Mezi jazykovou politikou a žitou zkušeností aneb Mnohojazyčnost, která (ne)existuje

The article examines managing language diversity at four urban schools in the Czech Republic, particularly it focuses on the contradictoriness between real-life experiences with languages and language policy. Czech language education is characterized by pursuing the European policy so-called “Mother Tongue + 2” and by maintaining national ideology at school. As result is that the language monitoring system provides data, that perceive languages as discreet entities, that are hierarchized in order to Mother Tongue + 2 ideology. The aim of the study was to explore how three schools focusing on languages perceive languages present in their space in comparison to how these languages are perceived by selected pupils. The study was carried out in a qualitative design, which included three interviews with school headmasters (representing the perspective of three selected schools) and an analysis of six language profiles (representing the perspective of pupils). Based on qualitative empirical approach, which includes three interviews with headmasters, is in this article argued, that real-live experiences with languages differ from the perception of languages by language policy (especially in categories foreign languages, Czech for foreigners and pupils-foreigners), but it follows frames of language policy. The analysis of the language profiles suggests a pupil’s understanding of languages (home languages, school languages, friends’ languages, and languages they wish to know or like) that is based on the use of languages in social interaction with different actors in different places and situations. Based on our results it can be assumed that the increasing language diversity at schools calls for reconceptualization of the Czech language policy (top-down and bottom-up) toward flexible approaches to multilingualism, derived from current linguistic and pedagogical findings based on lived experiences with languages.

1. Andrášová, H. (2011). Němčina jako další cizí jazyk po angličtině. In V. Janíková (Ed.), Výuka cizích jazyků (s. 133-159). Grada.

2. Bedřichová, Z., & Šormová, K. (2013). Jazyková gramotnost romských žáků základních škol praktických v psaném projevu. Studie z aplikované lingvistiky, 4(2), 38-56.

3. Blommaert, J., & Verschueren, J. (1998). Debating diversity: Analysing the discourse of tolerance. Routledge.

4. Bortz, J., & Döring, N. (2007). Forschungsmethoden und Evaluation für Human- und Sozialwissenschaftler. Springer. CrossRef

5. Bourdieu, P. (2010). Pravidla umění: Vznik a struktura literárního pole. Host.

6. Brizić, K. (2009). Ressource Familiensprache: Eine soziolinguistische Untersuchung zum Bildungserfolg in der Migration. In K. Schramm & C. Schroeder (Eds.), Empirische Zugänge zu Spracherwerb und Sprachförderung in Deutsch als Zweitsprache (s. 23-42). Waxmann.

7. Busch, B. (2006). Language biographies - approaches to multilingualism in education and linguistic research. In B. Busch, A. Jardine, & A. Tjoutuku (Eds.), Language biographies for multilingual learning (s. 5-18). PRAESA.

8. Busch, B. (2012). The linguistic repertoire revisited. Applied Linguistics, 33(5), 503-523. CrossRef

9. Busch, B. (2014). Building on heteroglossia and heterogeneity: The experience of a multilingual classroom. In A. Blackledge & A. Creese (Eds.), Heteroglossia as practice and pedagogy (s. 21-40). Springer. CrossRef

10. Busch, B. (2017). Mehrsprachigkeit. Facultas.

11. Canagarajah, S. (2012). Translingual practice: Global englishes and cosmopolitan relations. Routledge. CrossRef

12. Cizinci v ČR v letech 2004-2018. (2018). Český statistický úřad & Ředitelství služby cizinecké policie. https://www.czso.cz/documents/11292/27320905/c01R01_2018.pdf/5db4c547-2012-44d0-8327-8be1d01cb218?version=1.0

13. Cummins, J. (2008). BICS and CALP: Empirical and theoretical status of the distinction. In B. Street & N. H. Hornberger (Eds.), Encyclopaedia of language and education (s. 71-83). Springer Science + Business Media. CrossRef

14. Čermák, F. (2011). Jazyk a jazykověda. Karolinum.

15. Daase, A. (2014). Multimeodale sprachbiographische Zugänge zur lebensweltlichen Mehrsprachigkeit von Jugendlichen in der Sekundarstufe I. In B. Ahrenholz & P. Grommes (Eds.), Zweitspracherwerb im Jugendalter (s. 270-295). Berlin: Walter de Gruyter. CrossRef

16. de Cillia, R. & Busch, B. (2006): Language policies / Policies on language in Europe. In K. Brown (Ed.), Encyclopedia of Language and Linguistics (2nd ed., Vol 9, Art. 4263, s. 707). Elsevier. CrossRef

17. Del Valle, J. (2000). Monoglossic policies for a heteroglossic culture: Misinterpreted multilingualism in modern Galicia. Language & Communication 20, 105-132. CrossRef

18. Della Rosa, P. A., Videsott, G., Borsa, V. M., Canini, M., Weekes, B. S., Franceschini, R., & Abutalebi, J. (2013). A neural interactive location for multilingual talent. Cortex, 49(2), 605-608. CrossRef

19. Dorostkar, N., & Flubacher, M. (2010). Europäische Diskurse über Mehrsprachigkeit. EU-Sprachenpolitik und deren Rezeption in österreichischen und Schweizer Printmedien. In H. Böhringer, C. Hülmbauer, & E. Vetter (Eds.), Mehrsprachigkeit aus der Perspektive zweier europäischer Projekte. DYLAN meets LINEE (s. 135-168). Peter Lang.

20. Fenclová, M. (2005). Jazykové probuzení. Jazyková přípravka pro základní školu. Pedagogická fakulta UK.

21. Fleck, E. (2013). Zur Situation von lebensweltlich mehrsprachigen SchülerInnen: aktuelle Lage und neuere Entwicklungen in der Bildungspolitik. In R. de Cillia & E. Vetter (Eds.), Sprachenpolitik in Österreich. Bestandsaufnahme 2001-2011 (s. 9-28). Peter Lang.

22. Foreign language learning statistics. (2018). Eurostat. https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Foreign_language_learning_statistics#Upper_secondary_education

23. Foreign languages learnt per pupil in upper secondary education (general), 2011 and 2016. (2018). Eurostat. https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=File:Foreign_languages_learnt_per_pupil_in_upper_secondary_education_(general),_2011_and_2016_(%25)_ET18.png

24. From linguistic diversity to plurilingual education: Guide for the development of language education policies in Europe. (2007). Rada Evropy.

25. García, O. (2009). Bilingual education in the 21st century: A global perspective. Wiley-Blackwell.

26. García, O., & Wei, L. (2014). Translanguaging: Language, bilingualism and education. Palgrave. CrossRef

27. Girnth, H. (2002). Sprache und Sprachverwendung in der Politik. Eine Einführung in die linguistische Analyse öffentlich-politischer Kommunikation. Niemeyer. CrossRef

28. Gogolin, I. (1994). Der monolinguale Habitus der multilingualen Schule. Waxmann.

29. Gogolin, I. (1998). Sprachen rein halten - eine Obsession. In I. Gogolin, S. Graap, & G. Liste (Eds.), Über Mehrsprachigkeit (s. 71-96). Stauffenburg.

30. Gogolin, I., & Lange, I. (2011). Bildungssprache und Durchgängige Sprachbildung. In S. Fürstenau & M. Gomolla (Eds.), Migration und schulischer Wandel: Mehrsprachigkeit (s. 107-127). Wiesbaden: VS Verlag für Sozialwissenschaften. CrossRef

31. Gogolin, I., & Michel, U. (2010). Kooperation und Vernetzung: Eine Dimension "Durchgängiger Sprachbildung". Diskurs Kindheits- und Jugendforschung/Discourse. Journal of Childhood and Adolescence Research, 5(4), 373-384.

32. Grin, F. (2003). Language policy evaluation and the European charter for regional, or minority languages. Palgrave. CrossRef

33. Gumperz, J. J. (1964). Linguistic and social interaction in two communities. American Anthropologist, 66(6, Part 2), 137-153. CrossRef

34. Harré, R., & Moghaddam, F. M. (1999). Positioning theory. In N. Bozatzis & T. Dragonas (Eds.), The discursive turn in social psychology (s. 129-136). Taos Institute Publications.

35. Hélot, Ch., & Ó Laoire, M. (Eds.). (2011). Language policy for the multilingual classroom: Pedagogy of the possible. Multilingual Matters. CrossRef

36. Hrdlička, M. (2002). Cizí jazyk čeština. ISV.

37. Chilton, P. (2004). Analysing political discourse: Theory and practice. Routledge. CrossRef

38. Informace ke vzdělávání dětí a žáků cizinců a osob, které pobývaly dlouhodobě v zahraničí. (2019). MŠMT ČR. http://www.msmt.cz/file/49597/

39. Jacquemet, M. (2005). Transidiomatic practices: Language and power in the age of globalization. Language and Communication, 25(3), 257-277. CrossRef

40. Janíková, V. (2013). Mnohojazyčnost a didaktika cizích jazyků. MuniPress.

41. Jarkovská, L., Lišková, K., Obrovská, J., & Souralová, A. (2015). Etnická rozmanitost ve škole: stejnost v různosti. Portál.

42. Jørgensen, J. N. (2008). Polylingual languaging around and among children and adolescents. International Journal of Multilingualism, 5(3), 161-176. CrossRef

43. Kaplan, R. B., & Baldauf, R. B. (1997). Language planning: From practice to theory. Multilingual Matters.

44. Klíčové údaje o výuce jazyků ve školách v Evropě. (2017). Eurydice. https://publications.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/ff10cc21-aef9-11e7-837e-01aa75ed71a1/language-cs/format-PDF

45. Kostelecká, Y., Kostelecký, T., Kohnová, J., Tomášová, M., Pokorná, K., Vojtíšková, K., & Šimon, M. (2013). Žáci-cizinci v základních školách. Fakta, analýzy, diagnostika. Pedagogická fakulta UK.

46. Kramsch, C. (2009). The multilingual subject. Oxford University Press.

47. Kropáčková, J. (2006). Výuka žáka s odlišným mateřským jazykem. Univerzita Palackého v Olomouci.

48. Krumm, H.-J. (2001). Kinder und ihre Sprachen - lebendige Mehrsprachigkeit. Eviva.

49. Krumm, H.-J. (2003). "Mein Bauch ist italienisch." Kinder sprechen über Sprachen. [Monotematické číslo Übersetzen, Interkulturelle Kommunikation, Spracherwerb und Sprachvermittlung - das Leben mit mehreren Sprachen. Festschrift für Juliane House zum 60. Geburtstag, N. Baumgarten, C. Böttger, M. Motz, & J. Probst (Eds.)]. Zeitschrift für Interkulturellen Fremdsprachenunterricht, 8(2/3), 110-114.

50. Krumm, H.-J. (2010). Mehrsprachigkeit in Sprachenportraits und Sprachbiographien von Migrantinnen und Migranten. AkDaF Rundbrief, 61, 16-24.

51. Krumm, H.-J. (2015). Organisiertes Schulversagen - oder: Anforderungen an die Schule in der Einwanderungsgesellschaft. In İ. Dirim, I. Gogolin, D. Knorr, M. Krüger-Potratz, D. Lengyel, H. H. Reich, & W. Weiße (Eds.), Impulse für die Migrationsgesellschaft. Bildung, Politik und Religion (s. 280-293). Waxmann.

52. Liddicoat, A. J., & Baldauf, R. B. (2008): Language planning in local contexts. Agents, contexts and interactions. In A. Liddicoat & R. B. Baldauf (Eds.), Language planning in local contexts (s. 3-17). Multilingual Matters. CrossRef

53. Listina základních práv Evropské unie (2007). Evropský parlament.

54. Mayring, P. (2010). Qualitative Inhaltsanalyse. Grundlagen und Techniken. Beltz. CrossRef

55. Nekvapil, J., & Sherman, T. (Eds.). (2009). Language management in contact situations: Perspectives from three continents. Peter Lang.

56. Nekvapil, J., Sloboda, M., Wagner, P., & Wagner, P. (2009). Mnohojazyčnost v České republice: základní informace. Lidové noviny.

57. Nešpor, Z. R. (Ed.). (2018). Sociologická encyklopedie. Sociologický ústav AV ČR. https://encyklopedie.soc.cas.cz

58. Neústupný, J. V. (2002). Sociolingvistika a jazykový management. Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 38(4), 429-442. CrossRef

59. Norton, B. (2013). Identity and language learning: Extending the conversation. Multilingual Matters. CrossRef

60. Plischke, J. (2008). Výuka žáka s odlišným mateřským jazykem z hlediska přípravy učitele. Univerzita Palackého v Olomouci.

61. Presidency conclusions. Barcelona European Council 15 and 16 March 2002. (2002). https://ec.europa.eu/invest-in-research/pdf/download_en/barcelona_european_council.pdf

62. Purkarthofer, J. (2018). Children's drawings as part of school language profiles: Heteroglossic realities in families and schools. Applied Linguistics Review, 9(23), 201-223. CrossRef

63. Radostný, L., Titěrová, K., Hlavničková, P., Moree, D., Nosálová, B., & Brychnáčová, I. (2011). Žáci s odlišným mateřským jazykem v českých školách. META.

64. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. (2021). MŠMT ČR.

65. Rindler-Schjerve, R., & Vetter, E. (2012). European multilingualism: Perspectives and challenges. Multilingual Matters. CrossRef

66. Rudolf, B. (2017). Teilhabe als Menschenrecht - eine grundlegende Betrachtung. In E. Diehl (Ed.), Teilhabe für alle (s. 13-43). Bundeszentrale für politische Bildung.

67. Settling in 2018, Main indicators of immigrant integration. (2018). OECD & Evropská komise. https://read.oecd-ilibrary.org/social-issues-migration-health/indicators-of-immigrant-integration-2018_9789264307216-en#page1

68. Sekerová, K. (2009). Realizace výukového dialogu v odlišném sociokulturním a jazykovém prostředí. Pedagogická fakulta Ostravské univerzity.

69. Shohamy, E. (2006). Language policy. Hidden agendas and new approaches. London: Routledge. CrossRef

70. Sorger, B. (2011). Mehrsprachigkeit an unseren Schulen: Wahrnehmung - Realität - Konsequenzen. In B. Sorger & V. Janíková (Eds.), Mehrsprachigkeit in der Tschechischen Republik am Beispiel Deutsch nach Englisch (s. 39-47). MuniPress.

71. Společný evropský referenční rámec pro jazyky. (2002). Vydavatelství Univerzity Palackého.

72. Spolsky, B. (2012). What is language policy? In B. Spolsky (Ed.), The Cambridge handbook of language policy (s. 3-16). Cambridge University Press. CrossRef

73. Statistická ročenka školství - výkonové ukazatele. (2021). Praha: MŠMT ČR. http://toiler.uiv.cz/rocenka/rocenka.asp

74. Šindelářová, J., & Škodová, S. (2012). Metodika práce s žáky-cizinci v základní škole. MŠMT ČR.

75. Tematická zpráva: Vzdělávání dětí a žáků s odlišným mateřským jazykem. (2015). ČŠI. https://www.csicr.cz/cz/Dokumenty/Tematicke-zpravy/Tematicka-zprava-Vzdelavani-deti-a-zaku-s-odlisnym

76. Tollefson, J. W. (1991). Planning language, planning inequality. Language policy in the community. London: Longman.

77. Tollefson, J. W. (Ed.). (2002). Language policies in education: Critical issues. Mahwah: Lawrence Erlbaum.

78. Tophinke, D. (2002). Lebensgeschichte und Sprache. Zum Konzept der Sprachbiographie aus linguistischer Sicht. [Tematické číslo Biografie linguistiche - Biographies langagiéres - Biografias linguisticas, editoři L. Adamzik, & E. Ross] Bulletin suisse de linguistique appliquée, 76, 1-14.

79. Vetrovec, S. (2007). Super-diversity and its implications. Ethnic and Racial Studies, 30(6), 1024-1054. CrossRef

80. Vetter, E. (2013). Where policy doesn't meet life-world practice - the difficulty of creating the multilingual European. European Journal of Applied Linguistics, 1(1), 1-20. CrossRef

81. Vetter, E. (2015). Das Potenzial der Widerständigkeit. Subjektbezogene empirische Forschung im mehrsprachigen Klassenzimmer. In E. Allgäuer-Hackl, K. Brogan, U. Henning, B. Hufeisen, & J. Schlabach (Eds.), MehrSprachen? - PlurCur! Berichte aus Forschung und Praxis zu Gesamtsprachencurricula (s. 231-262). Schneider Verlag Hohengehren.

82. Viele Sprachen für ein Europa, Sprachen in der Europäischen Union. (2008). Amt für amtliche Veröffentlichungen der Europäischen Gemeinschaften.

83. Wiedemann, P. M. (1987). Entscheidungskriterien für die Auswahl qualitativer Interviewstrategien. Forschungsbericht Nr. 1. Technische Universität Berlin.

84. Woolard, K. A. (1998). Introduction: Language ideology as a field of inquiry. In B. B. Schieffelin, K. A. Woolard, & P. V. Kroskrity (Eds.), Language ideology: Practice and theory (s. 3-47). Oxford University Press.