Acta Universitatis Carolinae Iuridica (dále jen AUCI) je hlavním časopisem Právnické fakulty UK. Vychází od roku 1954, patří tak mezi tradiční právnické časopisy teoretického zaměření.
Jako obecný právnický časopis přináší delší studie i kratší články o jakýchkoli relevantních otázkách v právní teorii i mezinárodním, evropském a vnitrostátním právu. AUCI také publikuje materiály vztahující se k aktuálním otázkám legislativy. AUCI je recenzovaný časopis a přijímá příspěvky od českých i zahraničních autorů. Příspěvky zahraničních autorů jsou zveřejňovány v původním jazyku – slovenštině, angličtině, němčině, francouzštině.
AUCI je teoretický časopis pro otázky státu a práva. Jeho vydavatelem je Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta, prostřednictvím nakladatelství Karolinum. Vychází čtyřikrát ročně, termíny vydání časopisu naleznete zde.
Články uveřejněné v časopise AUCI procházejí nezávislým recenzním řízením (peer review), které je oboustranně anonymní. Posuzovatelé z daného oboru vyjadřují své stanovisko k vědecké kvalitě příspěvku a vhodnosti publikace v časopisu. V případě připomínek je stanovisko zasíláno zpět autorovi s možností přepracování textu (blíže viz Pokyny pro autory – Průběh recenzního řízení).
Časopis AUCI (ISSN 0323-0619) je evidován v České národní bibliografii (vedena Národní knihovnou ČR) a v Index to Foreign Legal Periodicals (veden American Association of Law Libraries). AUCI má přiděleno evidenční číslo periodického tisku e. č. MK E 18585.
V r. 2021 byl jako první časopis Právnické fakulty Univerzity Karlovy zařazen do prestižní mezinárodní databáze Scopus. Tato databáze společnosti Elsevier je největší abstraktovou a citační databází recenzované literatury na světě. Od zařazení do elitní databáze Scopus si redakce časopisu slibuje nejen zvýšení čtenosti časopisu, ale také nárůst zájmu o publikaci příspěvků jak českých, tak zahraničních autorů.
AUCI je tzv. časopisem otevřeným a veškerý jeho obsah je zveřejňován jak na webu fakulty, tak na webových stránkách nakladatelství Karolinum. Přístup k němu je bezplatný. Domovská stránka časopisu AUCI je na webových stránkách Nakladatelství Karolinum.
Časopis AUCI využívá licenci Creative Commons: CC BY 4.0.
Dlouhodobou archivaci digitálního obsahu časopisu zajišťuje Portico.
AUC IURIDICA, Vol 56 No 2 (2010), 63–95
Vztah ústavního a evropského práva ve Spolkové republice Německo s přihlédnutím k Lisabonskému nálezu
Petr Mlsna
zveřejněno: 04. 02. 2015
Abstract
Die beziehung des verfassungs- und europaischen rechts im bundesrepublik deutschland mit rucksicht zum lissabon urteil Der Lissabon Vertrag stellt nicht nur institutionelle, aber auch rechtliche und kompetenze Reform der Europaischen Union dar. Diese Reform bedeutet, dass die Mitgliedstaaten die Frage ihrer eigenen Souverenitat zur Europaischen Union mit Rucksicht auf dem Lissabon Vertrag neu losen mussen. Das Bundesverfassungsgericht ist das Fuhrungsverfassungsgericht von allen europaischen Verfassungsgerichten, das diese Frage lost und sehr stark die Rechtsprechung in den anderen Mitgliedstaaten beeinflusst. Dieser Artikel befasst sich mit der Frage der Beziehung des verfassungs- und europaischen Rechts auf dem deutschen Gebiet und berucksichtigt die Rechtsprechung des Bundesverfassungsgerichts zum europaischen Recht von Anfang der europaischen Integration (Urteile Solange I, II, Maastrichter Urteil usw.) an. In der deutschen Jurisprudenz ist in dieser Zeit sehr stark diskutiert die Frage der Souverenitat der Bundesrepublik Deutschland und zwar, ob der Lissabon Vertrag zur Foderalisierung der Europaischen Union fuhrt. Deutsche Jurisprudenz beurteilt alle mogliche Aspekte dieser Frage, weil Grundgesetz sog. Ewigkeitsklausel umfasst, die voraussetzt, dass Bundesrepublik Deutschland nicht an der anderen Foderation als Bundesrepublik teilnehmen kann. In diesem Artikel ist auch die Frage der Rechtsrelevanz der Grundrechtscharta der Europaischen Union analysiert. Die Menschenrechtskonvention der Europaischen Union macht boses Blut in einigen Mitgliedstaaten, weil es unklar ist, ob sie den Vorzug vor den innerstaatlichen Menschenrechtskonventionen hat oder nicht. Im Falle der Bundesrepublik Deutschland sogar Vorzug vor dem Grundgesetz. Die Frage ist im Deutschland ein heikles Problem, weil die Beziehung zwischen dem Grundgesetz und der Menschenrechtskonvention aus dem Jahre 1950 als Beziehung zwischen dem Grundgesetz und Bundesgesetz gestalten ist. Aus diesem Grund sollte die Grundrechtscharta der Europaischen Union als Bundesgesetz betrachtet werden, was fur ein Teil der Rechtsrechtler (Pernice, Mayer usw.) unakzeptabel ist. Das Bundesverfassungsgericht hat sich im Lissabon Urteil geaussert, dass es Bundesrepublik Deutschland immer ein Herr der Grundungsvertrage ist und wird auch in der Zukunft beeinflussen, was fur eine Rechtskraft die Grundungsvertrage im deutschen Recht haben. Fur seine zuruckhaltende Stellungnahme wird das Bundesverfassungsgericht in den Medien kritisiert, aber in der fachlichen Offentlichkeit wurde die Kritik nicht so stark. Es wird die Frage der Zukunft wie sich die Beziehung zwischen dem Bundesverfassungsgericht und dem Europaischen Gerichtshof entwicklen wird, was im Grunde die Beziehung zwischen dem Verfassungs- und europaischen Recht auf dem deutschen Gebiet beeinflusst.
klíčová slova: Bundesverfassungsgericht; Grundgesetz; verfassungsrechtliche Überprüfung ex ante; Lissabon Vertrag; Urteil zum Lissabon Vertrag; Staatssouverenität; Rechtsanwendung; Ultra vires Rechtsakte; Europaïsche Union Spolkový ústavní soud; Základní zákon; preventivní přezkum ústavnosti; Lisabonská smlouva; nález k Lisabonské smlouvě; suverenita státu; spolkový stát; aplikace evropského práva; ultra vires právní akty; Evropská unie
Vztah ústavního a evropského práva ve Spolkové republice Německo s přihlédnutím k Lisabonskému nálezu is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.
230 x 157 mm
vychází: 4 x ročně
cena tištěného čísla: 65 Kč
ISSN: 0323-0619
E-ISSN: 2336-6478