Acta Universitatis Carolinae Iuridica (dále jen AUCI) je hlavním časopisem Právnické fakulty UK. Vychází od roku 1954, patří tak mezi tradiční právnické časopisy teoretického zaměření.
Jako obecný právnický časopis přináší delší studie i kratší články o jakýchkoli relevantních otázkách v právní teorii i mezinárodním, evropském a vnitrostátním právu. AUCI také publikuje materiály vztahující se k aktuálním otázkám legislativy. AUCI je recenzovaný časopis a přijímá příspěvky od českých i zahraničních autorů. Příspěvky zahraničních autorů jsou zveřejňovány v původním jazyku – slovenštině, angličtině, němčině, francouzštině.
AUCI je teoretický časopis pro otázky státu a práva. Jeho vydavatelem je Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta, prostřednictvím nakladatelství Karolinum. Vychází čtyřikrát ročně, termíny vydání časopisu naleznete zde.
Články uveřejněné v časopise AUCI procházejí nezávislým recenzním řízením (peer review), které je oboustranně anonymní. Posuzovatelé z daného oboru vyjadřují své stanovisko k vědecké kvalitě příspěvku a vhodnosti publikace v časopisu. V případě připomínek je stanovisko zasíláno zpět autorovi s možností přepracování textu (blíže viz Pokyny pro autory – Průběh recenzního řízení).
Časopis AUCI (ISSN 0323-0619) je evidován v České národní bibliografii (vedena Národní knihovnou ČR) a v Index to Foreign Legal Periodicals (veden American Association of Law Libraries). AUCI má přiděleno evidenční číslo periodického tisku e. č. MK E 18585.
V r. 2021 byl jako první časopis Právnické fakulty Univerzity Karlovy zařazen do prestižní mezinárodní databáze Scopus. Tato databáze společnosti Elsevier je největší abstraktovou a citační databází recenzované literatury na světě. Od zařazení do elitní databáze Scopus si redakce časopisu slibuje nejen zvýšení čtenosti časopisu, ale také nárůst zájmu o publikaci příspěvků jak českých, tak zahraničních autorů.
AUCI je tzv. časopisem otevřeným a veškerý jeho obsah je zveřejňován jak na webu fakulty, tak na webových stránkách nakladatelství Karolinum. Přístup k němu je bezplatný. Domovská stránka časopisu AUCI je na webových stránkách Nakladatelství Karolinum.
Časopis AUCI využívá licenci Creative Commons: CC BY 4.0.
Dlouhodobou archivaci digitálního obsahu časopisu zajišťuje Portico.
AUC IURIDICA, Vol 61 No 4 (2015), 73–85
Status menšinových jazyků v německém právu – právo na topografická označení a na užívání jazyka ve veřejné sféře
[Status of Minority Languages in German Law – The Right to Topographical Indications and to the Use of Language in the Public Sphere]
Martina Fraňková
zveřejněno: 06. 01. 2016
Abstract
The study concerns itself with the status of minority languages in the Federal Republic of Germany with the focus on the right to topographical indications and the use of language in the public sphere, i.e. the contact of a citizen with courts, public authorities and bodies of local governments. The study works on the obligations undertaken by the Federal Republic of Germany in the European Council on the basis of the Framework Convention for the Protection of National Minorities and the Charter of Minority Languages at the end of the 1990s. Considering the theoretical basis of German law, both instruments have the character of federal laws; however, the implementation of particular obligations is vested in individual states. The study deals with the status of the Danish, Frisian, Romany and Sorbian languages, i.e. languages of so-called traditional minorities. A brief introduction to individual minorities and their languages is followed by a summary of their regulation at the constitutional and under-constitutional level, namely the regulation of Danish minority and the Danish language in Schleswig-Holstein, of the Frisians and the Northern and Sater Frisian language in Schleswig-Holstein and Lower Saxony, and of Lusatian Sorbs and Lower and Upper Sorbian in Brandenburg and Saxony. When asserting their rights to the communication with public authorities and bodies of local governments in their minority language and to topographical indications, the minorities are confronted with the ignorance of the regulation of said rights or with the inadequate language training of officers. Also, the particular regulation of rights at the level of individual states might lead to a different standard of protection even within the framework of one and the same language. The situation is different in the case of Roma and Sinti and of the Romany language as, unlike the aforementioned minorities, they are scattered throughout a larger number of constituent states; the Romany language is not codified in the Federal Republic of Germany; the main emphases are put rather on rights connected with education and the social sphere, as well as on the prohibition of discrimination in general. The main benefit of said conventions is, apart from increasing the standard of legal protection of the above stated minorities, the reinforcement of their status with respect to public authorities and bodies of selfgovernments, as well as the opening of a public debate on the issue of rights of minorities in general.
klíčová slova: Federal Republic of Germany; Danish; Frisian; Lusatian Sorbian; Roma and Sinti; topographical indications; minority languages in the public sphere Spolková republika Německo; dánština; fríština; lužická srbština; Romové a Sintové; topografická označení; menšinový jazyk ve veřejné sféře
Status menšinových jazyků v německém právu – právo na topografická označení a na užívání jazyka ve veřejné sféře is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.
230 x 157 mm
vychází: 4 x ročně
cena tištěného čísla: 65 Kč
ISSN: 0323-0619
E-ISSN: 2336-6478