Kulturní kapitál a maturitní zkouška: analýza školních seznamů literárních děl

Study focuses on ways how education system consecrates particular literary works as pieces of the legitimate culture. It also pays attention to the correspondence between leaving examination syllabus and position of schools in the field of upper secondary education. The study employs data connected to the state leaving examination to explore less apparent mechanisms of reproduction of cultural capital and its unequal distribution in the educational system. The original data file includes ‘school list of literary works’ gathered from 831 secondary schools, encompassing 82 722 individual items (works). Empirical analysis shows the narrow delineation of the literary canon. Half of the unique items in the whole file comprises only 80 most frequent works. There is also profound between-school differentiation in the lists. Schools belonging to the upper segment of the cultural capital scale often include pieces of modern literature and theatre. On the other hand, lower segment schools often include literary works characterised by straightforward narrative form. The analysis shows that differences between maturita exam school list further entrench the distinction between academic and vocational educational tracks.

1. Atkinson, W. (2011). The context and genesis of musical tastes: Omnivorousness debunked, Bourdieu buttressed. Poetics, 39(3), 169-186. CrossRef

2. Atkinson, W. (2015). Class. Cambridge: Polity.

3. Bloom, H. (1994). The Western canon: The books and school of the ages. New York: Harcourt Brace.

4. Bourdieu, P. (1984). Distinction: A social critique of the judgement of taste. Cambridge: Harvard University Press.

5. Bourdieu, P. (2010). Pravidla umění: Geneze a struktura literárního pole. Brno: Host.

6. Bourdieu, P., & Passeron, J.-C. (1990). Reproduction in education, society and culture. London: SAGE Publications.

7. Brisson, R. (2019). Back to the original omnivore: On the artefactual nature of Peterson's thesis of omnivorousness. Poetics, 76. CrossRef

8. Centrum pro zjišťování výsledků ve vzdělávání. (2016). Katalog požadavků zkoušek společné části maturitní zkoušky: Český jazyk a literatura. https://maturita.cermat.cz/files/files/katalog-pozadavku/katalog-pozadavku-2018-CJL.pdf

9. Daenekindt, S., & Roose, H. (2015). De-institutionalization of high culture? Realized curricula in secondary education in Flanders, 1930-2000. Cultural Sociology, 9(4), 515-533. CrossRef

10. Fishman, R. M., & Lizardo, O. (2013). How macro-historical change shapes cultural taste: Legacies of democratization in Spain and Portugal. American Sociological Review, 78(2), 213-239. CrossRef

11. Greger, D., Simonová, J., & Straková, J. (Eds.). (2015). Spravedlivý start. Nerovné šance v předškolním vzdělávání a při přechodu na základní školu. Praha: PedF UK.

12. Hazir, I. K., & Warde, A. (2016). The cultural omnivore thesis: Methodological aspects of the debate. In L. Hanquinet & M. Savage (Eds.), Routledge international handbook of the sociology of art and culture (s. 77-89). New York: Routledge.

13. Hroch, M. (2009). Národy nejsou dílem náhody. Příčiny a předpoklady utváření moderních evropských národů. Praha: SLON.

14. Katrňák, T. (2004). Odsouzeni k manuální práci: Vzdělanostní reprodukce v dělnické rodině. Praha: SLON.

15. Katrňák, T. (2006). Faktory podmiňující vzdělanostní aspirace žáků devátých tříd základních škol v České republice. In P. Matějů & J. Straková (Eds.), (Ne)rovné šance na vzdělání. Vzdělanostní nerovnosti v České republice (s. 173-193). Praha: Academia.

16. Lamont, M., & Lareau, A. (1988). Cultural capital: Allusions, gaps and glissandos in recent theoretical developments. Sociological Theory, 6(2), 153-168. CrossRef

17. Lareau, A. (2011). Unequal childhoods: Class, race, and family life. Berkeley: University of California Press. CrossRef

18. Lareau, A., & Weininger, E. B. (2003). Cultural capital in educational research: A critical assessment. Theory and Society, 32(5-6), 567-606. CrossRef

19. Legg, R. (2012). Bach, Beethoven, Bourdieu: "Cultural capital" and the scholastic canon in England's A-level examinations. Curriculum Journal, 23(2), 157-172. CrossRef

20. LeTendre, G. K., Hofer, B. K., & Shimizu, H. (2003). What is tracking? Cultural expectations in the United States, Germany, and Japan. American Educational Research Journal, 40(1), 43-89. CrossRef

21. Lizé, W. (2016). Cultural consecration and legitimation-modes, agents and processes. Poetics, 59, 1-4. CrossRef

22. Matějů, P., Straková, J., & Veselý, A. (Eds.). (2010). Nerovnosti ve vzdělávání. Od měření k řešení. Praha: SLON.

23. McEneaney, E. H., & Meyer, J. W. (2006). The content of the curriculum. In M. T. Hallinan (Ed.), Handbook of sociology of education (s. 189-211). New York: Springer Science+Business Media. CrossRef

24. Perry, L. B., & Lamb, S. (2016). Curricular differentiation and stratification in Australia. Orbis Scholae, 10(3), 27-47. CrossRef

25. Peterson, R. A. (1992). Understanding audience segmentation: From elite and mass to omnivore and univore. Poetics, 21(4), 243-258. CrossRef

26. Pikálková, S., Vojtěch, J., & Kleňha, D. (2014). Úspěšnost absolventů středních škol ve vysokoškolském studiu, předčasné odchody ze vzdělávání. Praha: NÚV.

27. Smith Maguire, J. (2018). The taste for the particular: A logic of discernment in an age of omnivorousness. Journal of Consumer Culture, 18(1), 3-20. CrossRef

28. Soukup, P. (2016). Užívání statistické a věcné významnosti v časopise Pedagogická orientace a Pedagogika v posledních deseti letech: Pohled statistika. Pedagogická orientace, 26(2), 182-201. CrossRef

29. Soukup, P., & Rabušic, L. (2007). Několik poznámek k jedné obsesi českých sociálních věd - statistické významnosti. Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 43(2), 379-395. CrossRef

30. Straková, J. (2010a). Dopad diferenciace vzdělávacích příležitostí v povinném vzdělávání na vývoj nerovností ve výsledcích žáků v ČR po roce 2000. Pedagogika, 60(1), 21-37.

31. Straková, J. (2010b). Přidaná hodnota studia na víceletých gymnáziích ve světle dostupných datových zdrojů. Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 46(2), 187-210. CrossRef

32. Straková, J., & Greger, D. (2013). Faktory ovlivňující přechod žáků 5. ročníků na osmileté gymnázium. Orbis scholae, 7(3), 73-85. CrossRef

33. Špaček, O. (2018). Kulturní kapitál na vysoké škole: Strukturace kulturního prostoru studentů Univerzity Karlovy. Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 54(5), 699-725. CrossRef

34. Veselý, A. (2006). Lidský, sociální a kulturní kapitál. In J. Kalous & A. Veselý (Eds.), Vybrané problémy vzdělávací politiky (s. 7-24). Praha: Karolinum.

35. Ward, S. C., & Connolly, R. (2008). Let them eat Shakespeare: Prescribed authors and the National Curriculum. Curriculum Journal, 19(4), 293-307. CrossRef

36. Warde, A., Wright, D., & Gayo-Cal, M. (2007). Understanding cultural omnivorousness: Or, the myth of the cultural omnivore. Cultural Sociology, 1(2), 143-164. CrossRef