Acta Universitatis Carolinae Iuridica (dále jen AUCI) je hlavním časopisem Právnické fakulty UK. Vychází od roku 1954, patří tak mezi tradiční právnické časopisy teoretického zaměření.
Jako obecný právnický časopis přináší delší studie i kratší články o jakýchkoli relevantních otázkách v právní teorii i mezinárodním, evropském a vnitrostátním právu. AUCI také publikuje materiály vztahující se k aktuálním otázkám legislativy. AUCI je recenzovaný časopis a přijímá příspěvky od českých i zahraničních autorů. Příspěvky zahraničních autorů jsou zveřejňovány v původním jazyku – slovenštině, angličtině, němčině, francouzštině.
AUCI je teoretický časopis pro otázky státu a práva. Jeho vydavatelem je Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta, prostřednictvím nakladatelství Karolinum. Vychází čtyřikrát ročně, termíny vydání časopisu naleznete zde.
Články uveřejněné v časopise AUCI procházejí nezávislým recenzním řízením (peer review), které je oboustranně anonymní. Posuzovatelé z daného oboru vyjadřují své stanovisko k vědecké kvalitě příspěvku a vhodnosti publikace v časopisu. V případě připomínek je stanovisko zasíláno zpět autorovi s možností přepracování textu (blíže viz Pokyny pro autory – Průběh recenzního řízení).
Časopis AUCI (ISSN 0323-0619) je evidován v České národní bibliografii (vedena Národní knihovnou ČR) a v Index to Foreign Legal Periodicals (veden American Association of Law Libraries). AUCI má přiděleno evidenční číslo periodického tisku e. č. MK E 18585.
V r. 2021 byl jako první časopis Právnické fakulty Univerzity Karlovy zařazen do prestižní mezinárodní databáze Scopus. Tato databáze společnosti Elsevier je největší abstraktovou a citační databází recenzované literatury na světě. Od zařazení do elitní databáze Scopus si redakce časopisu slibuje nejen zvýšení čtenosti časopisu, ale také nárůst zájmu o publikaci příspěvků jak českých, tak zahraničních autorů.
AUCI je tzv. časopisem otevřeným a veškerý jeho obsah je zveřejňován jak na webu fakulty, tak na webových stránkách nakladatelství Karolinum. Přístup k němu je bezplatný. Domovská stránka časopisu AUCI je na webových stránkách Nakladatelství Karolinum.
Časopis AUCI využívá licenci Creative Commons: CC BY 4.0.
Dlouhodobou archivaci digitálního obsahu časopisu zajišťuje Portico.
AUC IURIDICA, Vol 37 No 4 (1991), 21–44
K úsilí o rozvoj prostředků pokojného řešení mezinárodních sporů, zvláště v Evropě
[Endeavors to Develop the Means of Peaceful Settlement of International Disputes, Particularly in Europe]
Vladimír Kopal
DOI: https://doi.org/10.14712/23366478.2025.376
zveřejněno: 27. 03. 2020
Abstract
In the Charter of Paris for a New Europe, which was signed on 21 November 1990, the heads of state or government of the states participating in the Conference on Security and Co-operation in Europe (CSCE) declared that an essential complement to the duty of states to refrain from the threat or use of force was the peaceful settlement of disputes Therefore, they promised to seek not only effective ways of preventing, through political means, conflicts which might yet emerge, but also define, in conformity with international law, appropriate mechanisms for the peaceful resolution of any disputes which might arise. In this contribution, which was inspired by the above-mentioned declaration, the author makes an assessment of the long development of the principle that states shall settle their international disputes by peaceful means, which became one of the fundamental principles of the contemporary international law. In the first part, he deals with the evolution of the methods of peaceful settlement from the beginning of this century until World War II. Attention is drawn to the inputs of the 1899/1907 Hague Peace Conferences, the system established by the 1919 Covenant of the League of Nations and the endeavours to supplement this system by additional instruments. The second part is devoted to the system of pacific settlement of disputes under the United Nations Charter, including the important role of the International Court of Justice. Furthermore, attention is drawn to a number of relevant documents which were adopted during the last decades, such as the 1970 Declaration on Principles of International Law, the 1982 Manila Declaration and the 1982 United Nations Convention on the Law of the Sea. In the author’s view, many of these principles, guidelines and mechanisms might serve as an example how to proceed with the problems of establishing an effective system of peaceful settlement of disputes among the states of Europe. In the third part, the role of the peaceful settlement of international disputes under the Helsinki process and the up-to-date results of negotiations for this purpose are analyzed. In particular, attention is concentrated on the Principles for Dispute Settlement and Provisions for a CSCE Procedure for Peaceful Settlement of Disputes, which were worked out by the meeting of experts at Valletta in 1991 and endorsed the same year by the CSCE Council at its first session in Berlin. In the author’s view, these results, particularly the proposed Dispute Settlement Mechanism, bear visible traces of a compromise between efforts to strengthen the mandatory third-party involvement and introduce the compulsory use of judicial means, and attempts at establishing only a certain political mechanism which would act on the existing legal basis. Unlike the earlier instruments, the up-to-date results of the Helsinki process are based on political decisions and procedures. However, the participants of the Helsinki process seem to have the necessary political will to bring these conclusions to life and apply them consequently to the emerging disputes and situations. At the same time, the Helsinki process is not an isolated trend, for it develops together with other processes and mechanisms which exist both in the European and the world scale. In this respect, e.g., the admission of new members to the Council of Europe opens the door to extending the number of states-parties to the 1957 European Convention for the Peaceful Settlement of Disputes and the 1950 Convention for the Protection of Human Rights and Fundamental Freedoms with Protocols. In this way, a legal basis for an all European system of the peaceful settlement of disputes might be established, which together with the Helsinki Mechanism could effectively play the role provided in Chapter VIII of the United Nations Charter for regional arrangements, in achieving the pacific settlement of local disputes in the European scale.
K úsilí o rozvoj prostředků pokojného řešení mezinárodních sporů, zvláště v Evropě is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.
230 x 157 mm
vychází: 4 x ročně
cena tištěného čísla: 65 Kč
ISSN: 0323-0619
E-ISSN: 2336-6478