Měsícovité podstavce pozdní doby bronzové a starší doby železné v Čechách a jejich postavení v evropském kontextu

Moon-shaped idols comprise a very specific and variable category of ceramic, rarely even stone, artefacts. The beginnings of their occurrence and spread in Central Europe can be connected with the cultures of Urnfields, especially the Upper Danube and Middle Danube groups. Their development subsequently continued in the Early Iron Age, when they spread beyond Central Europe to northeast Spain and north Italy. The total number of finds currently exceeds the estimate from 2004, which was around two thousand individual items. The find environment of these products is relatively variable. They usually appear in settlements, but also in situations that can be considered manifestations of cult behaviour. In southeast France and south Germany, some of the moon-shaped idols are found in the context of graves from the Late Bronze Age. Graves equipped in this way can be recorded at the burial grounds of the Bylany and Kalenderberg cultures and in the environment of the Lusatian Urnfields of the Early Iron Age mainly in East Bohemia and Polish Silesia.

1. Abels, B. U. 1993: Ein frühkeltisches Heiligtum in Litzendorf bei Bamberg (Oberfranken). Archäologie in Deutschland 1/1993, 43-45.

2. Adámek, F. 1961: Pravěké hradisko u Obřan. Brno.

3. Alexandrescu, A. D. 1980: La nécropole Géte de Zimnicea. Dacia (N. S.) 24, 19-126.

4. Alfonsi, A. 1901: Alari fitilli di epoca preromana scoperti in Este. Bullettino di paletnologia italiana 27, 134-139.

5. Allinger, K. 2003: Geschlechtsspezifische Deutung religiöser Befunde der mitteleuropäischen Eisenzeit am Beispiel Śoprons. In: Heininger B. (Hg.), Geschlechterdifferenz in religiösen Symbolsystemen, Münster, 61-90.

6. Almagro-Gorbea, M. - Lorrio Alvarado, A. J. 2011: Teutates, el héroe fundador y el culto heroico al antepasado en Hispania y en la Keltiké. Madrid.

7. Almássy, K. - Snítilý, P. 2015: Kam až sahá historie Vykáně? On line: http://www.celmuz.cz/cs/odborna-cinnost/odborne-prispevky/kam-az-saha-historie-vykane.html (27. 6. 2016).

8. Anastasiu, R. - Bachmann, F. 1991: Les terres cuites du Bronze final, témoins de la vie quotidienne et religieuse. Archéologie neuchâteloise 11. Saint-Blaise.

9. Arnold, B. 1983: Les 24 maisons d'Auvernier Nord (Bronze final). Jahrbuch der Schweizerischen Gesselschaft für Ur- und Frühgeschichte 66, 87-104.

10. Arnold, B. 1990: Cortaillod-Est et les villages du lac de Neuchâtel au Bronze final. Structure de l'habitat et proto-urbanisme. Archéologie neuchâteloise 6. Saint-Blaise.

11. Audibert, J. 1959: Un nouveau chenet d'argile « au cheval ». Gallia 17, 237-241. CrossRef

12. Babeş, M. 1993: Die Poieneşti-Lukaševka-Kultur: Ein Beitrag zur Kulturgeschichte im Raum östlich der Karpaten in den letzten Jahrhunderten vor Christi Geburt. Bonn.

13. Babeş, M. 2003: Poieneşti-Lukaševka-Kultur. In: J. Hoops (Hg.), Reallexikon der Germanischen Altertumskunde Bd. 23, 230-239.

14. Babeş, M. - Mihăilescu-Bîrliba, V. 1972: Germanische latènezeitliche "Feuerböcke" aus der Moldau. 51.-52. Bericht der Römisch-Germanischen Kommission (1970-1971), 176-196.

15. Banou, E. 2008: Minoan 'Horns of Consecration' Revisited: A Symbol of Sun Worship in Palatial and Post-palatial Crete? Mediterranean Archaeology and Archaeometry 8/1, 27-47.

16. Bareš, M. - Lička, M. - Růžičková, M. 1982: K technologii neolitické keramiky II. Sborník Národního muzea v Praze, řada A, 36 (3-4), 121-240.

17. Baumeister, R. 1995: Außergewöhnliche Funde der Urnenfelderzeit aus Knittlingen, Enzkreis. Bemerkungen zu Kult und Kultgerät der Spätbronzezeit, Fundberichte aus Baden-Württemberg 20, 377-448.

18. Baumeister, R. (Hrsg.) 2011: Glaubensachen - Kult und Kunst der Bronzezeit. Bad Buchau.

19. Bäck, K. 2003: Lerblocken från Svågertorps industriområde i Skåne, Fornvännen 98/1, 27-34.

20. Becker, C. J. 1961: Førromersk jernalder i Syd- og Midtjylland. København.

21. Behrens, G. 1927: Die Hallstattzeit am Mittelrhein, insbesondere in Rheinhessen. Festschrift Mainz (Sonderdruck), 1-31.

22. Belanová, T. - Čambal, R. - Stegmann-Rajtár, S. 2007: Die Weberin von Nové Košariská - Die Webstuhlbefunde in der Siedlung von Nové Košariská im Vergleich mit ähnlichen Fundplätzen des östlichen Hallstattkulturkreises. In: M. Blečić et al. (Hg.), Scripta praehistorica in honorem Biba Teržan, Situla: dissertationes Musei nationalis Sloveniae 44, Ljubljana, 419-434.

23. Bella, L. - Müller, O. 1891: Prähistorische Funde in der Umgebung von Oedenburg in Ungarn. Mitteilungen der Anthropologischen Gesellschaft in Wien 11, 166-192.

24. Beneš, A. 1987: Komušín, o. Horažďovice, okr. Klatovy. Výzkumy v Čechách 1984-1985, 83.

25. Beneš, J. 1987: Liptice, okr. Teplice. Výzkumy v Čechách 1984-1985, 112.

26. Beneš, J. 1995: Deset let archeologického výzkumu zemědělského pravěku v povodí Lomského a Loučenského potoka v severozápadních Čechách (1983-1992). In: J. Blažek - P. Meduna (edd.), Archeologické výzkumy v severozápadních Čechách v letech 1983-1992, Most, 63-80.

27. Bernard, J. 1933: Příspěvek k předhistorii Jičínska. Pohřebiště u Vitiněvsi. Ročenka musejního spolku v Jičíně, 35-36, tab. 2-3.

28. Bernat, J. - Čtverák, V. 2008: Archeologický výzkum v trase vodovodu Dolní Břežany-Lhota (okr. Praha-západ). Archeologie ve středních Čechách 12/2, 521-548.

29. Bernatzky-Goetze, M. 1987: Mörigen. Die spätbronzezeitlichen Funde. Basel.

30. Bič, M. et al. 1991: Výklady ke Starému zákonu. I. Zákon (Gn-Dt). Praha.

31. Biel, J. 1990: Eine Siedlung der Urnenfelderzeit bei Leingarten, Landkreis Heilbronn. Archäologische Ausgrabungen in Baden-Württemberg 1989, 89-90.

32. Bilić, T. 2013: Solar Symbolism of 'Horns of Consecration'? Anthropological Notebooks 19, Supplement, 105-120.

33. Billot, M. 2008: Des objets en terre cuite du Bronze final en Alsace: les croissants d'argile, les tuiles faîtières et les disques d'argile. (Nepubl. rkp. dipl. práce.) Université Strasbourg-II.

34. Blesl, Ch. - Kalser, K. 2005: Die hallstattzeitliche Siedlung von Freundorf. In: Zeitscheinen vom Tullnerfeld ins Traisental, Fundberichte aus Österreich Materialhefte A, Sonderheft 2, 86-89.

35. Bonstetten, G. de 1883: Un symbole religieux de l'âge du Bronze. Revue Archéologique 3/2, 20-28.

36. Boom, H. van den - Fort-Linksfeiler, D. 1989: Keramische Sondergruppen der Heuneburg. Die Schüsseln und Schalen der Heuneburg. Mit einem Beitrag von M. Maggeti. Heuneburgstudien 7. Römisch-Germanische Forschungen 47. Mainz.

37. Bouška, J. - Vanýsek, V. 1963: Zatmění a zákryty nebeských těles. Cesta k vědění, sv. 5. Praha.

38. Bouyer, M. - Boisaubert, J. L. 1992: La nécropole de l'Âge du Bronze de Murten/Löwenberg. Archäologie der Schweiz 15/2, 68-73.

39. Bouzek, J. 1966: The Aegean and Central Europe an Introduction to the study of cultural interrelations 1600-1300 B.C. Památky archeologické 57, 242-276.

40. Bouzek, J. 1985: The Aegean, Anatolia and Europe: Cultural Interrelations in the Second Millennium B. C. Praha.

41. Bouzek, J. 1997: Žízeň, mužský svaz, družinictví a pití bez obsluhy či s obsluhou. Archeologické rozhledy 47, 323-325.

42. Bouzek, J. 2000: Versuch einer Rekonstruktion des Pantheons der Urnenfeldezeit. In: B. Gediga - D. Piotrowska (red.), Kultura symboliczna kręgu pól popielnicowych epoki brązu i wczesnej epoki żelaza w Europie Środkowej, Warszawa-Wrocław-Biskupin, 345-354.

43. Bouzek, J. 2005: Pravěk českých zemí v evropském kontextu. Praha.

44. Bouzek, J. 2009: Poznámky na okraj dvou článků v přechozím ročníku. Archeologie ve středních Čechách 13/1, 522-524.

45. Bouzek, J. - Koutecký, D. - Neustupný, E. 1966: The Knovíz Settlement of North-West Bohemia. Fontes Archeologici Pragenses Vol. 10. Pragae.

46. Bouzek, J. - Sklenář, K. 1987: Jáma středobronzové mohylové kultury v Horních Počaplech, okr. Mělník. Archeologické rozhledy 39, 23-39.

47. Bouzek, J. - Tisucká, M. - Vokolek, V. 2017: "Oltáře" z Černého Vola - II. Archeologie ve středních Čechách 21, 783-801.

48. Bouzek, J. - Vokolek, V. 2016: "Oltáře" z Černého Vola: prolegomena k publikaci. Archeologie ve středních Čechách 20, 711-722.

49. Brøndsted, J. 1963: Eisenzeit in Dänemark. Nordische Vorzeit 3. Neumünster.

50. Brun, P. - Mordant, C. (réd.) 1988: Le groupe Rhin-Suisse-France orientale et la notation de civilisation des Champs d'Urnes. Actes du colloque interantional de Nemours 1986. Mémoires du Musée de Préhistoire d'Ile-de-France 1. Nemours.

51. Brunn, W. A. von 1949: Probleme thüringischer Burgwälle. Germania 27 (1943), 113-146.

52. Brunner-Bosshard, W. 1985: Hinweise auf urgeschichtliche astronomische Kenntnisse. Helvetia Archaeologica 16/62, 50-62.

53. Castelfranco, P. 1878: Capezzali di Golasecca. Bullettino di paletnologia italiana 4, 72-75.

54. Carré, H. 1970: Le dernières découvertes du bronze final à Vinneuf (Yonne). Bulletin de la société préhistorique française, Études et travaux 67, 386-395. CrossRef

55. Cebová, K. a kol. 2014: Záchranné archeologické výzkumy Východočeského muzea v Pardubicích v letech 2011 a 2012. Archeologie východních Čech 4 (2012), 202-213.

56. Cebová, K. - Vokolek, V. 2013: Základní technická vybavenost pro 40 rodinných domů Dražkovice. Nálezová zpráva 319/2012. Východočeské muzeum v Pardubicích.

57. Coblenz, W. - Nebelsick L. D. 1997a: Das prähistorische Gräberfeld von Niederkaina bei Bautzen. Band 1. Stuttgart.

58. Coblenz, W. - Nebelsick L. D. 1997b: Das prähistorische Gräberfeld von Niederkaina bei Bautzen. Band 2. Stuttgart.

59. Croutsch, C. et al. 2011: Les sites protohistoriques d'Erstein "Grasweg-PAE" (Alsace, Bas-Rhin): l'occupation Rhin-Suisse-France-Orientale. Revue archéologique de l'Est 60, 83-146.

60. Czerska, B. - Gediga, B. 1975: Cmentarzysko ciałopalne ludności kultury łużyckiej w Sobocisku, pow. Oława. Materiały Starożytne i Wczesnośredniowieczne 3, 71-146.

61. Čambal, R. - Gregor, M. 2005: Dunajská Lužná v praveku. Dunajská Lužná.

62. Čambal, R. - Gregor, M. 2007: Halštatská chata v Janíkoch, časť Dolné Janíky. Zborník Slovenského národného múzea 101, Archeológia 17, 57-86.

63. Čedíková, E. 2008: Sídliště z mladší fáze milavečské kultury v Přešticích, okr. Plzeň-jih v poloze "Na Dlouhém a "V Háječku". Sborník Západočeského muzea v Plzni, řada Historie 19, 35-62.

64. Čermáková, E. - Golec, M. - Trubačová, T. - Tvrdý, Z. 2007: Kam zmizely horákovské děti? Študijné zvesti Archeologického ústavu SAV 42, 23-56.

65. Čižmář, I. 2013: Holešov (k. ú. Všetuly, okr. Kroměříž), Přehled výzkumů 54-1, 197.

66. Čtverák, V. 1980: Knovízské osídlení dolního toku Berounky a jižní části Pražské plošiny. (Nepubl. rkp. dipl. práce.) FF UK Praha.

67. Čujanová-Jílková, E. 1968: Milavečská jáma s měsícovitým podstavcem z Tajanova u Klatov. Archeologické rozhledy 20, 79-80.

68. Daróczi, T. 2011: Associations of archeological finds in Middle Bronze Age centres of the Eastern Carpathian Basin - aspect of power. Acta Terrar Septemcastrensis 10, 113-140.

69. Dämmer, H. W. - Reim, H. - Taute, W. 1974: Probegrabungen in der Burghöhle von Dietfurt im oberen Donautal. Fundberichte aus Baden-Württemberg 1, 1-15.

70. Daněček, D. - Smíšek, K. 2013: Tuchoměřice, okr. Praha-západ. Výzkumy v Čechách 2010, 282-283.

71. Daněček, D. 2011: Tuchoměřice, k.ú. Tuchoměřice, okr. Praha-západ. Nálezová zpráva o předstihovém archeologickém výzkumu. Středočeské muzeum Roztoky u Prahy.

72. Déchelette, J. 1898: Le bélier consacré aux divinités domestiques sur les chenets gaulois. Revue archéologique 33/2, 63-81, 245-262.

73. Déchelette, J. 1910: Manuel d'archéologie préhistorique, celtique et gallo-romaine II-1. Paris. CrossRef

74. Déchelette, J. 1914: Manuel d'archéologie préhistorique, celtique et gallo-romaine II-3. Paris.

75. Dehn, W. 1940: Ein pfälzischer Feuerbock der Urnenfelderzeit mit Rinderkopfende. Germania 24, 175-178.

76. Desor, E. 1874: Le bel âge du bronze en Suisse. Paris.

77. Diamant, S. - Rutter, J. 1969: Horned Objects in Anatolia and the Near East and possible connexions with the Minoan "Horns of Consecration". Anatolian studies 19, 147-177. CrossRef

78. Diehl, W. 1986: Bemerkungen zu einem in der Mainzer Zeitschrift 50 (1955), S. 101f. behandelten Fundobjekt (Feuerbock). Mainzer Zeitschrift 81, 227-228.

79. Diehl, W. 1987: Mond-Idole aus gebranntem Ton mit zoomorphen Verzierungen - die ältesten stammen aus Rheinland-Pfalz. Mainzer Zeitschrift 82, 251-257.

80. Diemer, G. 1995: Der Bullenheimer Berg und seine Stellung im Siedlungsgefüge der Urnenfelderkultur Mainfrankens. Materialhefte zur bayerischen Vorgeschichte 70. Kallmünz/Opf.

81. Dobiat, C. 1980: Das hallstattzeitliche Gräberfeld von Kleinklein und seine Keramik. Schild von Steier - Beiheft 1. Graz.

82. Drda, P. - Rybová, A. 2008: Akropole na hradišti Závist v 6.-4. stol. př. Kr. Památky archeologické - Supplementum 19. Praha.

83. Drost, D. 1954: Zur Gliederung und Herkunft der metallenen Feuerböcke Mitteleuropas. Etnographisch-archäologische Forschungen 2, 100-153.

84. Dvořák, F. 1933: Kostrový hrob bylanského typu z Plaňan. Památky archeologické 39, 35-38.

85. Dvořák, F. 1936: Nálezy bylanského typu na Kolínsku. Památky archeologické 40, 72-82.

86. Dvořák, F. 1938: Knížecí pohřby na vozech ze starší doby železné. Praehistorica I. Praha.

87. Dvořák, F. 1939: Nálezy bylanského typu na Kolínsku II. Památky archeologické 41, 59-86.

88. Egg, M. 1996: Das hallstattzeitliche Fürstengrab von Strettweg bei Judenburg in der Obersteiermark. Mainz.

89. Eibner, E. 1986: Die Frau mit dem Spindel. Zum Aussagewert einer achäologischen Quelle. In: E. Jerem (ed.), Hallstattkolloquium Vesprém 1984, Budapest, 39-48.

90. Eibner, E. 1997: Die "Grosse Göttin" und andere Vorstellungsinhalte der östlichen Hallstattkultur. In: L. D. Nebelsick - A. Eibner - E. Lauermann - J.-W. Neugebauer, Hallstattkultur im Osten Österreichs, St. Pölten, 129-145.

91. Eibner-Persy, E: 1980: Hallstattzeitliche Grabhügel von Sopron (Ödenburg). Wissenschaftliche Arbeiten aus dem Burgenland 62. Eisenstadt.

92. Ekroth, G. 2002: The sacrificial rituals of Greek hero-cults in the Archaic to the early Hellenistic periods. Kernos, suplément 12. Liège. CrossRef

93. Engelhardt, B. et al. 1995: Eine urnefelderzeitliche Siedlung von Altdorf, Friedhofsparkplatz. Das archäologische Jahr in Bayern 1995, 53-56.

94. Ernée, M. - Hanykýř, V. - Maryška, M. 2004: Výsledky přírodovědných analýz gotických kamnových kachlů z Českého Krumlova. Památky archeologické 95, 175-222.

95. Escher von Berg, G. 1853: Keltische Ansiedlung am Ebersberg, Kt. Zürich. Mittheilungen der antiquarischen Gesellschaft Zürich 7, 101-106.

96. Evans, A. J. 1901: Mycenaean Tree and Pillar Cult and its Mediterranean Relations. The Journal of Hellenic Studies 21, 99-204. CrossRef

97. Evans, A. J. 1921: The Palace of Minos: a comparative account of the successive stages of the early Cretan civilization as illustred by the discoveries at Knossos. Vol. 1. London.

98. Evans, A. J. 1928: The Palace of Minos: a comparative account of the successive stages of the early Cretan civilization as illustred by the discoveries at Knossos. Vol. 2/1. London.

99. Evans, A. J. 1930: The Palace of Minos: a comparative account of the successive stages of the early Cretan civilization as illustred by the discoveries at Knossos. Vol. 3. London.

100. Fankhauser, C. 1986: Urnenfeldzeitliche Feuerböcke und Firstziegel der Schweiz. (Nepubl. rkp. dipl. práce.) Univerzität Zürich.

101. Fankhauser, C. 1989: Die Feuerböcke. In: M. Primas et al., Eschenz, Insel Werd. IV. Die Keramik der Spätbronzezeit, Züricher Studien zur Archäologie, 126-148.

102. Fekete, M. 1985: Rettungsgrabung früheisenzeitlicher Hügelgräber in Vaskeresztes (Vorbericht). Acta Archaeologica Academiae Scientiarum Hungraricae 37, 33-78.

103. Feuerbock. Wikipedia, the free encyklopedia. On line: Dostupné z: http://de.wikipedia.org/wiki/Feuerbock#/media/File:Akrotiri_terracotta_firedogs_with_zoomorphic_finials.jpg (7. 8. 2013).

104. Filip, J. 1936a: Hallstattská kultura v Čechách. Památky archeologické 40, 32-72.

105. Filip, J. 1936b: Kultovní předměty v pravěku. Památky archeologické 40, 103-109.

106. Filip, J. 1936-1937: Popelnicová pole a počátky železné doby v Čechách. Praha.

107. Fischer, C. 1998: Die «Firstziegel» von Reinach: Ein ungelöstes Rätsel. In: J. Ewald - J. Tauber (Hg.), Tatort Vergangenheit. Ergebnisse aus der Archäologie heute, 102-103.

108. Fischer, C. 2002: 3000 Jahre auf einen Blick - prähistorische Spuren in Reinach-Langrüttiweg: die archäologischen Untersuchen von 1993. Archäologie und Museum 44. Liestal.

109. Foltiny, S. 1970: Zwei Feuerböcke aus dem Ringwall von Stična in Slowenien. Mitteilungen der anthropologischen Gesellschaft in Wien 100, 158-161.

110. Föhr, J. von - Mayer, L. 1892: Hügelgräber auf der Schwäbischen Alb. Stuttgart.

111. Franz, L. 2011: Altmesopotamische Parallelen zu minoischen Symbolen. (Nepubl. rkp. dipl. práce.) Universität Wien.

112. Fridrichová, M. et al. 1995: Praha v pravěku. Praha.

113. Fridrichová, M. - Koutecký, D. - Slabina, M. 1996: Die Gräberfelder der Bylaner Kultur in Praha, I. Teil. Památky archeologické 87, 104-178.

114. Fridrichová, M. - Trefný, M. - Slabina, M. - Šmolíková, M. - Cihla, M. - Drábková, K. 2020: Knížecí hrob bylanské kultury z Prahy-Vinoře. Archaeologica Pragensia 25, 110-153.

115. Friedrich, C. F. 1956: Nálezy knovízské kultury v Zadní a Hlásné Třebáni (okr. Beroun). Památky archeologické 47, 31-41.

116. Frolík, J. 1988: Archeologické nálezy Chrudimsko (t-z). Chrudim.

117. Frolíková, D. 2015: Dva hroby "knížat" z doby halštatské v Praze-Letňanech In: Akademický bulletin 6/2015. On line: http://abicko.avcr.cz/2015/06/06/hroby.html (25. 1. 2020).

118. Gabrovec, S. 1999: 50 Jahre Archäologie der älteren Eisenzeit in Slowenien. Arheološki vestnik 50, 144-188.

119. Gaerte, W. 1922: Die Bedeutung der kretisch-minoischen Horns of Consecration. Archiv für Religionswissenschaft 21, 72-98.

120. Gallus, S. 1938: A Középeurópai régibb vaskor sírlámpái. A kornosz. Archaeologiai Értesítő 51, 17-28.

121. Gediga, B. 1976: Śladami religii Prasłowian. Wrocław.

122. Gediga, B. 2010: Śląsk - regionalna prowincja kultury halsztackiej. In: B. Gediga - W. Piotrowski (red.), Rola głównych centrów kulturowych w kształtowaniu oblicza kulturowego Europy środkowej we wczesnych okresach epoki żelaza, Biskupin-Wrocław, 187-218.

123. Gediga B. - Józefowska A. 2018: Cmentarzysko wczesnej epoki żelaza w Domasławiu 10/11/12, powiat wrocławski, Tom I (katalog), Tom II, III (Tablice). Wrocław.

124. Gediga B. - Józefowska A. 2019: Przemiany obrządku grzebalnego w epoce brązu i wczesnej epoce żelaza w świetle analizy źródel z cmentarzyska w Domasławiu, pow. wrocławski i nekropolii bliskego regionu (problémy zmian społeczno-kulturowych). Wrocław.

125. Gedl, M. 1973: Cmentarzysko halsztackie w Kietrzu, pow. Głubczyce. Wrocław-Warszawa-

126. Kraków-Gdańsk.

127. Gedl, M. 1975: Kultura łużycka. Kraków.

128. Gedl, M. 1988: Die Toilettengeräte in Polen. Prähistorische Bronzefunde XV/1. München.

129. Gedl, M. 2000: Elementy halsztackie w budowie i wyposażeniu grobów ludności kultury łużyckiej na Śląsku. In: B. Gediga - D. Piotrowska (red.), Kultura symboliczna kręgu pól popielnicowych epoki brązu i wczesnej epoki żelaza w Europie środkowej, Warszawa-Wrocław-Biskupin, 115-128.

130. Gennep, A. van 1997: Přechodové rituály. Systematické studium rituálů. Praha.

131. Glaser, R. 1937: Die bemalte Keramik der frühen Eisenzeit on Schlesien. Quellenschriften zur ostdeutschen Vor- und Frühgeschichte 3. Leipzig.

132. Goetze, B. R. 1976: Feuerböcke und Hüttenakrotere ein Definitionsversuch. Archäologisches Korrespondenzblatt 6, 137-140.

133. Golec, M. 2005: Rožně, řecko-etruské vlivy ve střední Evropě. Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity M 8-9, 101-110.

134. Griebl, M. 2004: Die Siedlung der Hallstattkultur von Göttlesbrunn, Niederösterreich. Mitteilungen der Prähistorischen Kommission 54. Wien.

135. Grimmer, B. 1982: Ein "Feuerbock" oder "Mondidol" aus Ton von Bötzingen. Archäologische Nachrichten aus Baden, Heft 29, 3-6.

136. Grimmer-Dehn, B. 1991: Die Urnenfelderkultur im südöstlichen Oberrheingraben. Stuttgart.

137. Gross, V. 1876: Résultat des recherches exécutées dans les lacs de la Suisse occidentale depuis lánnée 1866. Mittheilungen der Antiquarischen Gesellschaft in Zürich 19/3, 1-49.

138. Hager, D. 2007: Skulpturen der Spätbronzezeit: Mondhörner, Feuerböcke, Firstziegel? Befunde und Deutungen der Tonhornobjekte. (Nepubl. seminár. práce 2005/06.) Institut für Prähistorische und Naturwissenschaftliche Archäologie, Universität Basel. Version 2.3.1 vom Februar 2007. http://www.pastime.ch/Hager_2006_Skulpturen_sBz_Tonhornobjekte.pdf.

139. Hägg, I. 1995: Kultgebräuche im Alpenraum und in der Ägäis - Zur Frage der Funktion der Feuerböcke aus Eschenz. In: B. Schmid-Sikimić - P. Della Casa (Hg.), Trans Europam. Beiträge zur Bronze- und Eisenzeit zwischen Atlantik und Altai. Festschrift für Margarita Primas. Antiquitas, Reihe 3, Band 34, Bonn, 211-234.

140. Hänsel, B. 1969: Plastik der jüngeren Bronzezeit und der älteren Eisenzeit aus Bulgarien. Germania 47, 62-86.

141. Hegedűs, K. - Makkay, J. 1990: Vésztő-Mágor. Eine Siedlung der Theiß-Kultur. In: W. Meier-Arendt (Hg.), Alltag und Religion. Jungsteinzeit in Ost-Ungarn, Frankfurt am Main, 97-116.

142. Hebert, B. 1996: Hallstattzeitliche Funde vom Häuselberg bei Leoben aus der sammlung Illek. Archäologie Österreichs 7/1, 32-35.

143. Hebert, B. 1997: Ein brandzerstörtes Holzgebäude auf der Riegersburg in der Steiermark und sein keramisches Inventar der beginnenden Hallstattzeit. Fundberichte Österreich 36, 313-324.

144. Hedinger, A. 1901: Keltische Hügelgräber im Scheithau bei Mergelstetten, Oberamt Heidenheim. Archiv für Anthropologie 27, 157-168.

145. Heierli, J. 1886: Der Pfahlbau Wollishofen. Mitteilungen der Antiquarischen Gesellschaft in Zürich 22/1 (1886-1890), 1-32.

146. Herrmann, F. R. 1966: Die Funde der Urnenfelderkultur in Mitell- und Südhessen. Römisch-Germanische Forschungen 27. Berlin.

147. Hoernes, M. 1888: Zur prähistorischen Formenlehre. Bericht über den Besuch einiger Museen im östlichen Oberitalien. Mitteilungen der Prähistorischen Kommission der österreichischen Akademie der Wissenschaften 1, 91-117; 181-235.

148. Hoernes, M. 1892: Die Urgeschichte des Menschen an dem heutigen Stand der Wissenschaft. Wien.

149. Hoernes, M. 1909: Natur- und Urgeschichte des Menschen. Wien.

150. Holodňák, P. 1996: Bezděkov (k.ú. Žatec) okr. Louny, poloha "Na návsi". Archeologický záchranný výzkum při výkopu inženýrských sítí, květen 1996. Zpráva o archeologické akci: č. j. 33/96. Žatec.

151. Holubová, Z. 2007: Osídlení hradiska Zelená Hora v době halštatské. Pravěk - Nová řada 17, 357-382.

152. Homér 2007a: Ílias, překlad O. Vaňorný. Praha.

153. Homér 2007b: Odysseia, překlad O. Vaňorný. Praha.

154. Hošek, R. 2004: Náboženství antického Řecka. Praha.

155. Hrala, J. 1973: Knovízská kultura ve středních Čechách. Archeologické studijní materiály 11. Praha.

156. Hrala, J. - Fridrich, J. 1972: Kultovní objekt v knovízské osadě u Mutějovic. Archeologické rozhledy 24, 601-612.

157. Hörter, P. 1912: Ein Gräbefeld der ältesten Hallstattzeit bei Mayen (Rhld.). Mannus 4, 95-102.

158. Huber, A. 2005: Zürich-Alpenquai IX: Keramische Kleinfunde und Sonderformen. Zürcher Archäologie, 17.

159. Hundt, H. J. 1964: Katalog Straubing II. Die Funde der Hügelgräberbronzezeit in der Urnenfelderzeit. Materialhefte zur bayerischen Vorgeschichte 19. Kallmünz.

160. Hůrková, J. 2002: Rovinná sídliště milavečské kultury v západních Čechách - I. část. Programový projekt Ministerstva kultury ČR (PK96MO5BP155). Sborník Západočeského muzea v Plzni, historie 14, 9-101.

161. Chertier, B. 1974: Informations archéologiques de la circonscription de Champagne-Ardene. Gallia Préhistoire 17-2, 503-539.

162. Chertier, B. 1976: Informations archéologiques de la circonscription de Champagne-Ardene. Gallia Préhistoire 19-2, 445-478.

163. Chvojka, O. 2009: Jižní Čechy v mladší a pozdní době bronzové. Dissertationes Archaeologicae Brunenses/Pragensesque 6. Brno.

164. Chvojka, O. - Parma, D. 2011: Keramický podstavec mladší doby bronzové z Ivanovic na Hané. Sborník prací filosofické fakulty brněnské univerzity M 16, 77-88.

165. Chytráček a kol. 2009: Chytráček, M. - Chvojka, O. - John, J. - Michálek, J.: Halštatský kultovní areál na vrchu Burkovák u Nemějic. Archeologické rozhledy LXI, 183-217.

166. Jadczykowa, I. 1989: Grób kultury łuźyckiej z Wołowa, woj. Wrocław. Silensia Antiqua 31, 47-56.

167. Jadczykowa, I. 1993: Gliniany krążek z Wołowa Śląskiego. In: M. Kwapińksi - H. Paner (red.), Wierzenia przedchrześcijańskie na ziemiach polskich, Gdańsk, 141-147.

168. Jančíková, P. 2006: Část velatického sídliště v Drysicích. (Nepubl. rkp. bak. práce.) Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, Ústav archeologie a muzeologie. Dostupné on-line: https://is.muni.cz/th/l5xq2/Bak.prace.pdf. Staženo 29. 5. 2020

169. Janke, H. 1971: Eine Siedlungsgrube der Urnenfelderzeit bei Dornholzhausen, Kr. Wetzlar. Fundberichte aus Hessen 11, 12-30.

170. Jericke, D. 2006: Beerscheba. On line: Dostupné z: http://www.bibelwissenschaft.de/stichwort/14780/ (3. 11. 2013).

171. Jičínský, K. 1862: Zpráva o archeologickém nálezu v Hořovicích u Petersburka v okrese Jesenickém v Čechách. Památky archeologické 5, 368-371.

172. Jílková, E. 1960: Prvé nálezy měsícovitých podstavců ze západních Čech. Archeologické rozhledy 12, 31-41.

173. Jiráň, L. (ed.) 2008: Archeologie pravěkých Čech 5. Doba bronzová. Praha.

174. Józefowska, A. - Łaciak, D. 2012: Cmentarzysko ludnośti kultury łużyckiej v wczesnej epoki żelaza na stanowisku Domasław 10-12, gm. Kobierzyce. Raport 2007-2008, 463-482.

175. Juchelka, J. 2008: Závěr vývoje lužické kultury na Opavsku. Přehled výzkumů 49, 109-124.

176. Kalicz, N. - Raczky, P. 1981: The precursors to the "horns of consecration" in the Southeast European Neolithic. Acta Archaeologica Academiae Scientiarum Hungaricae 33, 5-20.

177. Kaus, K. 1985: Das Gräberfeld der jüngeren Urnenfelderzeit von Stillfried an der March. Ergebnisse der Ausgrabungen 1975-1977. Forchungen in Stillgried 6. Wien.

178. Kazarow, G. J. 1914: Vorgeschichtliche Funde aus Sveti-Kyrillovo (Südbulgarien). Prähistorische Zeitschrift 6, 67-88.

179. Keller, F. 1858: Pfahlbauten. Zweiter Bericht. Mittheilungen der antiquarischen Gesellschaft in Zürich 12/3, 111-156.

180. Kerner, M. 2001: Mondhörner. Urgeschichtliche Messgeräte. Helvetia Archaeologica 32 (127/128), 82-136.

181. Kimmig, W. 1934: "Firstziegel" und Feuerböcke aus Baden. Prähistorische Zeitschrift 25, 52-61. CrossRef

182. Kimmig, W. 1992: Die Wasserburg Buchau, eine spätbronzezeitliche Siedlung. Forschungsgeschichte Kleinfunde. Materialhefte zur Vor- und Frühgeschichte in Baden-Württemberg 16. Stuttgart.

183. Kloužková, A. 2008: Analýzy vzorků střepu mondidolů. Zpráva úkolu DČ 107 617036 pro Archeologický ústav AV ČR Praha v.v.i. Praha.

184. Kloužková, A. 2009: Druhy historických pórovitých keramických materiálů včetně jejich povrchových úprav a nejčastějších typů poškození. In: E. Kotalíková, Restaurování pórovité keramiky, Seminář STOP, Národní muzeum, 12. listopad 2009, Praha, 14-25.

185. Kloužková, A. - Kohoutková, M. - Zemenová, P. - Mazač, Z. 2014: Characterisation of a prahistorical ceramic objest. Moon-shaped idol, by means of thermal analysis. Journal of Thermal Analysis and Calorimetry 116, 641-645. CrossRef

186. Kloužková, A. - Zemenová, P. - Kohoutková, M. - Mazač, Z. 2016: Ageing of fired-clay ceramics: Comparative study of rehydroxylation processes in a kaolinitic raw material and moon-shaped ceramic idol from the Bronze Age. Applied Clay Science 119, 358-364. CrossRef

187. Kmeťová, P. - Hladíková, K. - Gregor, M. 2010: Plasticky zdobená mazanica z Levíc-Géne. In: V. Furmánek - E. Miroššayová (eds.), Popolnicové polia a doba halštatská, Nitra, 139-160.

188. Kostka, M. 2008: Omyl v Čakovicích aneb Další falešná svatyně. Archeologie ve středních Čechách 12/1, 297-308.

189. Kostka, M. - Bílková, J. 2018: Pohřebiště bylanské kultury v Praze-Ďáblicích. Archaeologica Pragensia 24, 311-362.

190. Košťál: V. 1918: Žárová pole u Kunětic. Památky archeologické 30, 204.

191. Kossack, G. 1954: Studien zum Symbolgut der Urnenfelder- und Hallstattzeit Mitteleutopas. Römisch-Germanische Forschungen 20. Berlin. CrossRef

192. Koutecký, D. 1968: Velké hroby, jejich konstrukce, pohřební ritus a sociální struktura obyvatelstva bylanské kultury. Památky archeologické 59, 400-487.

193. Koutecký, D. 1993: Das Bylaner Gräberfeld in Poláky, Kr. Chomutov, II. Teil. Památky archeologické 84, 5-55.

194. Koutecký, D. 2001: Jaroslav Böhm, Jan Filip a bylanská kultura. Archeologické rozhledy 53, 763-768.

195. Koutecký, D. 2003: Bylany u Českého Brodu. Eponymní lokalita bylanské kultury. Fontes archaeologici Pragenses 29. Pragae.

196. Koutecký, D. 2008: Bylanská kultura. In: N. Venclová (ed.), Archeologie pravěkých Čech 6. Doba halštatská, Praha, 46-66.

197. Koutecký, D. - Bouzek, J. 2010: Vikletice. Siedlung der Štítary-Kultur in Nordwestböhmen. Příspěvky k pravěku a rané době dějinné severozápadních Čech 17. Most.

198. Kovandová, L. 2015: Pravěk Velvarska. Zprávy České archeologické společnosti - Supplément 96. Praha.

199. Kovářík, J. 1983: Sídliště únětické kultury v Praze 9 - Čakovicích. Archaeologica Pragensia 4, 137-168.

200. Kropf, W. 1938: Die Billendorfer Kultur auf Grund der Grabfunde. Leipzig.

201. Krämer, W. 1966: Prähistorische Brandopferplätze. In: R. Degen - W. Drack - R. Wyss (Hg.), Beiträge zur Prähistorie und Archäologie der Schweiz, Helvetia Antiqua, Festschrift Emil Vogt, Zürich, 111-122.

202. Kreutle, R. 2007: Die Urnenfelderkultur zwischen Schwarzwald und Iller. Südliches Württemberg, Hohenzollern und südöstlies Baden. Arbeiten zur Archäologie Süddeutschlands 19. Büchenbach.

203. Kruglov, A. P. - Podgajeckij, G. V. 1941: Dolinskoje poselenije u g. Nalčika. Materialy i issledovanija po archeologii SSSR 3. Moskva.

204. Krupnov, J. I. 1957: Drevňaja istorija i kultura Kabardy. Moskva.

205. Kuna, M. 1985: Hostivice, okr. Praha-západ. Výzkumy v Čechách 1982-1983, 40.

206. Kuna, M. 2002: O věcech praktických a nepraktických. Komentář k poznámkám S. Vencla. Archeologické rozhledy 54, 436-438.

207. Kuna, M. 2007: Artefakty v pravěké kultuře. In: M. Kuna (ed.), Archeologie pravěkých Čech 1. Pravěký svět a jeho poznání, Praha, 105-111.

208. Kuna, M. - Němcová, A. et al. 2012: Výpověď sídlištního odpadu. Nálezy z pozdní doby bronzové v Roztokách a otázky depoziční analýzy archeologického kontextu. Praha.

209. Kyrle, G. 1913: Prähistorische Keramik vom Kalenderberg bei Mödling (N.-Ö.). Mit besonderer Berücksichtigung der Hallstattzeitlichen Mondidole. Jahrbuch für Altertumskunde 6, 221-266.

210. Larderet, P. 1957: L'oppidum préromain de La Roque commune de Fabrèques (Hérault). Gallia 15, 1-39. CrossRef

211. Lauermann, E. 1997: Neue Forschungen auf dem Gebiet der Hallstattkultur im Weinviertel Niederösterreich. In: L. D. Nebelsick - A. Eibner - E. Lauermann - J. W. Neugebauer, Hallstattkultur im osten Österreichs, St. Pölten,146-164.

212. Lehmann E. 1928: Der bronzezeitliche Friedhof auf dem Erfurter Flughafen. Mannus 20, 54-78.

213. Lepage, L. 1988: Eléments R.S.F.O. dans la Haute Marne. In: P. Brun - C. Mordant (réd.), Le groupe Rhin-Suisse-France orientale et la notion de civilisation des Champs d'Urnes, Actes du colloque interantional de Nemours 1986, Mémoires du Musée de Préhistoire d'Ile-de-France no. I. Nemours, 235-240.

214. Lips, J. 1960: O původu věcí. Praha.

215. Lloyd, S. - Mellaart, J. 1962: Beycesultan I. The Chalcolithic and Early Bronze Age Levels. Occasional Publication of the British Institute of Archaeology at Ankara 6. Ankara.

216. Lora, S. - Serafini, A. R. 1992: Il gruppo Magrē. In: I. R. Metzer - P. Gleischer (Hg.), Die Räter. I Reti. Bolzano, 247-272.

217. Loré, F. 2004: Feuerböcke - Mondidole. Haushaltsgeräte oder sakrale Kultobjekte. In: Leben aus der Geschichte, Festschrift für J. Weizenegger, Heimatkundliche Schriftenreihe für den Landkreis Günzburg 27, Günzubrg, 23-62.

218. Lutovský, M. - Smejtek, L. a kol. 2005: Pravěká Praha. Praha.

219. Madera, P. 1999: Wyniky ratowniczych badań wykopaliskowych na cmentarzysku ciałopalnym kultury łużyckiej w Łazach, stan, 1, gm. Wińsko. Śląskie sprawozdania archeologiczne 41, 231-246.

220. Maggetti, M. 1979: Mineralogisch-petrographische Untersuchung des Scherbenmaterials der urnefeldzeitlichen Siedlung Elchinger Kreuz, Ldkr. Neu-Ulm/Donau. In: E. Pressmar, Elchinger Kreuz, Ldkr. Neu-Ulm. Siedlungsgrabung mit urnenfelderzeitlichem Töpferofen, Prähistorische Staatssammlung München 19, Kallmünz, 141-168.

221. Makiewicz, T. 1976: Ołtarze i "paleniska" ornamentowane z epoki żelaza w Europie. Przegląd Archeologiczny 24, 103-183.

222. Makiewicz, T. 1987: Formy kultu bóstw domowych na terenie Europy w starożytności. Poznaň.

223. Makiewicz, T. 1995: Pierwsze znalezisko figurki kultowej w typie tzw. idola księżycowego z terenu Wielkopolski - na tle porównawczym. Folia Praehistorica Posnaniensia 7, 135-153.

224. Maličký, J. 1959: Knovízský kultovní objekt v Lážovicích. Acta Universitatis Carolinae - Philosophica et historica 3/59, 159-166.

225. Malinowski, T. 1985: Wielkopolska w otchłani wieków. Poznań.

226. Mandera, H. E. 1962: Ein urnenfelderzeitlicher "Feuerbock" mit Tierkopfende aus Wiesbaden-Erbeinheim. Germania 40, 287-292.

227. Maringer, J. 1960-1961: Gehörnte Tongebilde aus bronzezeitlichen Siedlungen des Freibugerlandes im Lichte anderer schweizerischer und außerschweizerischer Funde. Freiburger Geschichtsblätter 50, 17-26.

228. Matiegka, J. 1897: Naleziště u Brozánek pod Mělníkem. Památky archeologické 17, 565-574.

229. Mattiello, L. - Slabina, M. 2015: Sídliště knovízské kultury ve Svrkyni, okr. Praha-západ. Archeologie ve středních Čechách 19, 601-657 (634).

230. Matzerath, S. 2009: "Feuerböcke" und "Mondidole" aus Gräbern der späten Bronze- und frühen Eisenzeit Mitteleuropas. (Nepubl. rkp. dipl. práce.) Universität zu Köln.

231. Matzerath, S. 2011: "Feuerbock" und "Mondidol" in der späten Urnenfelderzeit - Zur kulturgeschichtlichen Bedeutung eines Symbolträgers und seinen frühesten Belegen in der Beigabensitte. Vorträge des 29. Niederbayerischen Archäologentages, 95-138.

232. Matzerath, S. 2012: Religiöse Identität in der späten Bronze- und frühen Eisenzeit - Ein Fallbeispiel. In: C. Tappert - C. Later - J. Fries-Knoblach - P. C. Ramsl - P. Trebsche - S. Wefers - J. Wiethold (Hg.), Wege und Transport, Beiträge zur Ur- und Frühgeschichte Mitteleuropas 69, Langenweissbach, 221-233.

233. Matzerath, S. 2014: Integration von Individuen aus dem böhmisch-schlesischen Raum in die früheisenzeitliche Gesellschaft Südwestdeutschlands - Grabhügel 74 im ,Lindele', Rottenburg am Neckar (Lkrs. Tübingen). Fundberichte aus Baden-Württemberg 34/1, 579-608.

234. Mazač, Z. 2000: Měsícovité podstavce z pozdní doby bronzové a starší doby železné v Čechách. (Nepubl. rkp. bak. práce.) FF UK Praha.

235. Mazač, Z. 2015: Měsícovité podstavce pozdní doby bronzové a starší doby železné v Čechách a jejich postavení v evropském kontextu. (Nepubl. rkp. dipl. práce.) FF UK Praha.

236. Mazač, Z. - Tvrdík, R. 2000: Nové pohřebiště bylanské kultury v Kolíně. Archeologie ve středních Čechách 4, 147-156.

237. Mazač, Z. - Tvrdík, R. 2001: Archeologické výzkumy kolínského muzea v roce 2000. Středočeský vlastivědný sborník 19, 81-85.

238. Mazač, Z. - Kloužková, A. 2012: Měsícovité podstavce. In: M. Kuna - A. Němcová et al., Výpověď sídlištního odpadu. Nálezy z pozdní doby bronzové v Roztokách a otázky depoziční analýzy archeologického kontextu, Praha, 116-125.

239. Mazurek, W. 2001: Materiały typu jastorfskiego ze stanowiska 5 w Wytycznie, gm. Urszulin, woj. Lubelskie. Wiadomości archeologiczne 54, 1995-1998, 49-57.

240. Meringer, R. 1891: Studien zur germanischen Volkskunde. Das Bauernhaus und dessen Einrichtung. Mitteilungen der Anthropologischen Gesellschaft in Wien 21, 101-152.

241. Metlička, M. 2004: Žlabovité objekty na sídlištích mladší a pozdní doby bronzové v západních Čechách. In: Popelnicová pole a doba halštatská. Příspěvky z VIII. konference, České Budějovice 22.-24. 9. 2004, Archeologické výzkumy v jižních Čechách - Supplementum 1, České Budějovice, 321-329.

242. Metzner-Nebelsick, C. 2009: Wagen- und Prunkbestattungen von Frauen der Hallstatt- und Latènezeit in Europa. Ein Beitrag zur Diskussion der sozialen Stellung der Frau in der älteren Eisenzeit. In: J. M. Bakley - Ch. Eggl - D. Neumann - M. Schefzik (Hg.), Alpen, Kult und Eisenzeit, Festschrift für Amei Lang zum 65. Geburstag, Rahden/Westf., 237-270.

243. Metzner-Nebelsick, C. 2017: Sumptuous Vessels and Animal Protomes - New finds of the early Hallstatt Period in Southeast Pannonia. In: E. Miroššayová - Ch. Pare - S. Stegmann-Rajtár (Hg.), Das nördliche Karpatenbecken in der Hallstattzeit, Wirtschaft, Handel und Kommunikation in früheisenzeitlichen Gesellschaften zwischen Ostalpen und Westpannonien, Budapest, 433-470.

244. Michálek, J. 2002: Sídliště z pozdní doby bronzové (HB) s kultovním areálem (?) ze Strakonic v jižních Čechách. Archeologické výzkumy v jižních Čechách 15, 55-80.

245. Michałowski, A. - Teska, M. 2012: Nowe odkrycia figurek Feuerböcke z terenów ziem polskich. Folia praehistorica posnaniesia 17, 319-331.

246. Molnár, A. - Farkas, C. 2010: Hallstattzeitlicher Tonaltar aus Vát. Angaben zu den "Kultgegenständen" der Osthallstattkultur. Acta Archaeologica Academiae Scientiarum Hungaricae 61, 107-143. CrossRef

247. Moos, U. 2006: Feuerböcke. In: H. Meller (Hg.), Archäologie XXL. Archäologie an der B 6n im Landkreis Quedlinburg, 149-150.

248. Moser, A. 2013: Sapropelit und Feuerbock. Archäologie in Deutschland 2013/4, 43.

249. Müller, H. H. - Nowak, H. 1960: Neue Feuerböcke aus Mitteldeutschland. Jahresschrift für mitteldeutsche Vorgeschichte 44, 218-222.

250. Müller-Karpe, H. 1952: Das Urnenfeld von Kelheim. Materialhefte zur bayerischen Vorgeschichte 1. Kallmünz.

251. Müller-Karpe, H. 1958: Neues zur Urnenfelderkultur Bayerns. Bayerische Vorgeschichtsblätter 23, 4-34.

252. Nagy, L. 1979: A tüzikutya és holdidol hérdése magyarországi leletek alapján. Zur Feuerbock- und Mondidolfrage aufgrund der ungarlänischen Funde. A Veszprém megyei múzeumok közleményei 14, 19-73.

253. Nagy, G. 1999: Ürschhausen-Horn. Keramik und Kleinfunde der spätestbronzezeitlichen Siedlung. Forschungen im Seebachtal 2. (Archäologie im Thurgau 6.) Frauenfeld.

254. Nebelsick, L. D. 1996: Herd im Grab? Zur Deutung der Kalenderberg-verzierten Ware am Nordostalpenrand. In: E. Jerem - A. Lippert (Hg.), Die Osthallstattkultur, Akten des Internationalen Symposiums Sopron 10.-14. Mai 1994, Budapest, 327-364.

255. Nebelsick, L. D. 1997: Die Kalenderberggruppe der Hallstattzeit am Nordostalpenrand. In: L. D. Nebelsick - A. Eibner - E. Lauermann - J. W. Neugebauer, Hallstattkultur im osten Österreichs, St. Pölten, 9-128.

256. Nebelsick, L. D. 2000: Das Reich der Ahnen. In: J. Oexle (Hg.), Sachsen archäologisch, 12.000 v. Ch. - 2.000 n. Ch., Katalog zur Ausstellung: "Der sächsische Nacht" - 26. 5. - 30. 12. 2000, Dresden, 57-58.

257. Nebelsick, L. D. 2016: Drinking against death, Studies on the materiality and iconography of ritual, sacrifice and transcendence in later prehistoric Europe. Warszawa.

258. Nekvasil, J. 1993: Před branami historie. In: Podborský, V. a kol., Pravěké dějiny Moravy. Brno, 333-372.

259. Neustupný, J. 1940: Náboženství pravěkého lidstva v Čechách a na Moravě. Praha.

260. Neustupný, E. 2007a: Metoda archeologie. Plzeň.

261. Neustupný, E. 2007b: Vymezení archeologie. In: M. Kuna (ed.), Archeologie pravěkých Čech 1. Pravěký svět a jeho poznání, Praha, 11-22.

262. Newberry, P. E. 1908: Two cults of the Old Kingdom. Annals of Archaeology and Anthropology 1, 24-29.

263. Niemiec, D. 2002: Znalezisko mondidola w stylu kalenderberskim z terenu ziem polskich na środkowoeuropejskim tle porównawczym. Archeologia Polski 47, 205-221.

264. Nilsson, M. P. 1950: The Minoan-Mycenaean religion and its survival in Greek religion. Second revised edition. Lund.

265. Nischer-Falkenhof, E. 1935: Die Mondidole des Oberleiser Typus und die Kalenderberg-Kultur. Mitteilungen der Anthropologischen Gesellschaft in Wien 65, 295-310.

266. Novák, M. 2010: Jaký pán, takový hrob? - Doklady sociální stratifikace na pohřebištích východočeské skupiny kultury lužických popelnicových polí. In: V. Furmánek - E. Miroššayová (eds.), Popolnicové polia a doba halštatská, Nitra, 249-268.

267. Novák, M. 2014: Proměny sociální a sídelní struktury obyvatelstva východočeské skupiny kultury lužických popelnicových polí. (Nepubl. rkp. dizertační práce.) FF MU v Brně. https://is.muni.cz/th/no78x/DIZERTACE_Miroslav_Novak_23.8.2014.pdf.

268. Nový, P. - Daněček, D. 2007: Archeologické výzkumy ve Statenicích-Černém Vole v letech 2003-2006. In: K. Sklenář (red.), Archeologické výzkumy v Čechách 2006. Sborník referátů z informačního kolokvia (Zprávy ČAS - Supplément 68), Praha, 16.

269. Orsi, P. 1907: Caverne di abitazione a Barriera (Catania). Bullettino di Paletnologia Italiana 33, 53-99.

270. Patek E. 1972: Előzetes jelentés az 1971-ben Sopron-Burgstallon végzett ásatásról [Vorläufiger Bericht über die Ausgrabung in Sopron-Burgstall, 1971]. Archaeologiai Értesítő 99, 206-213.

271. Pauli, J. 1994: Der Runder Berg bei Urach X. Die urgeschichliche Besiedlung des Runden Beerges bei Urach. Teil 1, Text. Sigmaringen.

272. Paulík, J. 1962a: Hlinený mesiacovitý idol z Križovian nad Dudváhom. Študijné zvesti AU SAV Nitra 9, 109-115.

273. Paulík, J. 1962b: Mazanica s plastickou výzdobou v dobe bronzovej na Slovensku. Študijné zvesti AU SAV Nitra 10, 27-57.

274. Paulík, J. 1980: Praveké umenie na Slovensku. Bratislava.

275. Perrin, A. 1873: Palafittes du Bourget. Revue Savoisienne 14/2, 9-10.

276. Pescheck, C. 2002: Altar und Kultplatz zur Hallstattzeit im Donauraum? In: K. Kuzmová - K. Pieta - J. Rajtár (Hg.), Zwischen Rom und dem Barbaricum, Festschrift für Titus Kolník zum 70. Geburtstag, Nitra, 419-424.

277. Pétrequin, P. - Urlacher, J. P. - Vuaillat, D. 1969: Habitat et sépultures de l'âge du bronze final à Dampierre-Sur-Le-Doubs. Gallia Préhistoire 12/1, 1-35. CrossRef

278. Pfauth, U. 1998: Beiträge zur Urnenfelderzeit in Niederbayern. Materialien zur Bronzezeit in Bayern 2. Regensburg.

279. Píč, J. L. 1897: Archeologický výzkum ve středních Čechách. Pohřebiště se skrčenými kostrami u Bylan. Památky archeologické 17, 381-410.

280. Píč, J. L. 1900: Pohřebiště u Bylan. Památky archeologické 18, 215-225.

281. Píč, J. L. 1903: Nový typ hrobů v Čechách. Památky archeologické 20, 467-506.

282. Píč, J. L. 1905: Starožitnosti země České II. Svazek. 3. Čechy na úsvitě dějin. Žárové hroby v Čechách a příchod Čechů. Praha.

283. Píč, J. L. 1906: Nález v Hořovicích u Peteršburka. Památky archeologické 21, 162-165.

284. Piette, J. 1999: Les nécropoles du Bronze final de Barbuise-Courtavant (Aube). In: B. Chaume - J.-P. Mohen - P. Périn, Archéologie des Celtes, Mélanges à la mémoire de René Joffroy, Protohistoire européenne 3, Montagnac, 271-298.

285. Pleiner, R. 1959: Bylanské knížecí hroby v Lovosicích. Archeologické rozhledy 11, 653-660.

286. Pleiner, R. - Rybová, A. (red.) 1978: Pravěké dějiny Čech. Praha.

287. Podborský, V. 1970a: Jihomoravská halštatská sídliště. Sborník prací filosofické fakulty brněnské university E 15, 7-102.

288. Podborský, V. 1970b: Mähren in der Spätbronzezeit und an der Schwelle der Eisenzeit. Brno.

289. Podborský, V. 1993: Společnost doby halštatské. In: V. Podborský et al., Pravěké dějiny Moravy, Brno, 372-378.

290. Podborský, V. 2006: Náboženství pravěkých Evropanů. Brno.

291. Podolinská, T. 2004: Medzi sacrum a profanum. Problém stereotypného používania kategórií sacrum a profannum v archeológii a religionistike. In. T. Podolinská - E. Krekovič (ed.), Kult a mágia v materiálnej kultúre, Bratislava, 7-14.

292. Pogrebova, N. N. 1958: Pozdněskifskije gorodišča na Nižněm Dněpre (Gorodišča Znamenskoje i Gavrilovskoje), Materialy i issledovanija po archeologii SSSR 64, 103-247.

293. Pressmar, E. 1979: Elchinger Kreuz, Ldkr. Neu-Ulm. Siedlungsgrabung mit urnenfelderzeitlichem Töpferofen. Kataloge der Prähistorische Staatssammlung München 19. Kallmünz.

294. Pressmar, E. 1989: Bellenberg Ldkr. Neu-Ulm. Die Grabungen 1983-1987. Kataloge der Prähistorische Staatssammlung München 23. Kallmünz.

295. Probst, E. 1996: Deutschland in der Bronzezeit. Bauern, Bronzegießer und Burgherren zwischen Nordsee und Alpen. München.

296. Prosdocimi, A. 1887: Avanzi di antichissime abitizioni nell'agro atestino. Bullettino di paletnologia italiana 13, 156-167; 185-201.

297. Půlpán, M. 2012: Pohřebiště bylanské kultury v Lovosicích. (Nepubl. rkp. dipl. práce.) FF UK Praha.

298. Půlpán, M. 2020: Předběžná zpráva o výzkumu hrobu bylanské kultury se čtyřkolovým vozem z Lovosic, okr. Litoměřice, severozápadní Čechy. In: V. Mitáš - O. Oždáni (eds.), Doba popolnicových polí a doba halštatská, Zborník príspevkou z XV. medzinárodnej konferencie Doba popolnicových polí a doba halštatská, Smolenice 15.-19. október 2018, Nitra, 171-179.

299. Puttkammer, T. 2008: Das prähistorische Gräberfeld von Niederkaina bei Bautzen, Band 10. Veröffentlichungen des Landesamtes für Archäologie mit Landesmuseum für Vorgeschichte 38. Dresden.

300. Rataj, J. - Vokolek, V. 1962: Lužické a slezskoplatěnické pohřebiště v Opatovicích n. L. Památky archeologické 53, 19-63.

301. Reichenberger, A. 2000: Bildhafte Darstellungen der Hallstattzeit. Beiträge zur Vorgeschichte Nordostbayerns 3/2000. Nürnberg.

302. Rizzetto, G. - Aspes, A. - Salzani, L. 1976: 3000 anni fa a Verona : dalla fine dell'età del bronzo all'arrivo dei romani nel territorio veronese. Katalog výstavy. Verona.

303. Romsauer, P. 2003: Pýraunoi. Prenosné piecky a podstavce z doby bronzovej a železnej. Nitra.

304. Říhovský, J. 1982: Hospodářský a společenský život velatické osady v Lovčičkách. Památky archeologické 73, 5-56.

305. Sankot, P. 2002: Beitrag zum Fundstoff der Grabhügel aus Hradiště bei Písek. In: P. Čech - Z. Smrž (eds.), Sborník Drahomíru Kouteckému, Most, 197-208.

306. Sankot, P. - Vojtěchovská, I. 2002: Záchranný archeologický výzkum v Úněticích v roce 1999. Archeologie ve středních Čechách 6, 191-202.

307. Sarnowska, W. 1958: Cmentarzysko łużyckie we Wrocławiu-Grabiszynie. Materiały Starożytne 3, 351-378.

308. Seager, R. B. 1912: Explorations in the Island of Mochlos. Boston-New York.

309. Sedláček, Z. 1980: Záchranný výzkum v Cerhenicích v r. 1973 (část II). Archeologické rozhledy 32, 146-166.

310. Sedláček, Z. 1981: Cerhenice, okr. Kolín. Výzkumy v Čechách 1976-77, 17.

311. Seewald, C. 1958: Die urnenfelderzeitliche Besiedlung der ehemaligen Rheininsel von Säckingen und ihrer Umgebung. Badische Fundberichte 21, 93-127.

312. Seger, H. 1913: Kultsymbole aus schlesischen Gräbern der frühen Eisenzeit. Opuscula archaeologica Oscari Montelio septuagenario dicata, 215-222.

313. Seifert, M. 1997: Die spätbronzezeitlichen Ufersiedlungen von Zug-Sumpf 2. Die Funde der Grabungen 1952-54. Zug.

314. Seitz, H. J. 1968: Zwei Torsi von urnenfelderzeitlichen Feuerböcken aus Wittislingen. Bayerische Vorgeschichtsblätter 28, 144-147.

315. Seracsin, A. 1929: Das hallstatt Gräberfeld von Au am Leithaberge (Niederösterreich). Prähistorische Zeitschrift 20, 229-237.

316. Seracsin, A. 1931: Vor- und frühgeschichtliche Hügelgräber bei Jois. Nachrichtenblatt für deutsche Vorzeit 7, 22-23.

317. Schimerová, E. - Vávra, J. 2015: Archeologický výzkum při stavbě tělocvičny ve Slivenci. Slivenecký mramor, časopis městské části Praha-Slivenec 5, 5.

318. Schmid, W. 1937: Die Ringwälle des Bacherngebietes. Mitteilungen der Prähistorischen Kommission der österreichischen Akademie der Wissenschaften 2, 229-305.

319. Schmidt, E. F. 1932: The Alishar Hüyük, Seasons of 1928 and 1929. Part 1. Researches in Anatolia 4. Chicago.

320. Schmidt, R. R. 1945: Die Burg Vučedol. Zagreb.

321. Schöbel, G. 1996: Die Spätbronzezeit am nordwestlichen Bodensee. Taucharchäologische Untersuchungen in Hagnau und Unteruhldingen 1982-1989. Siedlungsarchäologie im Alpenvorland 4. Forschungen und Berichte zur Vor- und Frühgeschichte in Baden-Württemberg 47. Stuttgart.

322. Schumann, R. 2013: Traunkirchen während der Hallstattzeit. Nach Grabungen des Bundesdenkmalamtes und Begehungenim Bereich des ehemaligen Klosters von Traunkirchen, PB Gmunden, Oberösterreich. Universitätsforschungenzur prähistorischen Archäologie, Bd. 225. Bonn. https://www.academia.edu/2765545/Traunkirchen_während_der_Hallstattzeit_Nach_Grabungen_des_Bundesdenkmalamtes_und_Begehungen_im_Bereich_des_ehemaligen_Klosters_von_Traunkirchen_PB_Gmunden_Oberösterreich.

323. Sievers, S. 1984: Die Kleinfunde der Heuneburg. Die Funde aus den Grabungen von 1950-1979. Heuneburgstudien V. Römisch-Germanische Forschungen 20/2. Mainz.

324. Simon, K. 1999: Ein Bucchero-Fragment vom Alten Gleisberg bei Bürgel (Thüringen). Arbeits- und Forschungsberichte zur sächsischen Bodendenkmalpflege 41, 61-96.

325. Simon, K. - Gerlach, T. 1993: Billendorfer Grab eines "Reiterkriegers" von Bautzen. Arbeits- und Forschungsberichte zur sächsischen Bodendenkmalpflege 36, 85-172.

326. Sklenář, K. 1998: Archeologický slovník 3. Keramika a sklo. Praha.

327. Sklenář, K. 2011: Pravěké a raně středověké nálezy v Čechách do roku 1870. Fontes Archaeologici Pragenses 36. Praha.

328. Slabina, M. 1982: Budihostice, okr. Kladno. Výzkumy v Čechách 1978-79, 14-15.

329. Smejtek, L. 2011: Osídlení z doby bronzové v Kněževsi u Prahy. Text. Praha.

330. Smejtek, L. 2014: Výzkum knovízského sídliště s doklady kovolitectví u Úholiček (okr. Praha-západ) v roce 1960. Archaeologica Pragensia 22, 492-515.

331. Sparkes, B. A. 1962: The Greek Kitchen. The Journal of Hellenic Studies 82, 121-137. CrossRef

332. Stary, P. F. 1994: Metallfeuerböcke im früheisenzeitlichen Grabritus. In: C. Dobiat (ed.), Festschrift für Otto-Hermann Frey zum 65. Geburtstag, Marburger Studien zur Vor- und Frühgeschichte 16, Marburg, 603-624.

333. Stegmann-Rajtár, S. 1998: Spinnen und Weben in Smolenice-Molpír. Ein Betrag zum wirtschaftlichen und religöskultischen Leben der Bewohner des hallschtattzeitlichen "Fürstensitzes". Slovenská archeológia 46/2, 236-287.

334. Stegmann-Rajtár, S. 2000: Kultúrne vzťahy halštatského hradiska Molpír pri Smoleniciach na príklade hlinených predmetov kultového charakteru. Pravěk NŘ 10, 449-456. CrossRef

335. Stegmann-Rajtár, S. 2002: Keramika ako kritérium regionálneho členenia kultúrnej oblasti. Tvar a výzdoba hrobovej keramiky v severovýchodohalštatskom kultúrnom okruhu. Študijné zvesti Archeologického ústavu SAV 35, 193-202.

336. Stegmann-Rajtár, S. 2005: Vplyvy juhovýchodoalpských centier na vývoj halštatskej kultúry v stredodunjaskej oblasti. In: E. Studeníková (ed.), Južné vplyvy a ich odraz v kultúrnom vývoji mladšieho praveku na strednom Dunaji, Bratislava, 60-82.

337. Steuer, H. 1973: Germanische "Feuerböcke" aus dem Hannoverschen Wendland. Archäologisches Korrespondenzblatt 3/2, 213-217.

338. Steuer, H. 1993: "Mondidole" - Kultgeräte für Haus und Hof. In: E. Sangmeister (Hg.), Zeitspuren, Archäologisches aus Baden, Sonderheft Archäologische Nachrichten aus Baden 50, Freiburg, 82-83.

339. Steuer, H. 1994: Feuerböcke. In: J. Hoops (Hg.), Reallexikon der Germanischen Altertumskunde Bd. 8, 390-398.

340. Storno, M. 1942: Leletek a harkai "Pfennigwald"-ból. (Sopron megye). Funde aus dem Harkauer "Pfennigwald". Archaeologiai értesitő III/3, 144-150.

341. Strouhal, E. 1994: Život starých Egypťanů. Londýn.

342. Studeníková, E. - Paulík, J. 1983: Osada z doby bronzovej v Pobedime. Bratislava

343. Studeníková, E. 1981: Správa o záchrannom výskume halštatských sídlisk v Chorvátskom Grobe a Ivanke pri Dunaji. Archeologické rozhledy 33, 37-44.

344. Studeníková, E. 1993: Staršia doba železná (halštatská). In: T. Štefaničová et al., Najstaršie dejiny Bratislavy, Bratislava, 116-142.

345. Studeníková, E. 1994: Záchranný výskum halštatskej mohyly v Novej Dedinke. Zborník Slovenského národného múzea 88, Archeológia 4, 25-50.

346. Studeníková, E. 1996: Neue Ausgrabungen hallstattzeitlicher Hügelgräber in der Südwestslowakei. In: E. Jerem - A. Lippert (Hg.), Die Osthallstattkultur. Akten des Internationalel Symposium Sopron, 10.-14. Mai 1994, Budapest, 497-506.

347. Studeníková, E. 2003: Spätbronzezeitliche und Frühallstattzeitliche Brunnen in der Slowakei. Antaeus 26, 13-24.

348. Syrovatko, A. S. 2003: Ornamentirovannyje "rogatyje kirpiči" s djakovskich gorodišč Moskvorečja. Rossijskaja archeologija 2, 72-79.

349. Szombathy, J. 1924: Die Tumuli im Feichtenboden bei Fischau am Steinfeld. Mitteilungen der Anthropologischen Gesellschaft in Wien 54, 163-197.

350. Šaldová, J. 1965a: O vzácnějších keramických předmětech z pozdně bronzových sídlišť jihozápadních Čech. Archeologické studijní materiály, 87-91.

351. Šaldová, J. 1965b: Západní Čechy v pozdní době bronzové - pohřebiště Nynice I. Památky archeologické 56, 1-96.

352. Šaldová, J. 1971: Pozdněhalštatské ploché hroby v západních Čechách a jejich vztah k současným mohylám. Pohřebiště Nynice a Žákava-Svářeč. Památky archeologické 62, 1-134.

353. Šaldová, J. 1974: Östliche Elemente in der westböhmischen hallstattzeitlichen Hübelgräberkultur. In: Symposium zu Problemen der jüngeren Hallstattzeit in Mitteleuropa, Bratislava, 447-468.

354. Šaldová, J. 1977: Sociálně-ekonomické podmínky vzniku a funkce hradišť z pozdní doby bronzové v západních Čechách. Památky archeologické 68, 117-163.

355. Šaldová, V. 1981a: Rovinná sídliště pozdní doby bronzové v západních Čechách. Památky archeologické 72, 93-152.

356. Šaldová, V. 1981b: Westböhmen in der Bronzezeit. Praha.

357. Šaldová, V. 1983: Sídlištní formy z pozdní doby bronzové v západních Čechách. Památky archeologické 74, 316-349.

358. Šaldová, V. 1991: Pohřebiště a sídliště v Nynicích, záchranná akce 1983. Archeologické rozhledy 43, 411-422.

359. Šaldová, V. 1996: Sídliště bylanské kultury v Hradeníně. Archeologické rozhledy 49, 19-30.

360. Šebesta, P. 1969: Hrochův Týnec. Bulletin záchranného oddělení 6 (1968), 44.

361. Šolle, M. 1980: Starolužická osada a štítarská usedlost na Staré Kouřimi. Archeologické rozhledy 32, 604-622.

362. Švácha, H. 2008: Praha-Suchdol, okr. Praha 6. Výzkumy v Čechách 2005, 219.

363. Taute, W. 1990: Die Grabungen 1988 a 1989 in der Burghöhle Dietfurt an der oberen Donau, Gemeinde Inzigkofen-Vilsingen, Kreis Sigmaringen. Archäologische Ausgrabungen in Baden-Württemberg 1989, 38-44.

364. Teržan, B. 1986: Zur Gessellschaftsstruktur während der älteren Hallstattzeit im Ostalpen - Westpannonischen Gebiet. In: E. Jerem (ed.), Hallstattkolloquium Vesprém 1984, Budapest, 227-243.

365. Teržan, B. 1990: Starejša železna doba na slovenskem Štajerskem. Ljubljana.

366. Teržan, B. 1996: Weben und Zeitmessen im südostalpinen und westpanonien Gebiet. In: E. Jerem - A. Lippert (Hg.), Die Osthallstattkultur. Akten des Internationalel Symposium Sopron 10.-14. Mai 1994, Budapest, 507-531.

367. Thér, R. 2012: Lze zbarvení na lomu keramických nádob použít jako indikátor specifického typu výpalu? Živá archeologie - Rekonstrukce a experiment v archeologii 14, 115-120.

368. Tikonoff, N. 2011: Les croissants d'argile et les pseudo « tuiles faîtières » de l'Âge du Bronze à travers quelques exemples lorrains. Revue Archéologique de l'Est, 60/2011, 511-522.

369. Tomedi, G. 2002: Das hallstattzeitliche Gräberfeld von Frög: die Altgrabungen von 1883 bis 1892. Budapest.

370. Trebsche, P. 2018: Die hallstattzeitlichen Jagddarstellungen der Kalenderberggruppe - zu einem Altfund von Rauheneck bei Baden (Niederösterreich). Annalen des Naturhistorischen Museums in Wien, Serie A, 120, 211-244.

371. Trefný, M. - Polišenský, T. 2014: Sídliště ze starší doby železné v Praze-Pitkovicích. Archeologie ve středních Čechách 18/2, 691-744.

372. Tschumi, O. 1912: Vorgeschichtliche Mondbilder und Feuerböcke. Jahresbericht des Historischen Museums in Bern 1911, 1-45.

373. Urban, O. H. 1995: Keltische Höhensiedlungen an der mittleren Donau, vom Linzer Becken bis zur Porta Hungarica. 2. Der Braunsberg. Linzer archäologische Forschungen 23. Linz.

374. Vadász, E. V. 1983: Előzetes jelentés egy koravaskori halomsír feltárásáról Süttőn. Communicationes Archaeologicae Hungariea 3, 19-54.

375. Valentová, J. 1982: Jakub, o. Církvice, okr. Kutná Hora. Výzkumy v Čechách 1978-79, 43.

376. Valentová, J. - Mazač, Z. 1997: Nový objev tzv. knížecího hrobu ze starší doby železné v Kolíně. Středočeský vlastivědný sborník 15, 165-167.

377. Valentová, J. - Šumberová, R. 2011: O pohřebních banketech. Archeologie ve středních Čechách 15, 435-439.

378. Vandkilde, H. 2013: Bronze Age Voyaging and Cosmologies in the Making: the Helmets from Viksø Revisited. In: S. Bergerbrant - S. Sabatini (eds.), Counterpoint: Essays in Archaeology and Heritage Studies in Honour of Professor Kristian Kristiansen, Oxford, 165-177. https://www.academia.edu/5116264/Vandkilde_2013_Bronze_Age_Voyaging_and_Cosmologies_in_the_Making_The_Helmets_from_Viksö_revisited_In_Bergerbrant_S_and_Sabatini_S_eds_Counterpoint_Essays_in_Archaeology_and_Heritage_Studies_in_Honour_of_Professor_Kristian_Kristiansen_BAR_Archeopress_pp_165_177.

379. Vařeka, J. - Frolec V. 2007: Lidová architektura. Encyklopedie. Praha

380. Vencl, S. 1994: Archeologie žízně. Archeologické rozhledy 46, 283-305.

381. Vlčková, P. 2005: Podhlavnička. In: H. Benešovská - P. Vlčková (eds.), Abúsír - tajemství pouště a pyramid, Praha, 278-279.

382. Vokolek, V. 1993a: Počátky osídlení východních Čech. Hradec Králové.

383. Vokolek, V. 1993b: Pohřebiště lidu popelnicových polí v Platěnicích. Východočeský sborník historický 3, 1-53.

384. Vokolek, V. 1998: Sídliště lidu popelnicových polí v Libišanech. Východočeský sborník historický 7, 3-18.

385. Vokolek, V. 1999: Východočeská halštatská pohřebiště. Pardubice.

386. Vokolek, V. 2002: Gräberfeld der Urnenfelderkultur von Skalice/Ostböhmen. Fontes archaeologici Pragenses 26. Pragae.

387. Vokolek, V. 2003: Zpráva o výzkumu v Uhersku v roce 2002. Výroční zpráva Východočeského muzea v Pardubicích za rok 2002, s. 79-81.

388. Vokolek, V. 2008: Slezskoplatěnická kultura. In: N. Venclová (ed.), Archeologie pravěkých Čech 6. Doba halštatská, Praha, 84-99.

389. Walker, W. H. 1995: Ceremonial Trash? In: J. M. Skibo - W. H. Walker - A. E. Nielsen, Expanding Archeology, Salt Lake City, 67-79.

390. Wamser, G. 1984: Ein späturnenfelderzeitlicher "Feuerbock" mit Tierkopfenden von Tückelhausen. Das Archäologische Jahr in Bayern 1983, 62-64.

391. Wechler, K. P. 2004: Feuerbock im Haus. Archäologie in Deutschland 4/2004, 61.

392. Wosinsky, M. 1890: Das prähistorische Schanzwerk von Lengyel, seine Erbauer und Bewohner. Heft 2. Budapest.

393. Yavis, C. G. 1949: Greek Altars. Origin and Typology. Including the Minoan-Mycenaean Offertory Apparatus. An archeological Study in The History of Religion. Saint Louis.

394. Zannoni, A. 1892: Arcaiche Abitazioni di Bologna. Bologna.

395. Zápotocký, M. 1964: Bylanské kostrové hroby na dolním Poohří. Památky archeologické 55, 156-177.

396. Záruba, T. 2021: Nová etapa záchranného výzkumu žárového pohřebiště v Kuněticích (okr. Pardubice) v roce 2020. In: K. Sklenář (red.), Archeologické výzkumy v Čechách 2020. (Zprávy ČAS - Supplément 119), Praha, v tisku.

397. Zemenová, P. 2010: Hodnocení mikrostruktury keramických měsícovitých podstavců. (Nepubl. rkp. dipl. práce.) Vysoká škola chemicko-technologická v Praze.

398. Zemenová, P. - Kloužková, A. 2011: Povrchové úpravy nízkopálené pravěké keramiky. In: P. Šulcová (ed.), Sborník příspěvků 13. ročníku konference o speciálních anorganických pigmentech a práškových materiálech, Pardubice, 119-124.

399. Zemenová, P. - Kloužková, A. - Kohoutková, M. 2012: Ageing of low-firing prehistoric ceramics in hydrothermal conditions. Processing and Application of Ceramics 6, 59-64. CrossRef

400. Zemenová, P. - Kloužková, A. - Mazač, Z. 2010: Mikrostruktura střepové hmoty měsícovitého podstavce z pozdní doby bronzové. Sborník Konference konzervátorů-restaurátorů 7.-9. 9. 2010, Uherské Hradiště, 177-178.

401. Zemenová, P. - Kloužková, A. - Mazač, Z. 2011: Hodnocení mikrostruktury měsícovitých podstavců z Hradenína. Sborník příspěvků z konference Muzea, památky a konzervace 2011, 31. 5.-1. 6. 2011, Brno, 112-114.

402. Zotz, L. F. 1931: Zwei reiche Grabfunde der jüngeren Hallstattzeit von Zottwitz Kr. Ohlau. Altschlesien 3, 230-238.

403. Zürn, H. 1957: Katalog Zainingen. Ein hallastattzeitliches Grabhügelfeld. Veröffentlichungen des staatlichen Amtes für Denkmalpflege Stuttgart, Reihe A, Heft 4. Stuttgart.

404. Žebera, K. - Fiedler, Z. - Chochol, J. - Jelínek, J. - Knéblová, V. 1956: Výzkum na písečném přesypu u Skalice v r. 1952. Památky archeologické 47, 287-313.