Odborné knihy volně dostupné komukoli na světě? Pro Nakladatelství Karolinum je to už několik let samozřejmost
Po připojení Univerzity Karlovy k Berlínské deklaraci o otevřeném přístupu v roce 2013 začalo nakladatelství systematicky rozvíjet open access publikování: od roku 2015 vydává v otevřeném režimu všechny své časopisy (viz článek na našem blogu) a stejně tak zpřístupňuje i vybrané odborné monografie. Ty vycházejí pod licencí Creative Commons, která umožňuje jejich volné šíření při zachování uvedení autorství a zdroje. Vybrali jsme pro vás několik titulů, které stojí za pozornost.
Vybrali jsme pro vás několik OA titulů, které stojí za pozornost:
Kdo tu mluvil o vítězství?
Osm cvičení ve filosofické rezignaci
Monografie Terezy Matějčkové navrhuje rozvolnit vztah k sobě samému, podvolit se rezignaci, doslova „nicotě v nás“. Rezignace je interpretována jako cesta k (dobrému) životu. V současné záplavě knih věnovaných sebepřijetí a růstu je výklad těchto pojmů veden originálně z pozice filozofie. Matějčková se zabývá pojmem rezignace v myšlení Hegela, Schopenhauera, Nietzscheho či Kierkegaarda, s četnými odkazy k významným představitelům moderní literatury, mj. ke Kafkovi, Houellebecqovi, Sarterovi. Rezignace je zde nabízena jako nejlepší strategie, jak na život, případně jako výkon, jímž se neztrácíme, což je vysoce aktuální a inspirativní tvrzení. Kniha Terezy Matějčkové je originálním a osvěžujícím přínosem současné české vědy.
(Z nominačního textu Magnesie Litery 2023).
Arktida a světový řád
Co se týče českého vydání knihy, vynikající překlad Davida Sanetrníka je doplněný seznamem názvů „arktických“ institucí a dokumentů a obohacený novými českými ekvivalenty běžně používaných „arktických“ pojmů. Překladatel konzultoval technické termíny s českými odborníky z oblasti politologie, sociologie, vojenství, lodní dopravy, práva, geografie či ekologie a doplnil překládaný text jejich poznámkami, které často překračují horizont roku 2020, a jsou proto aktuálnější než originál.
Kniha Arktida a světový řád je jedinečný, informačně velice obsažný soubor esejů o problematice nejsevernější oblasti zeměkoule v roce 2020.
Zdeněk Lyčka (iLiteratura.cz)
Myslet navzdory dějinám
Kontrafaktuální dějiny a didaktika dějepisu
Knihu jsem četl s potěšením, dodala mi hodně podnětů k další četbě, hodnotím ji jako velmi zdařilou a doufám, že budu mít brzy možnost vyzkoušet některou z lekcí ve výuce. Ačkoliv jsou totiž kontrafaktuální dějiny primárně fikční povahy, mohou pomáhat porozumět faktuální povaze minulosti, protože například uvažování o alternativních scénářích tzv. pražského jara 1968 se neobejde bez znalostí dílčích fakt. Kniha zdařile kultivuje dovednost představit si alternativní vývoj, který byl v dané chvíli možný, aniž bychom sklouzávali do postojů generála po bitvě.
Václav Kaška (Dějiny a současnost 9/2024)
Filling in the Gap
The Post Pentecost Series of Gospel Antiphons
Cílem studie je poskytnout komplexní obraz repertoáru období církevního roku mezi Letnicemi a začátkem adventu, který se bezesporu řadí mezi dosud neprozkoumaná „zákoutí“ gregoriánského officia. Různorodost této skupiny zpěvů také představuje vhodné východisko pro objasnění vztahů mezi prameny a živými tradicemi, které reprezentují. Souhrnný notovaný katalog antifon, který je součástí publikace, poskytuje základní orientaci v melodické tradici těchto antifon. Většina záznamů představuje dosud nepublikované transkripce pramenného materiálu a zároveň slouží jako reference, na níž se studie průběžně odvolává.
Uvedení knihy v Akademickém konferenčním centru 4. března 2026 (David Eben, Štefánia Demská a Jan Bilwachs).
Válka, násilí, náboženství / War, Violence, Religion
Kniha přináší sérii osmi přednášek Učené společnosti ČR z let 2021–2024 k tématům války a násilí, které v naší době bohužel nabyly nečekané aktuálnosti. V ozbrojených konfliktech minulosti i současnosti často hraje přímou či nepřímou roli také náboženství, jemuž se některé z přednášek věnují. Čtenář zde najde výklad o starozákonním pojetí tohoto tématu, ale také postřehy o roli náboženství v budování skandinávského státu nebo o násilné pozemkové reformě v Číně. Závěrečné slovo patří kyjevskému filozofovi, který se zamýšlí nad významem ukrajinského boje za svobodu pro evropský kontinent. Autory příspěvků jsou Jiří Přibáň, Olga Lomová, Martin Prudký, Jan Kysela, Zdeněk R. Nešpor a další. Přednášky jsou uvedeny v českém i anglickém jazyce. Knihu doprovázejí také čtyři portréty českých vědců v cizině, do jejichž osudů ve většině případů zasáhla válka nebo neblahá politická situace.
