Interdisciplinární časopis se zaměřuje především ze sociologického, politologického a historického hlediska na problematiku dlouhodobých sociálních procesů a trendů, modernizace, globalizačních tendencí a vlivů. Časopis vytváří širší platformu pro badatele v historických sociálních vědách. Epistemologické pole časopisu není striktně ohraničené a počítá s přesahy do civilizacionistiky, kulturní sociologie a dalších spřízněných oblastí.
Časopis vydává nakladatelství Univerzity Karlovy v Praze Karolinum ve spolupráci s Fakultou humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze.
Historická sociologie je vědecký časopis s otevřeným přístupem, což znamená, že veškerý obsah je volně k dispozici bez poplatku pro uživatele nebo instituci. Uživatelé mohou číst, stahovat, kopírovat, distribuovat, tisknout, vyhledávat nebo odkazovat na plné texty článků v tomto časopise, aniž by potřebovali předchozí povolení od vydavatele nebo autora.
Recenzovaný vědecký časopis vychází dvakrát ročně, v červnu a v prosinci.
Časopis je abstraktován a indexován v CEEOL, CEJSH, DOAJ, EBSCO, Emerging Sources Citation Index, ERIH PLUS, OAJI, recensio.net, Scopus, SSOAR, Ulrichsweb.
Dlouhodobou archivaci elektronického obsahu časopisu zajišťuje Portico.
HISTORICKÁ SOCIOLOGIE, Vol 9 No 2 (2017), 67–83
Německá minulost českého pohraničí v historickém vědomí obyvatel Karlovarského kraje
[German past Czech borderland in the historical consciousness of the population of Karlovy Vary Region]
Sandra Kreisslová, Václav Jaroš
DOI: https://doi.org/10.14712/23363525.2017.39
zveřejněno: 07. 12. 2017
Abstract
A contribution with a regional focus will concentrate its attention on the West Bohemian borderland, specifically the Karlovy Vary Region. For centuries, it was largely shaped by the German-speaking population. The authors will focus here on the question of historical consciousness of the Karlovy Vary Region current residents, when it comes to the German past of the region in which they live. Using a quantitative survey and visualisation by means of comparative mental maps of the Gould and Lynch type, they examine the views of and attitudes to selected historical milestones in Czech-German relations, historical consciousness of the existence of the German population and its effect in the region under study and, last but not least, the relationship to the current German ethnic minority.
klíčová slova: historical consciousness; collective memory; borderland; Czech-German relations; quantitative research; Karlovy Vary Region
reference (46)
1. Alexander, Jeffrey, Ch. – Eyerman, Ron (ed.) [2004]. Cultural Trauma and Collective Identity. Berkeley: University of California Press.
2. Arburg, Adrian von – Staněk, Tomáš (ed.) [2010a]. Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945–1951: Češi a Němci do roku 1945. Středokluky: SUSA.
3. Arburg, Adrian von – Staněk, Tomáš (ed.) [2010b]. Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945–1951: Akty hromadného násilí v roce 1945 a jejich vyšetřování. Středokluky: SUSA.
4. Arburg, Adrian von – Staněk, Tomáš (ed.) [2011]. Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945–1951: Akty hromadného násilí v roce 1945 a jejich vyšetřování. Středokluky: SUSA.
5. Assmann, Aleida [2006]. Der lange Schatten der Vergangenheit: Erinnerungskultur und Geschichtspolitik. München: C. H. Beck.
6. Assmann, Jan [2001]. Kultura a paměť: Písmo, vzpomínka a politická identita v rozvinutých kulturách starověku. Praha: Prostor.
7. Blaive, Muriel – Mink, Georges [2003]. Benešovy dekrety: Budoucnost Evropy a vyrovnávání se s minulostí. Praha: CEFRES.
8. Breakwell, Glynis [1993]. Social representations and social identity. Papers on social representations 2 (3): 198–217.
9. Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) Sociologického ústavu AV ČR [online]. Dostupné z: < http://cvvm.soc.cas.cz/mezinarodni-vztahy> [cit. 11. 7. 2016].
10. ČSÚ. Sčítání lidu, domů a bytů [online]. Dostupné z: <https://www.czso.cz/csu/czso/scitani-lidu-domu -a-bytu> [cit. 11. 7. 2016].
11. Domnitz, Christian [2007]. Zápas o Benešovy dekrety před vstupem do Evropské unie: Diskuze v Evropském parlamentu a v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR v letech 2002–2003. Praha: Dokořán.
12. Dvořák, Tomáš [2012]. Vnitřní odsun 1947–1953: Závěrečná fáze "očisty pohraničí" v politických a společenských souvislostech poválečného Československa. Brno: Matice moravská.
13. Erll, Astrid [2005]. Kollektives Gedächtnis und Erinnerungskulturen: Eine Einführung. Stuttgart: J. B. Metzler.
14. Giesen, Bernhard [2002]. Triumph and Trauma. Cambridge: Routledge.
15. Gould, Peter – White, Rodney [1974]. Mental Maps. Harmondsworth: Penguin.
16. Halbwachs, Maurice [1994 (1925)]. Les cadres sociaux de la mémoire. Paris: Albin Michel.
17. Houžvička, Václav [2005]. Návraty sudetské otázky. Praha: Karolinum.
18. Houžvička, Václav – Novotný, Lukáš (ed.) [2007]. Otisky historie v regionálních identitách obyvatel pohraničí: Sebedefinice a vzájemné vnímání Čechů a Němců v přímém sousedství. Praha: Sociologický ústav AV ČR.
19. Chromý, Pavel – Janů, Helena [2003]. Regional identity, activation of territorial communities and the potential of the development of peripheral regions. Acta Universitatis Carolinae. Geographica 38 (1): 105–117.
20. Jeřábek, Milan (ed.) [2012]. Česko-saské pohraničí prostor konkurence a/nebo kooperace? Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.
21. Kreisslová, Sandra [2016]. "Odsun" Němců v české vzpomínkové kultuře. Národopisná revue 26 (4): 284–295.
22. Kreisslová, Sandra – Novotný, Lukáš [2015]. Kulturní život německé menšiny v České republice. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta.
23. Lozoviuk, Petr [2012]. Grenzland als Lebenswelt: Grenzkonstruktionen, Grenzwahrnehmungen und Grenzdiskurse in sächsisch-tschechischer Perspektive. Leipzig: Leipziger Universitätsverlag.
24. Lozoviuk, Petr (ed.) [2009]. Grenzgebiet als Forschungsfeld: Aspekte der ethnographischen und kulturhistorischen Erforschung des Grenzlandes. Leipzig: Leipziger Universitätsverlag.
25. Lynch, Kevin [1960]. The Image of the City. Cambridge: MIT Press.
26. Maslowski, Nikolas – Šubrt, Jiří [2015]. Kolektivní paměť: K teoretickým otázkám. Praha: Karolinum.
27. Nora, Pierre (ed.) [1984]. Les lieux de mémoire. I – La République. Paris: Gallimard.
28. Nosková, Jana – Čermáková, Jana [2013]. "Měla jsem moc krásné dětství": Vzpomínky německých obyvatel Brna na dětství a mládí ve 20.–40. letech 20. století / "Ich hatte eine sehr schöne Kindheit": Erinnerungen von Brünner Deutschen an ihre Kindheit und Jugend in den 1920er–1940er Jahren. Brno: Etnologický ústav AV ČR.
29. Paasi, Anssi [1986]. The institutionalization of regions: A theoretical framework for understanding the emergence of regions and the constitution of regional identity. Fennia 164 (1): 105–146.
30. Rak, Jiří [1994]. Bývali Čechové… České historické mýty a stereotypy. Jinočany: H&H.
31. Spurný, Matěj [2011]. Nejsou jako my: Česká společnost a menšiny v pohraničí (1945–1960). Praha: Antikomplex.
32. Staněk, Tomáš [1991]. Odsun Němců z Československa 1945–1947. Praha: Academia.
33. Staněk, Tomáš [1993]. Německá menšina v českých zemích 1948–1989. Praha: Institut pro středoevropskou kulturu a politiku.
34. Staněk, Tomáš [1996]. Perzekuce 1945: Perzekuce tzv. státně nespolehlivého obyvatelstva v českých zemích (mimo tábory a věznice) v květnu–srpnu 1945. Praha: Institut pro středoevropskou kulturu a politiku.
35. Staněk, Tomáš [2005]. Poválečné "excesy" v českých zemích v roce 1945 a jejich vyšetřování. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR.
36. Statistický lexikon obcí v republice československé [1934]. Praha: Orbis.
37. Šmídová, Olga [1998]. Česko-německé vztahy v zrcadle tisku. In. Křen, Jan – Brokolová, Eva (ed.). Obraz Němců a Rakouska a Německa v české společnosti 19. a 20. století. Praha: Karolinum, s. 268–280.
38. Šubrt, Jiří (ed.) [2010]. Historické vědomí jako předmět badatelského zájmu: Teorie a výzkum. Kolín: Nezávislé centrum pro studium politiky.
39. Šubrt, Jiří – Pfeiferová, Štěpánka [2010]. Nástin teoreticko-sociologického přístupu k otázce historického vědomí. In. Šubrt, Jiří (ed.). Historické vědomí jako předmět badatelského zájmu: Teorie a výzkum. Kolín: Nezávislé centrum pro studium politiky, s. 21–30.
40. Šubrt, Jiří – Vinopal, Jiří, a kol. [2012]. Historické vědomí obyvatel České republiky perspektivou sociologického výzkumu. Praha: Karolinum.
41. Tomášek, Marcel [2015]. Různá nahlížení na kolektivní paměť: Koncept sociálního traumatu jako jeden z aktuálních přístupů. In. Maslowski, Nikolas – Šubrt, Jiří (ed.). Kolektivní paměť: K teoretickým otázkám. Praha: Karolinum, s. 179–194.
42. Welzer, Harald [2002]. Das kommunikative Gedächtnis: Eine Theorie der Erinnerung. München: Beck.
43. Zich, František [2007a]. Přeshraniční vlivy v českém pohraničí. Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.
44. Zich, František [2007b]. Regionální identita obyvatel českého západního pohraničí. In. Houžvička, Václav – Novotný, Lukáš (ed.). Otisky historie v regionálních identitách obyvatel pohraničí: Sebedefinice a vzájemné vnímání Čechů a Němců v přímém sousedství. Praha: Sociologický ústav AV ČR, s. 49–64.
45. Zich, František – Roubal, Ondřej – Spalová, Barbora [2007]. Mezigenerační biografická konfigurace obyvatel české části Euroregionu Nisa. Praha: Sociologický ústav AV ČR.
46. Zmizelé Sudety / Das verschwundene Sudetenland [2003]. Domažlice: Antikomplex.
Německá minulost českého pohraničí v historickém vědomí obyvatel Karlovarského kraje is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.
230 x 157 mm
vychází: 2 x ročně
cena tištěného čísla: 120 Kč
ISSN: 1804-0616
E-ISSN: 2336-3525
