Acta Universitatis Carolinae Iuridica (dále jen AUCI) je hlavním časopisem Právnické fakulty UK. Vychází od roku 1954, patří tak mezi tradiční právnické časopisy teoretického zaměření.
Jako obecný právnický časopis přináší delší studie i kratší články o jakýchkoli relevantních otázkách v právní teorii i mezinárodním, evropském a vnitrostátním právu. AUCI také publikuje materiály vztahující se k aktuálním otázkám legislativy. AUCI je recenzovaný časopis a přijímá příspěvky od českých i zahraničních autorů. Příspěvky zahraničních autorů jsou zveřejňovány v původním jazyku – slovenštině, angličtině, němčině, francouzštině.
AUCI je teoretický časopis pro otázky státu a práva. Jeho vydavatelem je Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta, prostřednictvím nakladatelství Karolinum. Vychází čtyřikrát ročně, termíny vydání časopisu naleznete zde.
Články uveřejněné v časopise AUCI procházejí nezávislým recenzním řízením (peer review), které je oboustranně anonymní. Posuzovatelé z daného oboru vyjadřují své stanovisko k vědecké kvalitě příspěvku a vhodnosti publikace v časopisu. V případě připomínek je stanovisko zasíláno zpět autorovi s možností přepracování textu (blíže viz Pokyny pro autory – Průběh recenzního řízení).
Časopis AUCI (ISSN 0323-0619) je evidován v České národní bibliografii (vedena Národní knihovnou ČR) a v Index to Foreign Legal Periodicals (veden American Association of Law Libraries). AUCI má přiděleno evidenční číslo periodického tisku e. č. MK E 18585.
V r. 2021 byl jako první časopis Právnické fakulty Univerzity Karlovy zařazen do prestižní mezinárodní databáze Scopus. Tato databáze společnosti Elsevier je největší abstraktovou a citační databází recenzované literatury na světě. Od zařazení do elitní databáze Scopus si redakce časopisu slibuje nejen zvýšení čtenosti časopisu, ale také nárůst zájmu o publikaci příspěvků jak českých, tak zahraničních autorů.
AUCI je tzv. časopisem otevřeným a veškerý jeho obsah je zveřejňován jak na webu fakulty, tak na webových stránkách nakladatelství Karolinum. Přístup k němu je bezplatný. Domovská stránka časopisu AUCI je na webových stránkách Nakladatelství Karolinum.
Časopis AUCI využívá licenci Creative Commons: CC BY 4.0.
Dlouhodobou archivaci digitálního obsahu časopisu zajišťuje Portico.
AUC IURIDICA, Vol 66 No 4 (2020), 143–155
Czech perspective on validity of international arbitration clauses contained in an exchange of emails under the New York Convention
[Czech perspective on validity of international arbitration clauses contained in an exchange of emails under the New York Convention]
Petr Bříza
DOI: https://doi.org/10.14712/23366478.2020.37
zveřejněno: 16. 12. 2020
Abstract
The article deals with the writing requirement of the arbitration clause under the New York Convention (the “Convention”). The discussion has been triggered by the recent Czech Supreme Court decision on the formal validity of an arbitration clause contained in an exchange of emails. The author first recalls the drafting history of the Convention and rationale behind the writing requirement. Then he analyses its interpretation in the practice of court before and after the 2006 UNCITRAL Recommendation, which suggested extending the interpretation to modern forms of communication such as email. The main part of the article closely scrutinizes the Czech Supreme Court’s decision on the issue. The Court followed the 2006 Recommendation and the majority of its foreign counterparts. However, it also had to deal with the question of whether an email has to be accompanied by a qualified electronic signature for the written form to be met, as this is (unfortunately) the Court’s requirement when it comes to relations governed by Czech law. Fortunately, the Court has taken an international approach looking both to foreign courts’ practice and to its own case-law under other international conventions such as the CISG or the CMR. Thus it has arrived at the conclusion that the writing requirement under the Convention is met also in the case of an arbitration agreement contained in an exchange of simple emails.
klíčová slova: arbitration clause; New York Convention; written form; electronic legal act; arbitration proceedings
reference (5)
1. BĚLOHLÁVEK, A. J., Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Komentář. 2nd edition. Praha: C. H. Beck, 2012, marg. 03.29 et seq.
2. GROBHANS, A., LANDI, N. Arbitration Agreements: Written Form Requirements and New Means of Communication. Bocconi Legal Papers. 2014, 4, p. 226.
3. KÖTZ, H. European Contract Law. 2nd Edition. Oxford University Press, 2017, at 75-76.
4. LANDAU, T. - MOOLLAN, S. Article II and the Requirement of the Form. In: GAILLARD, E. - Di PIETRO, D. (eds). Enforcement of Arbitration Agreements and International Arbitral Awards: The New York Convention 1958 in Practice. London: Cameron May Ltd, 2008, at 220.
5. PFEIFFER, Magdaléna, PAUKNEROVÁ, Monika, RŮŽIČKA, Květoslav et al. Mezinárodní obchodní právo, 1. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2019, at 315.
Czech perspective on validity of international arbitration clauses contained in an exchange of emails under the New York Convention is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.
230 x 157 mm
vychází: 4 x ročně
cena tištěného čísla: 65 Kč
ISSN: 0323-0619
E-ISSN: 2336-6478
