Limen Psalmi indicet interiora. Die figurative Interpretation der Psalmenüberschrift in Augustinus’ Kommentar zum 80. Psalm

Aurelius Augustinus wechselte in seinem Leben die Liebe zur klassischen Poesie für die Liebe zu den Psalmen. In der biblischen Poesie sah er nämlich einen grundsätzlichen Vorteil: die Wahrheit. Die antiken Epen waren später für ihn nur schön angeordnete Lügen. Vor allem die Psalmen galten für ihn als ein immer faszinierendes Lesen. Augustinus wollte aber, dass diese innere Schönheit der Psalmen alle Gläubigen entdecken können. Deshalb verfasste er den einzigen vollständigen Kommentar zu den Psalmen in der Antike. Eine außergewöhnliche Aufmerksamkeit widmete er den Psalmenüberschriften, weil dort, nach seiner Meinung, der einzigartige Auslegungschlüssel des ganzen Psalms verborgen war. Diese Theorie beweisen wir an der Augustinus’ Auslegung des 80. Psalms. Er entdeckte, dass die Psalmüberschrift: „für die Keltern“ auch den Inhalt des Psalms beschreiben kann. Doch in dem 80. Psalm ist das Gute, was das Öl in der Kelter bezeichnet, im oberen Teil des Psalms, während das Schlechte, was den Bodensatz in der Kelter indiziert, im unteren Teil des Psalms bleibt. Auf diese Weise entdeckte sich vor Augustinus und auch vor denjenigen, die seine Kommentare hören oder lesen, die verborgene unerwartete Schönheit der biblischen Poesie, der Augustinus ganz verfiel und die er nie mehr für eine andere verwechseln wollte. Limen Psalmi indicet interiora. Obrazná interpretace žalmového nadpisku v Augustinově Komentáři k 80. žalmu Aurelius Augustinus v průběhu svého života vyměnil lásku ke klasické poezii za lásku k žalmům, neboť v biblické poezii spatřoval jednu podstatnou výhodu: její pravdivost. Později pro něj antické eposy zůstaly pouze pěkně uspořádanou snůškou lží. Z biblických knih jej především nepřestávala fascinovat četba žalmů. Jejich krásu však Augustin chtěl jako duchovní pastýř odhalit všem věřícím. Proto sestavil jediný úplný komentář ke všem žalmům v antické epoše. Výjimečnou pozornost v něm věnoval právě žalmovým nadpiskům, protože v nich viděl skrytý jedinečný výkladový klíč celého žalmu. Tuto teorii dokládáme na Augustinově výkladu 80. žalmu, kde autor ukazuje, že nadpisek „pro lisy“ v sobě shrnuje a tajemně naznačuje i celý obsah a stavbu žalmu. I v Žl 80 je totiž to dobré, zobrazené olejem v lisu, umístěno v horní polovině žalmu, a to špatné, kal v lisu, se shromáždilo v dolní polovině žalmu. Na základě této úvahy se před Augustinem i před jeho posluchači a čtenáři otevírala neočekávaná tajemná krása biblické poezie, které Augustin propadl a kterou už nebyl nikdy ochoten vyměnit za nic jiného.