Plantar Pressure Redistribution During Running as a Response to Change of Locomotion in Triathlon

Plantar Pressure Redistribution During Running as a Response to Change of Locomotion in Triathlon Background A triathlon is a multi-sport endurance event where a change of locomotion, especially a change from biking to running, affects coordination and running efficiency. However, information about how the change of locomotion influences foot load is missing. Thus the aim of this study was to determine if the plantar pressure distribution during running changes as a consequence of change of locomotion after biking part of a triathlon race. Methods 10 competitive triathletes (8 male and 2 female) at age 22–46 years underwent competition simulated laboratory test which included 10 min of running, 50 min of cycling and 10 min of running at intensities corresponding to their racing speeds. Plantar pressure at 5 segments of the foot (hindfoot, midfoot, medial forefoot, lateral forefoot, and toes) were detected during running before and after the cycling using Pedar-X Novel tensometric system. Results Maximal pressure values within entire plantar area after cycling were not significantly different. However, maximal pressure values in medial and lateral forefoot were significantly higher (p < 0.05) on both feet. The maximal pressure measured on hindfoot after cycling was also higher, although, the increase was significant only on left foot (p < 0.05 left, p < 0.15 right). Contrary, the maximal pressure measured after cycling on toes was significantly lower on both feet (p < 0.05). Conclusion The results indicate a shift of footload from toes dorsally to forefoot and hindfoot during running as a consequence of fatigue resulting from previous intensive cycling. Although the results of this study revealed a significant change in plantar pressure distribution in triathletes after the bike-run transition, further research is needed to determine the effect of cycling on foot loading during running. Redistribuce plantárního tlaku při běhu jako odezva na změnu lokomoce v triatlonu Triatlon je vytrvalostním vícebojem, kde změna lokomoce, obzvláště přechod z cyklistiky na běh ovlivňuje koordinaci a běžeckou účinnost. Chybí však informace o tom, jakým způsobem ovlivňuje změna lokomoce zatížení nohy. Cílem této studie je proto zjistit, zda se v důsledku změny lokomoce po cyklistické části triatlonového závodu mění distribuce plantárního tlaku při běhu. Metody 10 výkonnostních triatlonistů (8 mužů a 2 ženy) ve věku 22–46 let absolvovali laboratorní test simulující závod, který zahrnoval 10 min běhu, 50 min jízdy na kole a 10 min běhu intenzitou odpovídající jejich závodní rychlosti. Plantární tlak v 5 segmentech nohy (zánoží, středonoží, mediální přednoží, laterální přednoží a prsty) byl detekován při běhu před a po jízdě na kole pomocí tenzometrického systému Novel Pedar-X. Výsledky Hodnoty maximálního tlaku celé nášlapné plochy po jízdě na kole nebyly významně rozdílné. Hodnoty maximálního tlaku na mediálním a laterálním přednoží však byly významně vyšší (p < 0.05) na obou nohách. Maximální tlak naměřený po jízdě na kole na zánoží byl také vyšší, ačkoli zvýšení bylo statisticky významné pouze na levé noze (p<0.05 levá, p < 0.15 pravá). Naproti tomu maximální tlak naměřený po jízdě na kole na prstech byl na obou nohách významně nižší (p < 0.05). Závěr Výsledky ukazují na posun zatížení nohy při běhu z prstů dorzálně na přednoží a zánoží v důsledku únavy vycházející z předchozí intenzivní jízdy na kole. Ačkoli výsledky této studie odhalují významnou změnu v distribuci plantárního tlaku u triatlonistů po přechodu z kola na běh, je zapotřebí dalšího výzkumu ke stanovení účinku jízdy na kole na zatížení nohy při běhu.