Acta Universitatis Carolinae Iuridica (dále jen AUCI) je hlavním časopisem Právnické fakulty UK. Vychází od roku 1954, patří tak mezi tradiční právnické časopisy teoretického zaměření.
Jako obecný právnický časopis přináší delší studie i kratší články o jakýchkoli relevantních otázkách v právní teorii i mezinárodním, evropském a vnitrostátním právu. AUCI také publikuje materiály vztahující se k aktuálním otázkám legislativy. AUCI je recenzovaný časopis a přijímá příspěvky od českých i zahraničních autorů. Příspěvky zahraničních autorů jsou zveřejňovány v původním jazyku – slovenštině, angličtině, němčině, francouzštině.
AUCI je teoretický časopis pro otázky státu a práva. Jeho vydavatelem je Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta, prostřednictvím nakladatelství Karolinum. Vychází čtyřikrát ročně, termíny vydání časopisu naleznete zde.
Články uveřejněné v časopise AUCI procházejí nezávislým recenzním řízením (peer review), které je oboustranně anonymní. Posuzovatelé z daného oboru vyjadřují své stanovisko k vědecké kvalitě příspěvku a vhodnosti publikace v časopisu. V případě připomínek je stanovisko zasíláno zpět autorovi s možností přepracování textu (blíže viz Pokyny pro autory – Průběh recenzního řízení).
Časopis AUCI (ISSN 0323-0619) je evidován v České národní bibliografii (vedena Národní knihovnou ČR) a v Index to Foreign Legal Periodicals (veden American Association of Law Libraries). AUCI má přiděleno evidenční číslo periodického tisku e. č. MK E 18585.
V r. 2021 byl jako první časopis Právnické fakulty Univerzity Karlovy zařazen do prestižní mezinárodní databáze Scopus. Tato databáze společnosti Elsevier je největší abstraktovou a citační databází recenzované literatury na světě. Od zařazení do elitní databáze Scopus si redakce časopisu slibuje nejen zvýšení čtenosti časopisu, ale také nárůst zájmu o publikaci příspěvků jak českých, tak zahraničních autorů.
AUCI je tzv. časopisem otevřeným a veškerý jeho obsah je zveřejňován jak na webu fakulty, tak na webových stránkách nakladatelství Karolinum. Přístup k němu je bezplatný. Domovská stránka časopisu AUCI je na webových stránkách Nakladatelství Karolinum.
Časopis AUCI využívá licenci Creative Commons: CC BY 4.0.
Dlouhodobou archivaci digitálního obsahu časopisu zajišťuje Portico.
AUC IURIDICA, Vol 64 No 3 (2018), 129–143
Republika a republikánske myslenie v Maďarsku po roku 1918
[The Republic and republican thinking in Hungary after 1918]
Ivan Halász
DOI: https://doi.org/10.14712/23366478.2018.24
zveřejněno: 03. 09. 2018
Abstract
Hungary has relatively short experience with the institution of republic. Firstly was the Hungarian Republic declared in 1918 after the first world war. Hungary was “kingdom without king” in the interwar period. The second declaration of Hungarian Republic was born in 1946. Hungary is republic from this time. After the democratical transition in 1989 the republican tradition from 1946 played very important role. This tradition did not play important role in the constitution making in 2011.
klíčová slova: constitution; continuity; monarchy; republic; tradition
reference (18)
1. B. MOLNÁR Á.: A köztársaság ellenzéke: Slachta Margit érvelése a Nemzetgyűlésben az 1946. évi I. törvénycikk kapcsán. Acta Humana. Emberi Jogi Közlemények, 2017. No. 1
2. Egresi K.: A köztársasági eszme és a Szent Korona-tan a magyar politikai gondolkodásban a két világháború között. In Feitl I. (ed.): Köztársaság a modern kori történelem fényében. Tanulmányok. Budapest: Napvilág, 2007
3. Egresi K.: A köztársasági eszme és a Szent Korona-tan a magyar politikai gondolkodásban a két világháború között. In Feitl I. (ed.): Köztársaság a modern kori történelem fényében. Tanulmányok. Budapest: 2007, s. 240. Kiadó, 2007
4. Föglein G. – MEZEY B. – RÉVÉSZ T. M.: Az államfő. In Mezey B. (ed.): Magyar alkotmánytörténet. Budapest: Osiris, 2003
5. GOMBÁR Cs.: Republikanizmus és demokrácia tegnap és ma. In Feitl I. (ed.): Köztársaság a modern kori történelem fényében. Tanulmányok. Budapest: Napvilág Kiadó, 2007
6. Gratz G.: A forradalmak kora. Magyarország története 1918-1920. Budapest: Magyar Szemle Társaság, Budapest, 1935
7. Hajdu T.: Ki volt Károlyi Mihály? Budapest: Napvilág Kiadó, 2012
8. Halász I. – SCHWEITZER G.: Szimbolika és közjog. Kalligram, Pozsony, 2010
9. HORVATH A.: "A köztársaság az egyetlen lehetséges államforma." Az 1946. évi I. törvény megalkotása, a köztársaság kikiáltása. Acta Humana. Emberi Jogi Közlemények, 2017
10. Horváth A.: Nagy György harca a független köztársaságért. Budapest: 1992
11. KÉPES, Gy.: Amerikai hatások Kossuth, valamint az 1848-49. évi forradalom és szabadságharc alkotmányjogi gondolkodásában. In: MEZEY, B. – VÖRÖS, I. (eds.):150 év – a magyar polgári átalakulás alkotmányos forradalma. Jogtörténészek 1848-ról. Budapest: 2000
12. Körösényi A.: A magyar demokrácia három szakasza és az Orbán-rezsim. In Körösényi A. (ed.): A magyar politikai rendszer – negyedszázad után. Budapest: Osiris – MTA TK PTI, 2015
13. KUKORELLI I.: Az 1946. évi I. törvény közjogtörténeti jelentősége és az alkotmányos jogfolytonosság. Acta Humana. Emberi Jogi Közlemények. 2017. No. 1.
14. LITVÁN Gy.: Az 1918-1919-es demokrácia két tűz között. In LITVÁN Gy.: Magyar gondolat – szabad gondolat. Budapest: Osiris, 2008
15. Pölöskei F.: A köztársasági gondolat a magyar irodalomban. In Feitl I. (ed.): Köztársaság a modern kori történelem fényében. Tanulmányok. Budapest: Napvilág Kiadó, 2007
16. SCHWEITZER G.: A "magyar királyi köztársaságtól" a magyar köztársaságig. Acta Humana. Emberi Jogi Közlemények. 2017. No. 1
17. Takács P.: A rózsa neve: Magyar Köztársaság. Budapest: Gondolat, 2015
18. Varga L.: A Magyarországi Szociáldemokrata Párt és a köztársasági gondolat. In Feitl I. (ed.): Köztársaság a modern kori történelem fényében. Tanulmányok. Budapest: Napvilág Kiadó, 2007
Republika a republikánske myslenie v Maďarsku po roku 1918 is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.
230 x 157 mm
vychází: 4 x ročně
cena tištěného čísla: 65 Kč
ISSN: 0323-0619
E-ISSN: 2336-6478
