Comparison of Athletics Records of Intellectually Disabled Persons with Records of Intact Athletes

Comparison of Athletics Records of Intellectually Disabled Persons with Records of Intact Athletes Comparative studies between intact and ID (Intellectually Disabled) individuals have been carried out in many areas (psychic, somatic characteristics, motor skills of individuals with ID, comparison of the level of intellect and motor performance). The study compares the records of intellectually disabled athletes with the records of majority population athletes. For comparison, we have used the existing world records registered by the International Association of Athletics Federations (IAAF), and Inas, (International Sports Federation for Persons with Intellectual Disability). To compare the best Czech records with world records, the best performances of women registered by the ČSMPS (Czech Sports Association for the Mentally Handicapped) were used. If we compare the World Records (IAAF and Inas), we can find differences ranging from 8.2 to 45.3%. The differences between intact and intellectually disabled men are approx. by 2 to 10% lower than in women’s similar events. It is only in three events that the differences between intact and ID are slightly lower in women than in men (high jump, discus throw, javelin throw). The smallest differences between the IAAF and Inas records are in sprints events and middle running distances of men and women (10% men, or 15% women respectively). The differences in long distances reach 18% (men) and 23% (women). The differences in jumping events are very different, accounting for 20% for men and 24% for women with some generalization. Throwing events for practically both sexes bring differences above 40% (except for shot put). Srovnání atletických rekordů intelektově postižených osob s rekordy intaktních sportovců Srovnávací studie mezi IP a intaktními byly realizovány v řadě oblastí (psychika, somatické charakteristiky, motorika jedinců s IP, srovnání úrovně intelektu a motorické výkonnosti). Studie přináší srovnání rekordních výkonů intelektuálně postižených atletů s rekordy sportovců většinové populace. Pro komparaci jsme využili stávající světové rekordy vedené mezinárodní atletickou federací IAAF a Inas, (mezinárodní organizací pro paralelní sport pro osoby s intelektovým postižením). Pro srovnání českých nejlepších atletek se světem byly využity rekordy ČSMPS (Českého svazu mentálně postižených sportovců, žen). Ze srovnání světových rekordů (IAAF a Inas) vyplývají diference na úrovni 8,2–45,3 %. Diference mezi intaktními a intelektově postiženými muži jsou o cca 2–10 % nižší než u obdobných disciplín žen. Pouze u tří disciplín jsou rozdíly mezi intaktními a IP u žen nepatrně nižší nežli u mužů (skok vysoký, hod diskem, hod oštěpem). Nejmenší rozdíl mezi rekordy IAAF a Inas je u sprintů a středních tratí mužů i žen (10 % u mužů, resp. 15 % u žen) Rozdíly na dlouhých tratích dosahují 18 % (u mužů) a 23 % (u žen). Ve skokanských disciplínách jsou diference velmi různé, při určitém zobecnění 20 % u mužů a 24 % u žen. Vrhačské disciplíny prakticky u obou pohlaví přináší rozdíly nad 40 % (vyjma vrhu koulí).

1. American Association on Intellectual and Developmental Disabilities (2012). www.aaidd.org [2012-06-04]

2. Croce, R., Horvat, M. & Roswal, G. (1993). Effects of exercise duration and fitness level on speed and accuracy of problem solving in individuals with mental retardation. Research Quarterly for Exercise and Sport, vol. 64, supplement, p. A–114.

3. Černá, M. (1985). Rehabilitace mentálně retardovaných tělesnou výchovou. 1st ed. Praha: Univerzita Karlova v Praze.

4. Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders, Fourth Edition – Text Revision (DSM IV-TR) (2000). Washington: American Psychiatric Association.

5. Dobbins, D. A. & Rarick, G. L. (1975). Structural similarity of the motor domain of normal and educable retarded boys. Research Quarterly, vol. 46, no. 4, pp. 447–456. PubMed

6. Eichstaedt, C. B. & Lavay, B. W. (1992). Physical activity for individuals with mental retardation. Champaign, IL: Human Kinetics.

7. Fischer, S. & Škoda, J. (2008). Speciální pedagogika: edukace a rozvoj osob se somatickým, psychickým a sociálním znevýhodněním. 1st ed. Praha: Triton.

8. Frey, G. C. et al. (1999). Physical fitness of trained runners with and without mild mental retardation. Adapted Physical Activity Quarterly, vol. 16, no. 2, pp. 126–137. CrossRef

9. Graunke, H., & Schmidt, A. (1983). Sport mit Lernbehinderten: Theoretischer Exkurs und praktische Anleitungen. Schorndorf: Hofmann.

10. Horvat, M. (1990). Physical education and sport for exceptional students. Dubuque: Brown. Chapter 8, Mental retardation, pp. 93–104.

11. Horvat, M. et al. (2003). Developmental adapted physical education: making ability count. 4th ed. San Francisco: Benjamin Cummings.

12. International Paralympic Committee (2012). www. paralympic.org [2012-06-04]

13. International Sports Federation for Persons with Intellectual Disability (2012). Eligibility and Classification: www. inas.org/sports/eligibility-and-classification/ [2012-06-04]

14. Kábele, F. (1988). Tělesná výchova mládeže vyžadující zvláštní péči. 2nd ed. Praha: SPN.

15. Kelly, L. E., Rimmer, J. H. & Ness, R. A. (1986). Obesity levels in institutionalized mentally retarded adults. Adapted Physical Activity Quarterly, vol. 2, no. 2, pp. 167–176. CrossRef

16. Kiphard, E. J. (1992). Psychomotorische Förderung im frühen Kindesalter. In G. Falkenberg, (ed.) Medizin – Gesundheit – Sport: Symposiumsbericht anläßlich der Verabschiedung von Frau Professorin Ilsa-Maria Sabath. Münster: Lit, pp. 5–13.

17. Krejčí, M. (1998). A study of the use of yoga with mentally retarded children. AUC. Kinanthropologica, vol. 34, no. 2, pp. 53–57.

18. Kusano, K. & Gohara, K. (1988). Motor coordination of mentally retarded children assessed by a landing control test. In Seoul olympic scientific congress organizing committee. New horizons of human movements: 1988 Seoul Olympic Scientific Congress proceedings. Vol. 2. September, 9. –15. 1988, Dankook University Cheonan Campus. Cheonan: Sport Science Institute of Dankook University, 1990, pp. 399–403.

19. Kvapilík, J. & Černá, M. (1990). Zdravý způsob života mentálně postižených. 1st ed. Praha: Avicenum.

20. Lejčarová, A. & Tilinger, P. (2002). Motorická výkonnost žáků zvláštních škol. Česká Kinantropologie, vol. 6, no. 1, pp. 35–50.

21. Lejčarová, A. & Tilinger, P. (2004). Basic motor performance of boys and girls (aged 14–15 years) in special schools for individuals with mild mental retardation. AUC. Kinanthropologica, vol. 40, no. 1, pp. 5–16.

22. Lejčarová, A. & Tilinger, P. (2007). Motorická výkonnost a kvalita života osob s mentální retardací. In V. Hošek & P. Tilinger. Psychosociální funkce pohybových aktivit jako součást kvality života dospělých. Sborník materiálů z výzkumného záměru. Praha: Univerzita Karlova v Praze, pp. 216–223.

23. Lejčarová, A. (2012). Intelektové postižení. In P. Tilinger, A. Lejčarová et al. (eds.) Sport osob s intelektovým postižením. Praha: Karolinum.

24. Mühlinghaus, N. (1996). Dokumentation und Überprüfung der Effizienz eines spiel- und handlungsorientierten Unterrichts an der Schule für Lernbehinderte. (Diploma thesis). Köln: Deutsche Sporthochschule.

25. Paul, K. (1982). Bewegungsunterricht und Sport an Sonderschulen für Lernbehinderte aus der Sicht der Kultusbehörde. In T. Irmischer & K. Fischer (eds.) Bewegungserziehung und Sport an Schulen für Lernbehinderte: Bericht der Arbeitstagung vom 9. bis 11. Oktober 1980 in Marburg ergänzt durch Praxisbeispiele. Schorndorf: Hofmann, pp. 68–74.

26. Pitetti, K. H. & Yarmer, D. A. (2002). Lower body strength of children and adolescents with and without mild mental retardation: a comparison. Adapted Physical Activity Quarterly, vol. 19, no. 1, pp. 68–81.

27. Průcha, J., Walterová, E. & Mareš, J. (2003). Pedagogický slovník. 4th ed. Praha: Portál.

28. Rimmer, J. H., Braddock, D. & Fujiura, G. (1994). Congruence of three risk indices for obesity in a population of adults with mental retardation. Adapted Physical Activity Quarterly, vol. 11, no. 4, pp. 396–403. CrossRef

29. Sherrill, C. (1998). Adapted physical activity, recreation and sport: crossdisciplinary and lifespan. 5th. ed. Chapter 21: Mental Retardation, Special Olympics, and the INAS-FMH, pp. 520–549. Boston: McGraw-Hill.

30. Schilling, F. (1980). Zur Bedeutung des Bewegungsverhaltens lernbehinderter Schüler für den Sportunterricht. Motorik, vol. 3, no. 3, pp. 116–122.

31. Schilling, F. (1987). Motorische Entwicklung und motorisches Lernen unter besonderer Berücksichtigung Lernbehinderter. In J. Bielefeld (ed.) Sportunterricht an Schulen für Lernbehinderte. Dortmund: modernes Lernen, pp. 26–36.

32. Slowík, J. (2007). Speciální pedagogika. Praha: Grada Publishing.

33. Theile, R. (1974). Frühförderung geistigbehinderter Kinder: Psychomotorische Übungsbehandlungen und rhytmische Erziehung. Berlin – Charlottenburg: Carl Marhold.

34. Vágnerová, M. (1993). Variabilita a patologie psychického vývoje. 1st ed. Praha: Karolinum. PubMed

35. Vágnerová, M. (2004). Psychopatologie pro pomáhající profese. 3rd. ed. Praha: Portál.

36. Van der Schoot, P. (1977). Möglichkeiten des Sports für geistig behinderte Menschen. In Sport als Lebenshilfe für Behinderte. Vol. 1. Hofgeismar: Evangelische Akademie, pp. 20–33.

37. Výšková, M. (1982). Psychologická hlediska mentálně postižených dětí v rodinách. In F. Košťál et al. (eds.) Mentálně postižené dítě v rodině. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČSR ve SEVT, pp. 30–53.

38. World Health Organization. (2001). International classification of functioning disability and health (ICF). Geneva: Author.