Co číst v létě? Knižní tipy z Nakladatelství Karolinum
Hledáte inspiraci pro letní čtení? Připravili jsme pro vás výběr knih z produkce Nakladatelství Karolinum, který nabízí pestrou škálu témat – od současné estonské literatury a české klasiky přes poezii a architekturu až po filozofii, teologii a nová média.
Michael Lambek: Za sklem
Vila Tugendhat, ikonické dílo architekta Miese van der Rohe, vznikla na objednávku manželů Tugendhatových. Kanadský antropolog Michael Lambek, který je vnukem Grete Tugendhatové, zachytil ve své knize Za sklem nejen portrét domu, ale zejména rodiny s ním spjaté. Lambek pátrá po kořenech rodu v židovském ghettu, všímá si rozvoje jeho průmyslového podnikání, společenského postavení za Rakouska-Uherska a první republiky i okamžiku, kdy byli členové rodiny nuceni prchnout před nacisty a ocitli se v různých koutech světa. Neméně zajímavý je i příběh vily samotné, od jejího vzniku přes devastující válečné události a časy komunismu, váhavé peripetie porevolučních let až po zapsání stavby mezi památky UNESCO a zdárné dokončení rekonstrukce.
Země na hranici. Antologie současné estonské literatury
Země na hranici představuje výbor z próz čtrnácti současných estonských autorů a autorek, u nás dosud neprávem opomíjených. Českému čtenáři tak nabízí výjimečnou příležitost nahlédnout do aktuálního dění na estonské literární scéně. Čtenář v knize nalezne jak fragmenty z románů a novel, v nichž zaznívá zkušenost okupace a dvojjazyčného prostředí, tak i žánrově pestré povídky, experimentální texty či psychologicky laděné prózy, v nichž se mísí netradiční humor s reflexí historie.
Antologii sestavila a k vydání připravila Anna Sedláčková. Texty přeložili Petra Hebedová, Anna Sedláčková, Jan-Marek Šík a Linda Dejdarová.
Kniha vyšla v edici Antologie povídek.
Karel Šiktanc: Milý řehoři, milíře hoří
Kniha představuje básníka Karla Šiktance (1928–2021) jako autora důvtipných slovních hádanek. V této oblasti proslul především přesmyčkami, ale už od konce 40. let tvořil také krátké rýmované hádanky, které pod pseudonymem Lenka Tršická publikoval v hádankářských časopisech. Tyto drobné texty ukazují autorovu mimořádnou schopnost pracovat s jazykem a objevovat jeho skryté možnosti. Soubor obsahuje více než tisíc Šiktancových přesmyček a rýmovaných hádanek i jejich řešení.
Carl Öhman: Posmrtný život dat. Proč by nás mělo zajímat, co se stane s našimi daty, až zemřeme
Co se děje s našimi digitálními stopami po smrti a jak technologie proměňují samotné chápání konečnosti? Sociální sítě, archivy zpráv i algoritmicky oživované vzpomínky udržují zemřelé v komunikačním prostoru živých a vytvářejí nový stav „posmrtelnosti“. Komu patří „digitální ostatky“ a kdo má právo rozhodovat o jejich dalším osudu?
Novinka z edice Studia nových médií vybízí k veřejné debatě o odpovědnosti platforem i uživatelů za kolektivní digitální dědictví, které po sobě zanecháváme.
„Kniha má hluboký kulturně historický přesah a současně se zasvěceně vyjadřuje k těm nejpalčivějším problémům současnosti,“ píše Jan Lukavec pro Reflex.
V podcastu TL;DR (od 41:50) knihu doporučuje Eva Klíčová, k tématu doporučujeme také článek Vladimíra Ševely v Hospodářských novinách.
Václav Bělohradský: Zaslepená společnost. Eseje z doby těsně před koncem
V nové knize filozof a sociolog Václav Bělohradský přemýšlí nad tím, jaká etika, politická kultura a podoba vlády dávají smysl v antropocénu – věku odpovědnosti člověka za planetu Zemi.
Kniha obsahuje 35 esejů, publikovaných ve zkrácené podobě v Salonu Práva či týdeníku Echo. Doplňují je také dva rozhovory. Autor se věnuje tématům jako svoboda slova, společenské bludy, korupce či odkaz Václava Havla a T. G. Masaryka. Zamýšlí se také nad osobnostmi jako Ferdinand Peroutka, Milan Sobotka nebo Milan Kundera.
Kniha vychází v edici SLON – Sociologické aktuality.
O myšlení Václava Bělohradského a jeho nové knize esejů diskutovali Josefína Formanová, Petr Fischer a Jan Géryk v podcastu Kovárna.
Mireia Ryšková: Pavel z Tarsu a jeho svět
Pavel z Tarsu je jednou z nejvýraznějších postav raného křesťanství. Tento vzdělaný diasporní Žid se po setkání se zmrtvýchvstalým Ježíšem stal zřejmě nejhorlivějším hlasatelem evangelia a právě díky jeho nasazení a schopnostem se nová víra úspěšně prosadila v pohanském prostředí. Teoložka Mireia Ryšková na pozadí reálií soudobého helénistického světa sleduje Pavlův myšlenkový obzor před obrácením, pokouší se rekonstruovat základní chronologii jeho života, pojednává o Pavlově misijním působení a přináší rozbor jeho literární činnosti i základních témat jeho teologie. Kniha není určena pouze biblistům a specialistům na rané církevní dějiny, ale i širší odborné veřejnosti a zájemcům o téma počátků křesťanství.
Kniha letos vyšla v 2. vydání v edici Teologie.
Jaroslav Hašek: Velitelem města Bugulmy
V cyklu Velitelem města Bugulmy popisuje své životní zkušenosti s revolučním Ruskem. Obdobným způsobem, jakým se ve svých povídkách vysmíval předválečné c. a k. monarchii, zachycuje bývalý rudý komisař bolševickou revoluci. Skrze humor a nadsázku Hašek ukazuje jednak fanatismus revoluční doby a jednak hloupost či prostou lidskou nejistotu nových vládců. Autobiografický cyklus je doplněn i o další Haškovy povídky z té doby.
Kniha vyšla v roce 2012 v edici Modern Czech Classics s ilustracemi Jiřího Gruse, který na svou práci vzpomíná takto:
U Haška jsem už vědomě začal pracovat se skicou, skvrnou a vůbec živelností jako podkladem pro válečný chaos. Je tam určitá nedotaženost, expresivnost, neukončenost v kontrastu k celistvým, ale karikaturně pojatým figurám. Snad je v tom cítit určitý autobiografický ráz, klid pozorovatele, ale i nemalá míra zběsilosti, nebo oddanosti těm absurdním rovinám situací. Je to nesnesitelné i přitažlivé zároveň, jako nějaký groteskní seriál odehrávající se ve válečných kulisách. (Jiří Grus: Ilustrovat klasiku, str. 46)
