Acta Universitatis Carolinae Iuridica (dále jen AUCI) je hlavním časopisem Právnické fakulty UK. Vychází od roku 1954, patří tak mezi tradiční právnické časopisy teoretického zaměření.
Jako obecný právnický časopis přináší delší studie i kratší články o jakýchkoli relevantních otázkách v právní teorii i mezinárodním, evropském a vnitrostátním právu. AUCI také publikuje materiály vztahující se k aktuálním otázkám legislativy. AUCI je recenzovaný časopis a přijímá příspěvky od českých i zahraničních autorů. Příspěvky zahraničních autorů jsou zveřejňovány v původním jazyku – slovenštině, angličtině, němčině, francouzštině.
AUCI je teoretický časopis pro otázky státu a práva. Jeho vydavatelem je Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta, prostřednictvím nakladatelství Karolinum. Vychází čtyřikrát ročně, termíny vydání časopisu naleznete zde.
Články uveřejněné v časopise AUCI procházejí nezávislým recenzním řízením (peer review), které je oboustranně anonymní. Posuzovatelé z daného oboru vyjadřují své stanovisko k vědecké kvalitě příspěvku a vhodnosti publikace v časopisu. V případě připomínek je stanovisko zasíláno zpět autorovi s možností přepracování textu (blíže viz Pokyny pro autory – Průběh recenzního řízení).
Časopis AUCI (ISSN 0323-0619) je evidován v České národní bibliografii (vedena Národní knihovnou ČR) a v Index to Foreign Legal Periodicals (veden American Association of Law Libraries). AUCI má přiděleno evidenční číslo periodického tisku e. č. MK E 18585.
V r. 2021 byl jako první časopis Právnické fakulty Univerzity Karlovy zařazen do prestižní mezinárodní databáze Scopus. Tato databáze společnosti Elsevier je největší abstraktovou a citační databází recenzované literatury na světě. Od zařazení do elitní databáze Scopus si redakce časopisu slibuje nejen zvýšení čtenosti časopisu, ale také nárůst zájmu o publikaci příspěvků jak českých, tak zahraničních autorů.
AUCI je tzv. časopisem otevřeným a veškerý jeho obsah je zveřejňován jak na webu fakulty, tak na webových stránkách nakladatelství Karolinum. Přístup k němu je bezplatný. Domovská stránka časopisu AUCI je na webových stránkách Nakladatelství Karolinum.
Časopis AUCI využívá licenci Creative Commons: CC BY 4.0.
Dlouhodobou archivaci digitálního obsahu časopisu zajišťuje Portico.
AUC IURIDICA, Vol 64 No 3 (2018), 145–161
100 let československé a polské státnosti: Podobnosti a rozdíly
[A hundred years of the Czech and Polish statehood: similarities and differences]
Maria Kruk
DOI: https://doi.org/10.14712/23366478.2018.25
zveřejněno: 03. 09. 2018
Abstract
A 100th anniversary of constitutionalism of two neighbouring European states: former Czechoslovakia and then the Czech Republic and Poland inspire thinking about the development route to their constitutions, historical stages and successive changes in the political system not only in the context of their own constitutionalism but also similarities and differences. The present study is devoted to this issue: since the revival of the two states after World War I, through the interwar development of a democratic constitutional system and obstacles encountered on this way, through the period after World War II, when they existed in the conditions of real socialism, and finally until the time of transformation and stabilisation of a democratic state ruled by law. The text focuses on all the similarities with regard to general issues, e.g. reference to the European traditions of parliamentary governments, as well as with regard to some detailed solutions, e.g. differences in attitudes to the concept of a bicameral parliament. However, the article also presents some specific situations typical of one of the states, e.g. federalisation of Czechoslovakia or the creation of two separate states: the Czech Republic and Slovakia, or differences in the course and chronology of the democratic transformation in each state in the 1980s (martial law in Poland and the Velvet Revolution in Czechoslovakia) to finally indicate that, regardless of all the differences, the constitutional systems as well as the routes to democratic statehood of the two countries are really similar.
klíčová slova: a hundred years of independence of the Czech Republic and Poland; similarities and differences between the constitutions of Poland and the Czech Republic in the period 1918–2018; the Constitution of the Republic of Poland of 1921 and the Constitution of the Czechoslovakia of 1920; constitutions of Poland and Czechoslovakia in the period of real socialism; Polish and Czech constitutionalism in the period 1989–2018; democratic transformation of the political system in the Czech Republic and in Poland
reference (23)
1. 13. bod. Rzeczpospolita, 5. – 7. 1. 2001, s. J8.
2. Ankieta o Konstytucji z 17 marca 1921 r. Varšava: Wydawnictwo Sejmowe, 2014
3. Barelli, Y.: La révolution de velours. Paris: Ed. de l’Aube, 1990
4. Davies, N.: Europa: Rozprawa historyka z historią. Krakov: Znak, 1998
5. Grzybowski, M.: Władza wykonawcza w Konstytucji Rzeczypospolitej Polskiej z 2 kwietnia 1997 r. i w praktyce jej stosowania (zagadnienia wybrane).in: Jaskiernia, J., Spryszak, K. (ed.)
6. Dwadzieścia lat obowiązywania Konstytucji RP. Polska myśl konstytucyjna a międzynarodowe standardy demokratyczne. Wyd. Adam Marszałek, Toruň 2017
7. Heck, R., Orzechowski, M.: Historia Czechosłowacji. Varšava: Ossolineum, 1969
8. Chrusciak, R.: Treść malej konstytucji z 1992 r.; Kruk, M.: Praktyka konstytucyjna pod rządami małej konstytucji z 1992 r; Trzciński, J. Wiącek, M. Mała konstytucja z 1992 r. na drodze do uchwalenia Konstytucji RP z 1997 r. – próba uogólnień. Všechno in: Małe Konstytucje. Ustawy zasadnicze okresów przejściowych 1919-1947-1992.: Wyd. Sejmowe, Varšava 2014
9. Jirásková, V., Witkowski, Z. (ed.): Ústavní systém České republiky a Polské republiky po přistoupení k EU. Praha: Leges, Praha 2011
10. Komarnicki, W.: Polskie Prawo polityczne. Geneza i system. Varšava: Wydawnictwo Sejmowe, 2008
11. Kruk, M.: Konstytucja Republiki Czeskiej.Varšava: Wydawnictwo Sejmowe, 1994
12. Kruk, M.: La Pologne: la Constitution, la cour constitutionnelle et les inquiétudes de l’opnion internationale. Krytyka prawa. Niezależne studia nad prawem. 2017
13. Kruk, M.: O trybie wyboru prezydenta republiki Czeskiej.in: Ustroje. Tradycje i porównania. Księga jubileuszowa prof. Mariana Grzybowskiego. Varšava: Wydawnictwo Sejmowe, Varšava 2015
14. Kruk, M.: Sąd Konstytucyjny Republiki Czeskiej.in: Trzciński, J. (ed.): Sądy Konstytucyjne w Europie. 2. díl. Varšava: Wydawnictwo Sejmowe, 1997
15. Makowski, J. (ed.) Nowe Konstytucje. Varšava: Księgarnia F. Hoesick, 1925
16. Malíř, J. a kol.: Česká republika v Evropské unii (2004-2009). Plzeň: Aleš Čeněk, 2009
17. Pavlíček, V., Hřebejk, J.: Ústava a ústavní řád Českérepubliky, 1. dil.Praha: Linde, 1994
18. z dnia 20 lutego 1919 r. na Konstytucję RP z dnia 17 marca 1921 r.; vše in: Zubik, M., Jastrzębski, R.: Małe Konstytucje. Ustawy zasadnicze okresów przejściowych 1919-1947-1992.: Wyd. Sejmowe, Varšava 2014
19. Radziewicz, P., Tuleja, P.: Konstytucyjny spor o granice zmian organizacji i zasad działania Trybunału Konstytucyjnegoczerwiec 2015 – marzec 2016. Varšava: Wolters Kluwer, 2017
20. Rychetský, P.: Vývoj právního řádu po 17. listopadu 1989 a výhled dalších systémových změn právního řádu. Právnik. 1992, č. 3-4
21. Pavlíček, V.: Státnost česká a československá, tradice a kontinuita. In: Pavlíček, V.: O české státnosti. Úvahy a polemiky. Praha: Karolinum, 2002
22. Suchánek, R., Jirásková, V. et al.:Ústava České republiky w praxi. 15 let platnosti základního zákona. Praha: Leges, 2009
23. Witkowski, Z., Jirásková, V., Witkowska-Chrzczonowicz, K. (ed.): Konstytucjonalizm czeski i polski 15 i 11 lat po uchwaleniu Konstytucji obu państw. Toruň: Wydawnictwo Naukowe UMK, 2009
100 let československé a polské státnosti: Podobnosti a rozdíly is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.
230 x 157 mm
vychází: 4 x ročně
cena tištěného čísla: 65 Kč
ISSN: 0323-0619
E-ISSN: 2336-6478
