Acta Universitatis Carolinae Iuridica (dále jen AUCI) je hlavním časopisem Právnické fakulty UK. Vychází od roku 1954, patří tak mezi tradiční právnické časopisy teoretického zaměření.
Jako obecný právnický časopis přináší delší studie i kratší články o jakýchkoli relevantních otázkách v právní teorii i mezinárodním, evropském a vnitrostátním právu. AUCI také publikuje materiály vztahující se k aktuálním otázkám legislativy. AUCI je recenzovaný časopis a přijímá příspěvky od českých i zahraničních autorů. Příspěvky zahraničních autorů jsou zveřejňovány v původním jazyku – slovenštině, angličtině, němčině, francouzštině.
AUCI je teoretický časopis pro otázky státu a práva. Jeho vydavatelem je Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta, prostřednictvím nakladatelství Karolinum. Vychází čtyřikrát ročně, termíny vydání časopisu naleznete zde.
Články uveřejněné v časopise AUCI procházejí nezávislým recenzním řízením (peer review), které je oboustranně anonymní. Posuzovatelé z daného oboru vyjadřují své stanovisko k vědecké kvalitě příspěvku a vhodnosti publikace v časopisu. V případě připomínek je stanovisko zasíláno zpět autorovi s možností přepracování textu (blíže viz Pokyny pro autory – Průběh recenzního řízení).
Časopis AUCI (ISSN 0323-0619) je evidován v České národní bibliografii (vedena Národní knihovnou ČR) a v Index to Foreign Legal Periodicals (veden American Association of Law Libraries). AUCI má přiděleno evidenční číslo periodického tisku e. č. MK E 18585.
V r. 2021 byl jako první časopis Právnické fakulty Univerzity Karlovy zařazen do prestižní mezinárodní databáze Scopus. Tato databáze společnosti Elsevier je největší abstraktovou a citační databází recenzované literatury na světě. Od zařazení do elitní databáze Scopus si redakce časopisu slibuje nejen zvýšení čtenosti časopisu, ale také nárůst zájmu o publikaci příspěvků jak českých, tak zahraničních autorů.
AUCI je tzv. časopisem otevřeným a veškerý jeho obsah je zveřejňován jak na webu fakulty, tak na webových stránkách nakladatelství Karolinum. Přístup k němu je bezplatný. Domovská stránka časopisu AUCI je na webových stránkách Nakladatelství Karolinum.
Časopis AUCI využívá licenci Creative Commons: CC BY 4.0.
Dlouhodobou archivaci digitálního obsahu časopisu zajišťuje Portico.
AUC IURIDICA, Vol 56 No 1 (2010), 271–284
Smluvní monopol ohledně dodávek rud, surovin nebo zvláštních štěpných materiálů ve Smlouvě o založení Euratomu
[Contractual Monopoly over to Purchase Ores, Source Materials or Special Fissile Materials in the Euratom Treaty]
Jakub Handrlica
zveřejněno: 04. 02. 2015
Abstract
Contractual Monopoly over to Purchase Ores, Source Materials or Special Fissile Materials in the Euratom Treaty The Euratom Supply Agency (ESA) takes a very specific role in the European Law, where the Euratom Treaty (Treaty) is making it into a unique body created by this founding document almost 50 years ago. Art. 52 of the Treaty grants to ESA two rights that the authors of the Treaty saw as constituting its main instruments. These are the right of option and the exclusive right to enter into contracts. These rights are tangential, not mutually exclusive, as a result of which the Agency may exercise both consecutively. Entering into supply contracts means buying, selling, renting, etc. ESA is the only body able to purchase ores, source materials or special fissile materials from outside the Community. Art. 64 of the Treaty establishes that ESA enters into contracts exclusively for importing and may impose conditions only as regards quantity, quality, delivery dates, transport, etc. ESA cannot enter into contracts involving issues of International Law for which it has no competence: for example contracts establishing the possibility of imposing conditions on re-exporting. There exists a secondary legislation adopted under the rules of the Chapter VI. of the Treaty. The most important are the Rules on balancing the demand and supply of nuclear materials. Under the current Rules, a simplified procedure for application of the Treaty rules is established and contracting parties are negotiating their contracts directly between them and submitting these contracts for conclusion by the ESA. Under this procedure, the powers of ESA to conclude the supply contracts can bee seen as an action of validation. Nevertheless, in the case if the contracting parties do not respect the wording of the Treaty and do not submit the contract for the conclusion by ESA, the contract may be declared void by the national court. Special restrictions were established by the so called Corfu Declaration, adopted jointly by the Council and the Commission in 1994. This was primarily for the purpose of preventing the inflow of very low prized material and enriched uranium into the Community (from the countries of the former Soviet Union in particular) in order to maintain the variability of the supply sources. Briefly, Corfu Declaration provides that the market share of European enrichers in the Community may not fall bellow 80 percent. European users may obtain maximum 20 percent of theirs enrichment supplies from ex-Soviet sources. Most currently, the European Parliament (EP) in its Report on the 50 years of the Treaty has expressed its vision on ESA by suggesting that on the basis of the current Treaty rules it becomes a true observatory of the nuclear fuel market. The EP is calling the strengthening the role of ESA in the context of ensuring the energy security of the European Union.
Smluvní monopol ohledně dodávek rud, surovin nebo zvláštních štěpných materiálů ve Smlouvě o založení Euratomu is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.
230 x 157 mm
vychází: 4 x ročně
cena tištěného čísla: 65 Kč
ISSN: 0323-0619
E-ISSN: 2336-6478