Rolnictvo na pozdně středověkém Chebsku

Středověké rolnictvo je pro historiky velkou a mimořádně přitažlivou neznámou, neboť v sobě skrývá klíč k pochopení pozdějšího ekonomického růstu, nebo naopak zarážející stagnace některých evropských regionů. V hrubých obrysech a jen torzovitě známe sociální struktury a instituce středověkého rolnictva, o skutečné vnitřní dynamice a demografických aspektech však nevíme takřka nic. Předkládaná monografie reaguje na tuto poznávací výzvu a využívá dosud nepovšimnuté a evropsky unikátní písemné prameny, které se dochovaly pro chebský městský stát. Díky nim přináší pozoruhodně detailní pohled na sociální mobilitu, migraci a způsob sociální reprodukce pozdně středověkého rolnictva, včetně nových pohledů na fenomén masového pustnutí venkovských sídlišť v tomto období.

Kniha […] zpracovává jedno konkrétní území, ale zároveň ji lze vnímat jako vzor pro další obdobná bádání, založená na podrobném archivním průzkumu. Pro české dějepisectví tak Klírův spis získává stejnou metodologickou závažnost, jaké třeba ve Francii dosáhli historici hlásící se ke škole Annales, když předkládali objevně pojednané vhledy do zdánlivě izolovaných událostí a dějů.
Jan Jaroš (Týdeník Rozhlas, č. 41/2020, s. 18)

Nepochybnou předností autorova přístupu je velmi dobrý rozhled po moderním sociálněhistorickém bádání, především anglosaském, stejně jako schopnost komparovat výzkumy pozdně středověké s raně novověkými. Ty v mnoha ohledech nastolují stejné otázky, jaké Klír pokládá chebským pramenům. Zároveň velmi kvituji, že autor pojal svůj výzkum prosopograficky a že se prostřednictvím zkoumání jednotlivých nemovitostí pokusil postihnout skutečnou dynamiku sociálních změn.
Martin Nodl (Dějiny a současnost 4/2021)