Acta Universitatis Carolinae Iuridica (dále jen AUCI) je hlavním časopisem Právnické fakulty UK. Vychází od roku 1954, patří tak mezi tradiční právnické časopisy teoretického zaměření.
Jako obecný právnický časopis přináší delší studie i kratší články o jakýchkoli relevantních otázkách v právní teorii i mezinárodním, evropském a vnitrostátním právu. AUCI také publikuje materiály vztahující se k aktuálním otázkám legislativy. AUCI je recenzovaný časopis a přijímá příspěvky od českých i zahraničních autorů. Příspěvky zahraničních autorů jsou zveřejňovány v původním jazyku – slovenštině, angličtině, němčině, francouzštině.
AUCI je teoretický časopis pro otázky státu a práva. Jeho vydavatelem je Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta, prostřednictvím nakladatelství Karolinum. Vychází čtyřikrát ročně, termíny vydání časopisu naleznete zde.
Články uveřejněné v časopise AUCI procházejí nezávislým recenzním řízením (peer review), které je oboustranně anonymní. Posuzovatelé z daného oboru vyjadřují své stanovisko k vědecké kvalitě příspěvku a vhodnosti publikace v časopisu. V případě připomínek je stanovisko zasíláno zpět autorovi s možností přepracování textu (blíže viz Pokyny pro autory – Průběh recenzního řízení).
Časopis AUCI (ISSN 0323-0619) je evidován v České národní bibliografii (vedena Národní knihovnou ČR) a v Index to Foreign Legal Periodicals (veden American Association of Law Libraries). AUCI má přiděleno evidenční číslo periodického tisku e. č. MK E 18585.
V r. 2021 byl jako první časopis Právnické fakulty Univerzity Karlovy zařazen do prestižní mezinárodní databáze Scopus. Tato databáze společnosti Elsevier je největší abstraktovou a citační databází recenzované literatury na světě. Od zařazení do elitní databáze Scopus si redakce časopisu slibuje nejen zvýšení čtenosti časopisu, ale také nárůst zájmu o publikaci příspěvků jak českých, tak zahraničních autorů.
AUCI je tzv. časopisem otevřeným a veškerý jeho obsah je zveřejňován jak na webu fakulty, tak na webových stránkách nakladatelství Karolinum. Přístup k němu je bezplatný. Domovská stránka časopisu AUCI je na webových stránkách Nakladatelství Karolinum.
Časopis AUCI využívá licenci Creative Commons: CC BY 4.0.
Dlouhodobou archivaci digitálního obsahu časopisu zajišťuje Portico.
AUC IURIDICA, Vol 66 No 1 (2020), 9–34
Evropské a české atomové právo v kontextu práva energetického a práva životního prostředí (renesance, nebo úpadek?)
[European and Czech Atomic Law in the Context of Energetic Law and Enviornmental Law (Rennaissance or Declaine)]
Eduard Klobouček
DOI: https://doi.org/10.14712/23366478.2020.1
zveřejněno: 06. 03. 2020
Abstract
This article deals with recent developments in atomic law in the Czech Republic, the European Union and in international field. In the Czech Republic, the new Act No. 263/2016 Coll., The Atomic Act, which became a public codex of atomic law, is a piece of legislation that encompasses nuclear safety, radiation protection, radioactive waste management, shipments of nuclear materials and other radioactive sources, security of nuclear materials and nuclear facilities, radiation emergency management, radiation monitoring and nonproliferation of nuclear weapons. Atomic Act replaced the old Act No. 18/1997 Coll. in which only civil liability for nuclear damage remained in force. At European Union level, a serious development can be observed lately, when new directives have been adopted to regulate radioactive waste management, nuclear safety and radiation protection. Recently, the Convention on Supplementary Compensation for Nuclear Damage and the Annex to the Convention on the Physical Protection of Nuclear Material has entered into force internationally. The new Atomic Act attempted to respond to these European and international documents and to implement and transpose their demands into our national law. In atomic law, legislative waves have been historically observed, and they have always responded to the nuclear accidents that took place in particular in the Three Mile Island, Chernobyl, and lastly in Fukushima, Japan. The last post-Fukushima period is characterized by the strengthening of security requirements at both international and national levels. It also raised question of further utilization of nuclear energy. The biggest challenges that the atomic law faces nowadays are the safe disposal of radioactive waste and spent nuclear fuel, the decommissioning of nuclear facilities, the prolongation of the operation of existing nuclear facilities and the construction of new facilities, while ensuring even more demanding safety requirements and consideration of environmental impacts and population. The recent development is also characterised by growing emphasis on public representation and transparency in processes that are connected to atomic law. Atomic law has a lot of interconnections with other branches of law. In particular, it may be classified as a special administrative law or falls under one of the sub-areas of environmental law. It has its interfaces with construction law and energy law. In particular, recently trends in enhancing environmental legislation can be observed in atomic law. Wide range of institutions, including the State Office for Nuclear Safety, is involved in the regulation of the peaceful use of nuclear energy and ionizing radiation, which have the task of reflecting these diverse interests.
klíčová slova: nuclear law; atomic act; nuclear; radioactive; public participation
reference (21)
1. ASOCIACE MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ A ŽIVNOSTNÍKŮ ČR. Analýza průmyslu v období digitalizace, 2019, 12 s. Dostupné z www: <www.amsp.cz>
2. BURNS, S. G. The impact of the major nuclear power plant accidents on the international legal framework for nuclear power. Paris: Nuclear Law Bulletin, NEA OECD, No. 101, vol. 2018/2, s. 7.
3. CSERHÁTI, A. SMR - Is the Future of the Nuclear Power? Bled: International Conference Nuclear Energy for New Europe, 2017. 7 s.
4. CORINO, C. Energy Law in Germany and Its Foundations in International and European Law. Mnichov: C. H. Beck, 2003, 373 s.
5. DAMOHORSKÝ, M. a kol. Právo životního prostředí. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, 680 s.
6. DOLEŽAL, J. - ŠŤASTNÝ, J. a kol. Jaderné a klasické elektrárny. Praha: České vysoké učení technické v Praze, 2011, 260 s.
7. HANDRLICA, J. Jaderné právo. Praha: Auditorium, 2012, 296 s.
8. HANDRLICA, J. Nové úpravy odpovědnosti za jaderné škody v zahraničí. Bezpečnost jaderné energie, 2011, č. 5-6/2011, s. 129 až 140.
9. HANDRLICA, J. Tři poznámky k prolínání veřejného a soukromého práva v nové úpravě nakládání s radioaktivními odpady. Bezpečnost jaderné energie, 2017, č. 7-8/2017, s. 193 až 196.
10. HANDRILCA, J. Nad budoucí českou úpravou odpovědnosti za jaderné škody. České právo životního prostředí. 2009, č. 1, s. 5-36
11. HANDRLICA, J. Česká právní úprava odpovědnosti za jaderné škody v "post-fukushimském" období. Právník. 2012, č. 8, s. 817-842.
12. HENDRYCH, D. a kol. Správní právo: obecná část. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 332.
13. INTEGRATED REGULATORY REVIEW SERVICE (IRRS). Follow-Up Mission to The Czech Republic Prague, Vídeň: Mezinárodní agentura pro atomovou energii, 2017, 45 s.
14. JAPAN'S COMPENSATION SYSTEM FOR NUCLEAR DAMAGE. OECD, 2012, NEA, Legal Affairs, 244 s.
15. NEUMANN, J. Začátky jaderné energetiky v Československu. Ústav jaderného výzkumu Řež, a.s., 2005, 188 s.
16. NOVÁK, I. a kol. Atomový zákon s komentářem. Praha: CODEX Bohemia, 1997, 133 s.
17. NOVOTNÁ M.- HANDRLICA J. Zodpovednosť za jadrové škody. Bratislava: VEDA, 2011, 379 s.
18. STÁTNÍ ÚŘAD PRO JADERNOU BEZPEČNOST. Důvodová zpráva k návrhu atomového zákona, 2015, 169 s.
19. STOIBER, C. a kol. Handbook on Nuclear Law. Vídeň: International Atomic Energy Agency, 2003, 168 s.
20. VÍCHA, O. Princip "znečišťovatel platí" z právního pohledu. Praha: Linde, 2014, 240 s.
21. VÍCHA, O. Základy horního a energetického práva. Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2015, 228 s.
Evropské a české atomové právo v kontextu práva energetického a práva životního prostředí (renesance, nebo úpadek?) is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.
230 x 157 mm
vychází: 4 x ročně
cena tištěného čísla: 65 Kč
ISSN: 0323-0619
E-ISSN: 2336-6478
