Acta Universitatis Carolinae Iuridica (dále jen AUCI) je hlavním časopisem Právnické fakulty UK. Vychází od roku 1954, patří tak mezi tradiční právnické časopisy teoretického zaměření.
Jako obecný právnický časopis přináší delší studie i kratší články o jakýchkoli relevantních otázkách v právní teorii i mezinárodním, evropském a vnitrostátním právu. AUCI také publikuje materiály vztahující se k aktuálním otázkám legislativy. AUCI je recenzovaný časopis a přijímá příspěvky od českých i zahraničních autorů. Příspěvky zahraničních autorů jsou zveřejňovány v původním jazyku – slovenštině, angličtině, němčině, francouzštině.
AUCI je teoretický časopis pro otázky státu a práva. Jeho vydavatelem je Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta, prostřednictvím nakladatelství Karolinum. Vychází čtyřikrát ročně, termíny vydání časopisu naleznete zde.
Články uveřejněné v časopise AUCI procházejí nezávislým recenzním řízením (peer review), které je oboustranně anonymní. Posuzovatelé z daného oboru vyjadřují své stanovisko k vědecké kvalitě příspěvku a vhodnosti publikace v časopisu. V případě připomínek je stanovisko zasíláno zpět autorovi s možností přepracování textu (blíže viz Pokyny pro autory – Průběh recenzního řízení).
Časopis AUCI (ISSN 0323-0619) je evidován v České národní bibliografii (vedena Národní knihovnou ČR) a v Index to Foreign Legal Periodicals (veden American Association of Law Libraries). AUCI má přiděleno evidenční číslo periodického tisku e. č. MK E 18585.
V r. 2021 byl jako první časopis Právnické fakulty Univerzity Karlovy zařazen do prestižní mezinárodní databáze Scopus. Tato databáze společnosti Elsevier je největší abstraktovou a citační databází recenzované literatury na světě. Od zařazení do elitní databáze Scopus si redakce časopisu slibuje nejen zvýšení čtenosti časopisu, ale také nárůst zájmu o publikaci příspěvků jak českých, tak zahraničních autorů.
AUCI je tzv. časopisem otevřeným a veškerý jeho obsah je zveřejňován jak na webu fakulty, tak na webových stránkách nakladatelství Karolinum. Přístup k němu je bezplatný. Domovská stránka časopisu AUCI je na webových stránkách Nakladatelství Karolinum.
Časopis AUCI využívá licenci Creative Commons: CC BY 4.0.
Dlouhodobou archivaci digitálního obsahu časopisu zajišťuje Portico.
AUC IURIDICA, Vol 64 No 3 (2018), 115–127
Ustavení parlamentu při vyhlášení samostatného Československa a Polska: Dvě různé cesty s týmž cílem
[Establishing of the parliament during the process of declaring independence of Czechoslovakia and Poland: Two different ways with the same goal]
Jan Kudrna
DOI: https://doi.org/10.14712/23366478.2018.23
zveřejněno: 03. 09. 2018
Abstract
This article compares the way, how the first parliaments were established in newly declared Czechoslovakia and Poland in 1918. The Czechoslovakian political representation decided for indirect way of establishing the parliament, which was even entitled to adopt the final constitution for the new state. On the other Polish politicians decided to establish the first parliament through the general elections. Both ways were different from the point of view of legitimacy. If we understand the legitimacy derived directly from the people as the superior form, then the Polish way was formally better. On the other hand there are also different sources of legitimacy, which are acceptable in the democratic states The lack of direct legitimacy could be overcome by time. The status quo or e.g. the constitution adopted by the indirectly established parliament may be understood as accepted by the people, if it is not changed later by the parliament elected directly in general elections. That was the Czechoslovak situation. Poland, which decided in favour of direct elections from the very start point, faced huge complications and was not able to provide the elections at the entire territory, as the new state was forces to conquer it firstly in many areas, which demanded in the moment of its proclamation. The Czechoslovak and Polish solution was thus different, but the result was very similar. Nonetheless, later in crucial moments of their histories both states tended to copy their first decision. Thus there could be seen some differences in their attitudes and political traditions.
klíčová slova: Czechoslovakia; Poland; constitution; elections; parliament; legitimacy; 1918; 1992
reference (9)
1. HODÁČ, F.: Doklady o přípravách k politickému a hospodářskému převratu. Obzor národohospodářský. Praha: J. Otto, spol. s r. o., 1926, ročník XXXI
2. JIČÍNSKÝ, Z.: K legitimitě parlamentu samostatné ČR. in: KYSELA, J. (ed.): Deset let Ústavy České republiky? Východiska, stav, perspektivy. Praha: Eurolex Bohemia, 2003
3. KREJČÍ, O.: Kniha o volbách. Praha: Victoria Publishing, 1994
4. KUDRNA. J.: „Ke způsobu ustavení zákonodárných orgánů při vzniku samostatného Československa a Polska“ in: KLÍMA, K., JIRÁSEK, J.: Pocta Jánu Gronskému. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008
5. MALENOVSKÝ, J.: O legitimitě a výkladu české Ústavy na konci století existence moderního českého státu. Právník. 2013, roč. 152, č. 8
6. PEROUTKA, F. Budování státu. I. díl. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1991
7. SOUKUP, F.: 28. říjen 1918. II. díl. Praha: Orbis, 1928
8. SVOBODA, V.: Okolnosti a techniky vzniku a změn ústav se zvláštním zřetelem ke vzniku ústavy České republiky. Právník. 2018, roč. 156, č. 1
9. VAVŘÍNEK, F.: Základy práva ústavního. Díl I. Praha: Všehrd, 1920
Ustavení parlamentu při vyhlášení samostatného Československa a Polska: Dvě různé cesty s týmž cílem is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.
230 x 157 mm
vychází: 4 x ročně
cena tištěného čísla: 65 Kč
ISSN: 0323-0619
E-ISSN: 2336-6478
