaříková, K. (2008). Význam environmentální výchovy v individuálním (domácím) vzdělávání. In J. Činčera, M. Kaplánek, & J. Sýkora, Tři cesty k pedagogice volného času (s. 75−80). Brno: Tribun.

13. Klicka, Ch. J. (2002). Home Educated Students Excel in College. Dostupné z http://www.hslda.org.

14. Kolasińska, E., Kuźmicka, J., & Smoczyńska, A. (2007). Edukacja domowa. Warszawa: Polskie Biuro Eurydice.

15. Kostelecká, Y. (2003). Domácí vzdělávání (Dizertační práce). Praha: PedF UK.

16. Kostelecká, Y. (2005). Legislativní úprava domácího vzdělávání v zahraničí a její komparace se situací v České republice. Pedagogika, 55(4), 354−367.

17. Kostelecká, Y. (2010). Home education in the post-communist countries: Case study of the Czech Republic. International Electronic Journal of Elementary Education, 3(1), 29−44.

18. Kostelecká, Y. (2012). The Legal status of home education in the post-communist countries of Central Europe. International review of education, 58(4), 445−463. CrossRef

19. Kostelecká, Y. (2014). Doma, nebo ve škole? Studia paedagogica, 19(1), 65−82.

20. Leis, T. (2005). Home education in Estonia. Dostupné z http://folk.uio.no/cbeck/Estonia.htm.

21. Mertin, V. (2003). Pedagogicko-psychologické aspekty individuálního vzdělávání. Pedagogika, 53(4), 405−417.

22. Meyer, L. (1999). Home-schooling in Holland. Dostupné z http://www.alternative-learning.org/ale/home-liz.html.

23. Morton, R. (2010). Home education. Construction of choice. International Electronic Journal of Elementary Education, 3(1), 29−44.

24. Petrie, A. (1995). Home educators and the law within Europe. International Review of Education, 41(3−4), 285−296. CrossRef

25. http://dx.org/10.1023/A:1012260228356

26. Pražáková, D. (2012). Matematika v domácím vzdělávání: charakteristiky vzdělávacího stylu rodin (Dizertační práce). Praha: PedF UK.

27. Priesnitz, W. (2003). Home Based Learning in Canada. An Overview of Laws. Dostupné z http:// www.life.ca/hs/hsreport.html.

28. Průcha, J. (1999). Vzdělávání a školství ve světě. Základy mezinárodní komparace vzdělávacích systémů. Praha: Portál. PubMed

29. Průcha, J. (2006). Srovnávací pedagogika. Praha: Portál.

30. Ray, B. (1994). A nationwide study of home education in Canada: Family characteristics, student achievement, and other topics. Salem, OR: National Home Education Research Institute.

31. Ray, B. (1997). Strengths of their own − Home schoolers across America: Academic achievement, family characteristics, and longitudinal traits. Salem, OR: National Home Education Research Institute.

32. Reimer, F. (2010). School attendance as a civic duty v. home education as a human right. International Electronic Journal of Elementary Education, 3(1), 29−44.

33. Rothermel, P. (2002). Home-Education: Rationales, Practices and Outcomes. Dostupné z http://www.jspr.btinternet.co.uk/Research/Researcchpaper/BERAworkingpaper.htm.

34. Štech, S. (2003). Škola, nebo domácí vzdělávání? Teoretická komplikace jedné praktické otázky. Pedagogika, 53(4), 418−436.

35. Thomas, A. (1999). Research in England and Tasmania. Dostupné z http://www.tnet.com.au/-piffle/herlin/research/athomas1.htm.

36. Tůma, J. (2001). Domácí vzdělávání v zemích EU a u nás. Učitelské listy, 8.

37. Walterová, E. (2006). Srovnávací pedagogika: Vývoj a proměny v globálním kontextu. Praha: PedF UK.