Interdisciplinární časopis se zaměřuje především ze sociologického, politologického a historického hlediska na problematiku dlouhodobých sociálních procesů a trendů, modernizace, globalizačních tendencí a vlivů. Časopis vytváří širší platformu pro badatele v historických sociálních vědách. Epistemologické pole časopisu není striktně ohraničené a počítá s přesahy do civilizacionistiky, kulturní sociologie a dalších spřízněných oblastí.
Časopis vydává nakladatelství Univerzity Karlovy v Praze Karolinum ve spolupráci s Fakultou humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze.
Historická sociologie je vědecký časopis s otevřeným přístupem, což znamená, že veškerý obsah je volně k dispozici bez poplatku pro uživatele nebo instituci. Uživatelé mohou číst, stahovat, kopírovat, distribuovat, tisknout, vyhledávat nebo odkazovat na plné texty článků v tomto časopise, aniž by potřebovali předchozí povolení od vydavatele nebo autora.
Recenzovaný vědecký časopis vychází dvakrát ročně, v červnu a v prosinci.
Časopis je abstraktován a indexován v CEEOL, CEJSH, DOAJ, EBSCO, Emerging Sources Citation Index, ERIH PLUS, OAJI, recensio.net, Scopus, SSOAR, Ulrichsweb.
Dlouhodobou archivaci elektronického obsahu časopisu zajišťuje Portico.
HISTORICKÁ SOCIOLOGIE, Vol 3 No 2 (2011), 107–114
Maurice Halbwachs and Social Memory Studies in Poland and Bohemia: on Two Translations and their Contexts
Jarosław Kilias
DOI: https://doi.org/10.14712/23363525.2017.129
zveřejněno: 20. 10. 2017
Abstract
In the fall of 2010 Prague Sociologické nakladatelství (SLON) published the Czech translation of Maurice Halbwachs’s book La mémoire collective [2010]. The French sociologist is considered the founder of social memory studies, popular research field of contemporary humanities, including sociology, cultural anthropology, cultural studies and history. Halbwachs is cited in almost every sociological publication on that subject, so little wonder that increasing interest in social memory roused interest in his works, including publication of translations. They appeared surprisingly late, as the first English translation of any of his studies on memory was published only in 1980 [Halbwachs 1980]. This paper is an attempt to put in a context and to asses the role played by the translation of Halbwachs’s book Les cadres sociaux de la mémoire, which appeared as early as in 1969 [Halbwachs 1969], in the development of Polish sociological research on social memory, as well as the possible impact of the recent Slon’s edition on Czech sociology.
reference (35)
1. Alexander, Jeffrey. [1989]. Sociology and Discourse: On the Centrality of the Classics. In. (idem). Structure and Meaning. Rethinking Classical Sociology, New York: Columbia University Press.
2. Assorodobraj, Nina. [1963]. “Żywa historia”. Świadomość historyczna: symptomy i propozycje badawcze. Studia Socjologiczne (1963), No. 2, pp. 5–45.
3. Baehr, Peter – O’Brien, Mike. [1994]. Founders, Classics, Cannon. Current Sociology, No. 1, pp. 1–128.
4. Halbwachs, Maurice. [1969]. Społeczne ram pamięci, transl. by M. Król. Warszawa: PWN.
5. Halbwachs, Maurice. [1980]. Collective Memory, transl. by F. J. Ditter & V. Y. Ditter. New York: Harper & Row.
6. Halbwachs, Maurice. [1996]. Legendární topografie evangelií ve Svaté zemi. In. Antologie francouzských společenských věd: Město. Praha: Cahiers du CEFRES, No. 10, pp. 5–38.
7. Halbwachs, Maurice. [2010]. Kolektivní paměť, ed. by G. Namer, transl. by Y. Abu Ghosh at al. Praha: Sociologické nakladatelství.
8. Havelka, Miloš. [2001]. Dějiny a smysl. Obsahy, akcenty a posuny „české otázky“ 1895–1989. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.
9. Hobsbawm, Eric J. – Ranger, Terence. (eds.) [1985]. The Invention of Tradition. London – New York – New Rochelle – Melbourne – Sydney: Cambridge University Press.
10. Hroch, Miroslav. [1999]. Na prahu národní existence, Praha: Mladá fronta.
11. pp. 31–46.
12. Kilias, Jarosław. [2004]. Wspólnota abstrakcyjna. Zarys socjologii narodu. Warszawa: Wydawnictwo IFiS PAN.
13. Kula, Marcin. [2004]. Krótki raport o użytkowaniu historii. Warszawa: PWN.
14. Kvasničková, Adela. [2010]. Kolektivna pamäť a náboženstvo. In. Šubrt, Jiří. (ed.). Historické vědomí jako předmět badatelského zájmu: teorie a výzkum. Kolín: Nezávislé centrum pro studium politiky, ARC – Vysoká škola politických a společenských věd, 2010, pp. 47–58.
15. Lem, Stanisław. [1971]. Doskonała próżnia. Warszawa: Czytelnik.
16. Merton, Robert K. [1996]. The Uses and Abses of Classical Theory. In. (idem). On Social Structure and Science. Chicago – London: The University of Chicago Press, pp. 23–33.
17. Nijakowski, Lech M. [2007]. Domeny symboliczne. Konflikty narodowe i etniczne w wymiarze symbolicznym. Warszawa: Scholar.
18. Nijakowski, Lech M. [2008]. Polska polityka pamięci. Warszawa: Wydawnictwa Akademickie i Profesjonalne.
19. Rak, Jiří. [1994]. Bývali Čechové… České historické mýty a stereotypy, Praha: H & H.
20. Szacka, Barbara. [1977]. Świadomość historyczna (Wnioski z badań empirycznych). Studia Socjologiczne, No. 3, pp. 69–104.
21. Szacka, Barbara. [1983]. Przeszłość w świadomości inteligencji polskiej. Warszawa: Wydawnictwa UW.
22. Szacka, Barbara. [2006]. Czas przeszły, pamięć, mit. Warszawa: Scholar.
23. Szacka, Barbara – Sawisz, Anna. [1990]. Czas przeszły i pamięć społeczna. Przemiany świadomości historycznej inteligencji polskiej 1965–1988. Warszawa: Instytut Socjologii UW.
24. Szacki, Jerzy. [1971]. Tradycja. Przegląd problematyki. Warszawa: PWN.
25. Szacki, Jerzy. [1973]. Tradycja i współczesność (opracowanie wyników ankiety). Warszawa: Komitet ds. Radia i Telewizji – OBOP SP.
26. Szpociński, Janusz. [1989]. Przemiany obrazu przeszłości Polski. Analiza słuchowisk historycznych dla szkół podstawowych 1951–1984. Warszawa: Instytut Socjologii UW.
27. Szpociński, Janusz. [2009]. Pamięć zbiorowa jako czynnik integracji i źródło konfliktów. Warszawa: Scholar.
28. Šubrt, Jiří. [1995]. Memory as a Subject of Sociological Investigation. In. Šubrt, Jiří – Toš, Niko (eds.). Crossroads of Transition. A Czech-Slovene Colloquium. Praha: Philosophy Faculty, Charles University, pp. 7–31.
29. Šubrt, Jiří. [2000]. Problém času v sociologické teorii. Praha: Karolinum, 2000.
30. Šubrt, Jiří. (ed.) [2010]. Historické vědomí jako předmět badatelského zájmu: teorie a výzkum. Kolín: Nezávislé centrum pro studium politiky, ARC – Vysoká škola politických a společenských věd.
31. Šubrt, Jiří – Pfeiferová, Štěpánka. [2010a]. Nástin teoreticko-sociologického přístupu k otázce historického vědomí. In. Šubrt, Jiří. (ed.) [2010]. Historické vědomí jako předmět badatelského zájmu: teorie a výzkum. Kolín: Nezávislé centrum pro studium politiky, ARC – Vysoká škola politických a společenských věd, pp. 21–30.
32. Šubrt, Jiří – Pfeiferová, Štěpánka. [2010b]. Pohled na historické vědomí obyvatel České republiky prizmatem kvalitativní metodologie. In. Šubrt, Jiří. (ed.) [2010]. Historické vědomí jako předmět badatelského zájmu: teorie a výzkum. Kolín: Nezávislé centrum pro studium politiky, ARC – Vysoká škola politických a společenských věd, pp. 59–70.
33. Šubrt, Jiří – Vávra, Martin. [2010]. Které období svých dějin považují Češi za nejvýznamnější? In. Šubrt, Jiří. (ed.) [2010]. Historické vědomí jako předmět badatelského zájmu: teorie a výzkum. Kolín: Nezávislé centrum pro studium politiky, ARC – Vysoká škola politických a společenských věd, pp. 81–94.
34. Verdery, Katherine. [2003]. The Vanishing Hectare: Property and Value in Postsocialist Transylvania, Cornell University Press.
35. Vztah Čechů a Slováků k dějinám. (unsigned) [1969]. Praha: Ústav pro výzkum veřejného mínění ČSAV.
230 x 157 mm
vychází: 2 x ročně
cena tištěného čísla: 120 Kč
ISSN: 1804-0616
E-ISSN: 2336-3525
