Acta Universitatis Carolinae Iuridica (dále jen AUCI) je hlavním časopisem Právnické fakulty UK. Vychází od roku 1954, patří tak mezi tradiční právnické časopisy teoretického zaměření.
Jako obecný právnický časopis přináší delší studie i kratší články o jakýchkoli relevantních otázkách v právní teorii i mezinárodním, evropském a vnitrostátním právu. AUCI také publikuje materiály vztahující se k aktuálním otázkám legislativy. AUCI je recenzovaný časopis a přijímá příspěvky od českých i zahraničních autorů. Příspěvky zahraničních autorů jsou zveřejňovány v původním jazyku – slovenštině, angličtině, němčině, francouzštině.
AUCI je teoretický časopis pro otázky státu a práva. Jeho vydavatelem je Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta, prostřednictvím nakladatelství Karolinum. Vychází čtyřikrát ročně, termíny vydání časopisu naleznete zde.
Články uveřejněné v časopise AUCI procházejí nezávislým recenzním řízením (peer review), které je oboustranně anonymní. Posuzovatelé z daného oboru vyjadřují své stanovisko k vědecké kvalitě příspěvku a vhodnosti publikace v časopisu. V případě připomínek je stanovisko zasíláno zpět autorovi s možností přepracování textu (blíže viz Pokyny pro autory – Průběh recenzního řízení).
Časopis AUCI (ISSN 0323-0619) je evidován v České národní bibliografii (vedena Národní knihovnou ČR) a v Index to Foreign Legal Periodicals (veden American Association of Law Libraries). AUCI má přiděleno evidenční číslo periodického tisku e. č. MK E 18585.
V r. 2021 byl jako první časopis Právnické fakulty Univerzity Karlovy zařazen do prestižní mezinárodní databáze Scopus. Tato databáze společnosti Elsevier je největší abstraktovou a citační databází recenzované literatury na světě. Od zařazení do elitní databáze Scopus si redakce časopisu slibuje nejen zvýšení čtenosti časopisu, ale také nárůst zájmu o publikaci příspěvků jak českých, tak zahraničních autorů.
AUCI je tzv. časopisem otevřeným a veškerý jeho obsah je zveřejňován jak na webu fakulty, tak na webových stránkách nakladatelství Karolinum. Přístup k němu je bezplatný. Domovská stránka časopisu AUCI je na webových stránkách Nakladatelství Karolinum.
Časopis AUCI využívá licenci Creative Commons: CC BY 4.0.
Dlouhodobou archivaci digitálního obsahu časopisu zajišťuje Portico.
AUC IURIDICA, Vol 57 No 4 (2011), 129–138
Ústavné postavenie a spôsob voľby maďarského prezidenta republiky
Ivan Halász
zveřejněno: 04. 02. 2015
Abstract
After the general introduction the first part of the article is dealing with the short history of the president in Hungary. Institution of the Hungarian president does not have very long history, because between the two world war Hungary was kingdom without king. More important was the period after the second world war. Parliament declared the Republic of Hungary in 1946. Republic had president elected by Parliament with very limited competencies. During the period of communist dictatorship Hungary has collective head of state. The institution of president has reestablished only after the change of the system in 1989. Very interesting is the history of president institution after 1989. Namely the form of election was very sensitive question. The communist power, including the reform-comunist wing prefered the direct election of president, because they hoped int he victory of their candidate. The liberal opposition prefered the indirect election of president after the first free parliamentary elections in 1990. The democratic Hungarian Constitution was changed several times in this short period. Finally Árpád Göncz, the first posttransitional Hungarian president was elected by Parliament in August 1990 – after the free parliamentary elections. Hungarian president has very limited competencies. Most active president was Prof. László Sólyom between 2005 and 2010. Question of the direct election of president is relativelly frequent problem int he constitutional literature, but the big parties in the last two decades did not prefer this modell. During the preparation of the Hungarian Fundamental Law A.D. 2011 the main governing party – FIDESZ – did not support the direct election of president. President has several new competencies now, but the general position of the president did not change.
klíčová slova: constitution; president of republic; election; fundamental law; change of system; parliament; competencies; collective head of state ústava; prezident republiky; volby; základní zákon; změna systému; parlament; působnost; kolektivní hlava státu
Ústavné postavenie a spôsob voľby maďarského prezidenta republiky is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.
230 x 157 mm
vychází: 4 x ročně
cena tištěného čísla: 65 Kč
ISSN: 0323-0619
E-ISSN: 2336-6478