Various Lifestyle Factors of Flight Crew Members

Various Lifestyle Factors of Flight Crew Members The main aim of the research was to analyze certain lifestyle factors of flight crew members. This profession has rather high demands relating to body type, basic skills, as well as good mental and physical condition. The sample of respondents included 76 members of the Adria Airways d. d. cabin crew (19.7% men and 80.3% women) with the average age of 30.3 years (SD = 9.88), most of them (74.1%) finished high school and only one third had a full-time work contract. Using a questionnaire, we investigated the amount of exercise they get during work and in their free time, as well as their health conditions. Results show that in their free time most of the respondents participate in sports, with outdoor sports being the most popular form of exercise (running and walking, hiking, skiing, and swimming). The respondents spend most of their time at work standing up (18.4%) and walking (27.6%). Many of them (35%) find that they have to maintain postures that are uncomfortable. Most of them experience a combination of all the above. Most (38.2%) do sports at least twice a week, and as many as 84.2% 3 to 5 times a week. Only 4% of the respondents participate in sports activities organized by their employer. Most (77.6%) believe themselves to be in good health and only 6.6% believe themselves to be often under stress. Relatively many smoke. Among health problems, the highest percentage (46.1%) of respondents list fatigue, followed by back pain (34.2%) and neck pain (30.3%). Considering the characteristics of this profession, we recommend cabin crew members do aerobic exercise as well as more complex and preventative sport exercises intended to prevent back pain, and also to do more exercises for strength, core stability and flexibility. Různé faktory životního stylu členů letové posádky Hlavním cílem výzkumu bylo analyzovat některé faktory životního stylu členů letových posádek. Tato profese klade vysoké nároky na tělesnou konstituci, základní dovednosti, dobrou psychickou a fyzickou kondici. Vzorek respondentů byl složen ze 76 členů Adria Airways – palubních průvodčích (19,7 % mužů a 80,3 % žen) s věkovým průměrem 30,3 let (SD = 9,88). Většina z nich (74,1 %) dokončila střední školu. Pouze jedna třetina měla pracovní smlouvu na plný úvazek. Pomocí dotazníku byla zjišťována frekvence cvičení, které respondenti provádějí v práci a ve svém volném čase, a jejich zdravotní stav. Výsledky dokumentují, že ve volném čase se většina respondentů účastní sportů v přírodě (běh, chůze, turistika, lyžování, plavání). Většinu času v práci tráví respondenti ve stoje (18,4 %) a při chůzi (27,6 %). Mnoho respondentů (35 %) si uvědomuje, že musí vydržet v pozicích, které jsou nepříjemné. Většina z nich zažívá kombinaci předchozího. Mnozí (38,2 %) sportují alespoň dvakrát týdně, 84,2 % uvádí 3–5krát týdně. Pouze 4 % respondentů se účastní sportovních aktivit organizovaných zaměstnavatelem. Většina vyšetřovaných (77,6 %) se domnívá, že jsou v dobrém zdravotním stavu, pouze někteří (6,6 %) jsou přesvědčeni, že se často nacházejí pod tlakem. Poměrně mnoho respondentů kouří. Ze zdravotních problémů jsou v nejvyšší míře uváděny únava (46,1 %), bolesti zad (34,2 %) a bolesti krční páteře (30,3 %). S ohledem na charakteristiky této profese doporučujeme palubním průvodčím provádět zejména aerobní cvičení, ale i složitější preventivní pohybová cvičení, jejichž cílem je především prevence bolesti zad. Dále by měli provádět cvičení zaměřená na rozvoj síly a rovněž cvičení orientovaná na základní stabilitu a flexibilitu.

1. Aarnio, M. et al. (2002). Associations of health related behaviour, social relationships, and health status with persistent physical activity and inactivity: a study of Finnish adolescent twins. British Journal of Sports Medicine, 36, 360–364. CrossRef PubMed

2. Adria Airways (2012). Zgodovina. Retrieved from http://www.adria.si/sl/article.cp2?cid=BE99C76C-BD67-A025-4AD5-40C41F302B50&linkid=top-article.

3. Anspaugh, D. J., Hamrick, M. H., Rosato, F. D. (2003). Wellness. New York: McGraw-Hill.

4. Avikainen, V. J., Rezasoltani, A., Kuhanen, H. A. (1999). Asymmetry of paraspinal EMG-time characteristics in idiopathic scoliosis. Journal of Spinal Disorders, 12 (1), 61–67. CrossRef

5. Berčič, H., Dodič Fikfak, M. (2008). Preobremenjenost na delovnem mestu in aktiven življenjski slog. In H. Berčič (ed.), Zbornik 7. Kongresa športne rekreacije (pp. 107–118). Ljubljana: Sokolska zveza Slovenije.

6. Bilban, M. (2002). Promocija zdravja in njene možnosti za zniževanje bolniškega staleža. Delo in varnost, 47 (6), 308–314.

7. Bilban, M. (2005). Analiza zdravstvenega stanja pilotov, usmerjena v telesno aktivnost kot dejavnik preprečevanja tveganja za bolezni srca in ožilja. Zdravstveno varstvo, 44 (3), 140–150.

8. Cooper, C. L., Dewe, P. J., O'Driscoll, M. P. (2001). Organizational stress – A review and critique of theory, research, and applications. London: Sage.

9. Craig, C. L. et al. (2003). International Physical Activity Questionnaire (IPAQ): 12-country reliability. Medicine and Science in Sports and Exercise, 35, 1381–1395. CrossRef PubMed

10. Divjak, M., Backović Juričan, A., Janežič, M. (2008). Telesna dejavnost kot promocija zdravja na delovnem mestu. In V H. Berčič (ed.). Zbornik 7. kongresa športne rekreacije (pp. 60–72). Ljubljana: Sokolska zveza Slovenije. PubMed

11. Farčnik, K. (2012). Gibalne navade članov kabinskega osebja letal (bachelor's thesis). Fakulteta za šport, Ljubljana.

12. Hettler, B. (2007). World of wellness and the wellness of the world. Retrieved from http://hettler.com/History/physical.htm.

13. Knaflič, A, SVentina Nabergoj, A., Pahor, M., (2010). Analiza učinkov uvajanja družini prijaznega delovnega okolja. Economic and business review, 12, 27–44.

14. Kosinac, Z. (1992). Nepravilna drža pri sedenju – vzrok možnega ukrivljenja hrbtenice in težav pri učenju. Sodobna pedagogika, 43 (5/6), 321–326.

15. Lah, S. (2009). Poklicna kariera stevardese (bachelor's thesis). Fakulteta za družbene vede, Ljubljana.

16. Luban-Plozza, B., Pozzi, U. (1994). V sožitju s stresom. Ljubljana: DZS. PubMed

17. Mišigoj Duraković, M. (2003). Telesna vadba in zdravje: znanstveni dokazi, stališča in priporočila. Ljubljana: Zveza društev športnih pedagogov Slovenije, Fakulteta za šport.

18. Mlinar, S. et al. (2008). Športna dejavnost medicinskih sester. Ljubljana: Fakulteta za šport, Inštitut za kineziologijo.

19. Možina, S. (1998). Usmerjenost k spremembam in ustvarjanje odličnosti v organizaciji. Rast : revija za literaturo, kulturo in družbena vprašanja, 9 (2), 175–181.

20. Nissinen, M. et al. (1993). Trunk asymmetry, posture, growth, and risk of scoliosis: A three-year follow-up of Finnish prepubertal school children. Spine, 18 (1), 8–13. CrossRef

21. Pavlič-Kobav, A. (2001). Organiziranje dela posadke na letalu (bachelor's thesis). Ekonomska fakulteta, Ljubljana.

22. Pedersen P. K., Saltin B. (2006). Evidence for prescribing exercise as therapy in chronic disease. Scandinavian Journal of Medicine and Science in Sports, 16 (1), 3–63. CrossRef PubMed

23. Pori, M., Sila, B.(2010). S katerimi športnorekreativnimi dejavnostmi se Slovenci najraje ukvarjamo? Šport, 58 (1/2), 105–107.

24. Powell, K. E et al. (1987). Physical activity and the incidence of coronary heart disease. Annual Review of Public Health, 8, 253– 287. CrossRef PubMed

25. Sila, B. (2010). Delež športno dejavnih Slovencev in pogostost njihove športne dejavnosti. Šport, 58 (1/2), 94–99.

26. Škof, B. (2010). Spravimo se v gibanje – za zdravje in srečo gre: kako do boljše zmogljivosti slovenske mladine? Ljubljana: Fakulteta za šport, Inštitut za šport.

27. Sollerhed, A. C., Ejlertsson, G., Apitzsch, E. (2005). Predictors of strong sense of coherence and positive attitudes to physical education in adolescents. Scandinavian Journal of Public Health, 33, 334–342. CrossRef

28. Spielberger, C. (1985). Stres in tesnoba. Murska Sobota: Pomurska založba.

29. Stergar, E. (2005). Telesna dejavnost za zdravje tudi na delovnem mestu. In R. Kraševec (ed.), Svetovni dan gibanja 2005. Gibanje za zdravje odraslih – stanje, problemi, podpora okolja (pp. 25–31). Ljubljana: Inštitut za varovanje zdravja, Olimpijski komite Slovenije, združenje športnih zvez, Odbor za šport.

30. Tierwiler, J., Butler, L. L. (2001). Canadian contributions to wellness. Missouri Journal of Health, Physical Education, Recreation and Dance, 11, 22–26.

31. Tušak, M., Masten, R. (2008). Stres in zdravje: znanstvena monografija. Ljubljana: Fakulteta za šport, Inštitut za kineziologijo.

32. Valant Velepec, A. et al. (2009). Correlation between coordination and personality dimensions of Slovene soldiers. International Quarterly of Sport Science, 2009 (3), 5–11.

33. Valentinčič, D. (2008). Športna dejavnost in življenjski slog zaposlenih v Hitovih igralnicah. Bachelor's thesis. Fakulteta za šport, Ljubljana.

34. Zaletel Kragelj, L., Fras, Z., Maučec Zakotnik, J. (2004). Tvegana vedenja povezana z zdravjem in nekatera zdravstvena stanja pri odraslih prebivalcih Slovenije. Ljubljana: CINDI Slovenija.