Interdisciplinární časopis se zaměřuje především ze sociologického, politologického a historického hlediska na problematiku dlouhodobých sociálních procesů a trendů, modernizace, globalizačních tendencí a vlivů. Časopis vytváří širší platformu pro badatele v historických sociálních vědách. Epistemologické pole časopisu není striktně ohraničené a počítá s přesahy do civilizacionistiky, kulturní sociologie a dalších spřízněných oblastí.
Časopis vydává nakladatelství Univerzity Karlovy v Praze Karolinum ve spolupráci s Fakultou humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze.
Historická sociologie je vědecký časopis s otevřeným přístupem, což znamená, že veškerý obsah je volně k dispozici bez poplatku pro uživatele nebo instituci. Uživatelé mohou číst, stahovat, kopírovat, distribuovat, tisknout, vyhledávat nebo odkazovat na plné texty článků v tomto časopise, aniž by potřebovali předchozí povolení od vydavatele nebo autora.
Recenzovaný vědecký časopis vychází dvakrát ročně, v červnu a v prosinci.
Časopis je abstraktován a indexován v CEEOL, CEJSH, DOAJ, EBSCO, Emerging Sources Citation Index, ERIH PLUS, OAJI, recensio.net, Scopus, SSOAR, Ulrichsweb.
Dlouhodobou archivaci elektronického obsahu časopisu zajišťuje Portico.
HISTORICKÁ SOCIOLOGIE, Vol 6 No 2 (2014), 63–78
Cestování Čechů na jihoslovanské pobřeží ve 20. letech 20. století
[The Travel Habits of Czechs to the Yugoslavian Coast in the 1920s]
Jiří Šoukal, Silvie Vančurová
DOI: https://doi.org/10.14712/23363525.2014.3
zveřejněno: 10. 12. 2014
Abstract
This article centres around the Czechoslovakian perception of holiday travel to Yugoslavia in the 1920s with particular attention to the typology of Czech tourists. It has been shown that travel to Yugoslavia was very popular among the middle classes who had enough time and money. The wealthier classes preferred France. The main selling points travel agents and hotel owners used to promote travel to Yugoslavia were affordability, service targeted to Czechs and Pan-slavism. The idea of a mutual Slavonic tradition had been in existence since the 19th century. Evidence would seem to show that the most significant factor for repeat travel was affordability. Conservative Czech tourists remained loyal guests of Yugoslavia during the 1920s and 1930s.
klíčová slova: typology of Czechoslovak tourists in Yugoslavia; pan-slavism; Czech hotels; Czechoslovak-Yugoslav relationships
reference (53)
1. Agačić, Damir [2000]. Hrvatsko-češki odnosi na prijelazu iz XIX. u XX. stoljeće. Zagreb.
2. Archiv České národní banky, fond Národní banka československá, sign. NBČ/1721-1 – Národohospodářské zprávy všeobecné, Jugoslávie 1919–1929. Zpráva z 8. 10. 1921 – Situace na zdejším peněžním trhu.
3. Archiv České národní banky, fond Národní banka československá, sign. NBČ/1721-1 – Národohospodářské zprávy všeobecné, Jugoslávie 1919–1929. Korespondence 4. 4. 1922, Ministerstvo zahraničních věcí ČSR Bankovnímu úřadu Ministerstva financí ČSR.
4. Archiv České národní banky, fond Národní banka československá, sign. NBČ/1721-1 – Národohospodářské zprávy všeobecné, Jugoslávie 1919–1929. Korespondence 16. 1. 1924, Ministerstvo financí ČSR Bankovnímu úřadu Ministerstva Financí ČSR ve věci vývoz efektivních valut SHS.
5. Archiv České národní banky, fond Národní banka československá, sign. NBČ/1721-1 – Národohospodářské zprávy všeobecné, Jugoslávie 1919–1929. Obchodní oddělení vyslanectví RČs v Bělehradě, řádná obchodní zpráva za měsíc květen, 25. 5. 1925.
6. Archiv České národní banky, fond Národní banka československá, sign. NBČ/1721-1 – Národohospodářské zprávy všeobecné, Jugoslávie 1919–1929. Korespondence 31. 1. 1923, Československo-jihoslovanské sdružení v Praze Bankovnímu úřadu Ministerstva financí ČSR.
7. Bergmanová, Lenka [2010]. Počátky českého turistického zájmu o jihoslovanské země, zejména o pobřeží Jaderského moře. Diplomová práce. Brno: Filozofická fakulta Masarykovy univerzity.
8. Beringer, Antonín [1926]. Turistika do Jugoslávie. Československo–jihoslovanská liga 6 (9–10): 65–68.
9. Bgr[1923]. Na cestu. Československo-jihoslovanská liga 3 (4–5): 6–37.
10. Cagaš-Dřevohostický, Josef [1926]. Z cesty na Jadran. Praha: Vlastním nákladem. České mořské lázně na Baltu [1923]. Večerní České slovo 5 (163): 4 (24. 8. 1923).
11. Českoslovenští hosté na horním Jadranu roku 1926. Československo-jihoslovanská liga 7 (1–2) (15. 4.
12. Daneš, J. V. [1920]. Z Dalmácie. Venkov 15 (168): 1–2 (18. 7. 1920).
13. Do přírody! [1922]. Příloha Českého slova pro turistiku, skauting a poznávání přírody. České slovo (4. 7. 1922).
14. Fantov, Ivo [1929]. Jihoslovanská riviéra. Československo-jihoslovanská liga 9 (4–6): 36.
15. Formánková, Pavlína [2007]. Jak Emil Geistlich naučil Čechy jezdit na Jadran. Zakladatel "českých mořských lázní" v Chorvatské Bašce. Dějiny a současnost 29 (7): 24–27.
16. Hansa, Karek [1930]. Léto pod jihoslovanským nebem. Praha: Vlastním nákladem.
17. Hašler, Karel [1925]. Mořské lázně. Valčík z revue Všechny krásy světa. Praha: Nakladatelství Hašlerových písniček.
18. Hejda, Jiří [2010]. Žil jsem zbytečně. Praha: Machart.
19. Ivanišević, Frano [1934]. O narodnom gospodarstvu na Jugoslavenskom Primorju. Split. JAS [1922]. Na cestách mezi Jihoslovany. České slovo 14 (147): 1 (23. 8. 1922).
20. Jedete-li k moři, tedy do Jugoslávie. Československo-jihoslovanská revue 2 (7–8): 357.
21. Kapesní průvodce po letních sídlech, lázeňských místech a mořských lázních [1921]. roč. 13, Praha.
22. Kapesní průvodce po letních sídlech, lázeňských místech a mořských lázních [1926]. roč. 19, Praha.
23. Kapesní průvodce po letních sídlech, lázeňských místech a mořských lázních [1928]. roč. 21, Praha.
24. Kapesní průvodce po letních sídlech, lázeňských místech a mořských lázních [1929]. roč. 22, Praha.
25. Kavrečić, Petra – Klabjan, Borut [2010]. "Na najlepše morje na svetu, na Jadran". Procesi turističnega razvoja severnega Jadrana pred prvo svetovno vojno in po njej: primer Češke in Češkoslovaške. Acta Histriae 18 (1–2): 175–206.
26. Kavrečić, Petra [2009]. Biseri avstrijske riviere: Opatija, Gradež, Portorož. Začetki modernega turizma na severnem Jadranu. Kronika. Časopis za slovensko krajevno zgodovino 57: 113–128.
27. Klabjan, Borut [2007]. Češkoslovaška na Jadranu. Čehi in Slovaki ter njihove povezave s Trstom in Primorsko od začetka 20. stoletja do drge svetovne vojne. Annales. Koper.
28. Klíma, Vlastimil [1931]. Dubrovnická riviéra. Československo-jihoslovanská revue 1 (7): 302–305.
29. Kostlán, Antonín (ed.) [2002]. Odložilík, Otakar. Deníky z let 1924–1948. Díl I., 1924–1939. Praha: Výzkumné centrum pro dějiny vědy, společné pracoviště Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a Univerzity Karlovy v Praze.
30. Krejčí, Marek [2009]. Pod žhavým sluncem Adrie. Češi v mořských jihoslovanských lázních. In. Blümlová, Dagmar – Kubát, Petr a kol. Čas zdravého ducha v zdravém těle. Kapitoly z kulturních dějin přelomu 19. a 20. století. České Budějovice: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích. Společnost pro kulturní dějiny, s. 272–289.
31. Letica, Ljubomir (ed.). Jihoslovanská riviéra. Lázeňská klimatická místa na jihoslovanském Jadranu. Praha: Balneologický odbor Jadranské stráže.
32. Letica, Zvonko (ed.). [1990]. Sjećanja jedne generacije. Grad Korčula 1900–1946. Korčula.
33. Lidové noviny, 11. 7. 1926, roč. XXXIV., č. 344, s. 14.
34. Mázel, F. [1914]. Kapesní průvodce po letních sídlech, lázeňských místech a mořských lázních. Praktická příručka zdravých i nemocných. Ročník XI. Praha.
35. Námořní stávka na Jadranu [1923]. České slovo 15 (160): 2 (20. 7. 1923).
36. Pravidla o úpravě platových a některých služebních poměrů zaměstnanců hlavního města Prahy a služebních platových poměrech zaměstnanců v pomocné kancelářské službě hlavního města Prahy. Stanovená usnesením ústředního zastupitelstva hlavního města Prahy dne 6. září 1926 respektive 6. prosince 1926 a schválená vynesením Zemského správního výboru v Praze ze dne 10. prosince 1926 číslo 154. 122/II. [1927] Praha: Město Praha.
37. Reif, Gustav [1928]. Mzdová hladina v hlavním městě Praze za léta 1919–1926 ve srovnání s rokem 1914. Praha: Státní úřad statistický.
38. Rychlík, Jan [2007]. Cestování do ciziny v habsburské monarchii a v Československu. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR.
39. Sedláček, Josef (ed.) [1923]. Jadran. Turistická příručka pro lázeňské hosty a turisty cestující k moři Jaderskému. Praha.
40. Sestra z Plzně [1929]. Chci vidět moře. Jas. Rodinný obrázkový týdeník III (17): 14 (25. 4. 1929).
41. Simon, Josef [1931]. Dvojí cesta na Jadran a slovanský jih. Cestovní zápisky z let 1928–1929: Prostějov.
42. Sládek, Zdeněk [2000]. Malá dohoda 1919–1938. Její hospodářské, politické a vojenské komponenty. Praha: Karolinum.
43. Strakatý, J. K. [1931]. Viktor Dyk. Československo-jihoslovanská revue 1 (10): 461.
44. Svojsík, Antonín Benjamin [1931]. Skauting. In. Československá vlastivěda. Svazek 10, Osvěta. Praha: Sfinx.
45. Syllaba, Jiří [1992]. Vzpomínky a úvahy lékaře. Praha: Avicenum.
46. Šale, Majka [2004]. 100 godina turizma u Baški. Baška: Turistička zajednica općine.
47. Štemberk, Jan – Jakubec, Ivan [2009]. Češi a Čechoslováci a slovanský jih. Trendy v cestovním ruchu a lázeňství v první polovině 20. století. In. Blümlová, Dagmar – Kubát, Petr a kol. Čas zdravého ducha v zdravém těle. Kapitoly z kulturních dějin přelomu 19. a 20. století. České Budějovice: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích. Společnost pro kulturní dějiny, s. 251–271.
48. Štemberk, Jan [2012]. Za vysokými horami a slunnými plážemi. Slovinsko jako destinace českých turistů v první polovině 20 století. In. Štemberk, Jan a kolektiv. Kapitoly z dějin cestovního ruchu. Praha: Vysoká škola obchodní, s. 83–114.
49. Štemberk, Jan [2009]. Fenomén cestovního ruchu. Možnosti a limity cestovního ruchu v meziválečném Československu. Praha: Vysoká škola obchodní v Praze.
50. Štorch, Eduard [1924]. Táboření na jihoslovanské riviéře. In. Letica, Ljubomir (ed.). Jihoslovanská riviéra. Lázeňská klimatická místa na jihoslovanském Jadranu. Praha: Balneologický odbor Jadranské stráže.
51. Štorch, Eduard [1926]. K Jaderskému moři. Dělnický turista 6: 111–112.
52. Šubić, Nikola [2008]. Dubrovački turizam od 1857. godine do 2005. godine. Dubrovník: Vlastním nákladem.
53. Turistický a lázeňský ruch na střední Dalmácii [1931–1932]. Československo-jihoslovanská revue 2 (7–8): 357–358.
Cestování Čechů na jihoslovanské pobřeží ve 20. letech 20. století is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.
230 x 157 mm
vychází: 2 x ročně
cena tištěného čísla: 120 Kč
ISSN: 1804-0616
E-ISSN: 2336-3525
