Acta Universitatis Carolinae Iuridica (dále jen AUCI) je hlavním časopisem Právnické fakulty UK. Vychází od roku 1954, patří tak mezi tradiční právnické časopisy teoretického zaměření.
Jako obecný právnický časopis přináší delší studie i kratší články o jakýchkoli relevantních otázkách v právní teorii i mezinárodním, evropském a vnitrostátním právu. AUCI také publikuje materiály vztahující se k aktuálním otázkám legislativy. AUCI je recenzovaný časopis a přijímá příspěvky od českých i zahraničních autorů. Příspěvky zahraničních autorů jsou zveřejňovány v původním jazyku – slovenštině, angličtině, němčině, francouzštině.
AUCI je teoretický časopis pro otázky státu a práva. Jeho vydavatelem je Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta, prostřednictvím nakladatelství Karolinum. Vychází čtyřikrát ročně, termíny vydání časopisu naleznete zde.
Články uveřejněné v časopise AUCI procházejí nezávislým recenzním řízením (peer review), které je oboustranně anonymní. Posuzovatelé z daného oboru vyjadřují své stanovisko k vědecké kvalitě příspěvku a vhodnosti publikace v časopisu. V případě připomínek je stanovisko zasíláno zpět autorovi s možností přepracování textu (blíže viz Pokyny pro autory – Průběh recenzního řízení).
Časopis AUCI (ISSN 0323-0619) je evidován v České národní bibliografii (vedena Národní knihovnou ČR) a v Index to Foreign Legal Periodicals (veden American Association of Law Libraries). AUCI má přiděleno evidenční číslo periodického tisku e. č. MK E 18585.
V r. 2021 byl jako první časopis Právnické fakulty Univerzity Karlovy zařazen do prestižní mezinárodní databáze Scopus. Tato databáze společnosti Elsevier je největší abstraktovou a citační databází recenzované literatury na světě. Od zařazení do elitní databáze Scopus si redakce časopisu slibuje nejen zvýšení čtenosti časopisu, ale také nárůst zájmu o publikaci příspěvků jak českých, tak zahraničních autorů.
AUCI je tzv. časopisem otevřeným a veškerý jeho obsah je zveřejňován jak na webu fakulty, tak na webových stránkách nakladatelství Karolinum. Přístup k němu je bezplatný. Domovská stránka časopisu AUCI je na webových stránkách Nakladatelství Karolinum.
Časopis AUCI využívá licenci Creative Commons: CC BY 4.0.
Dlouhodobou archivaci digitálního obsahu časopisu zajišťuje Portico.
AUC IURIDICA, Vol 63 No 4 (2017), 145–154
Hans Kelsen na prahu 21. Století
[Hans Kelsen at the beginning of the 21st Century]
Herbert Schambeck
DOI: https://doi.org/10.14712/23366478.2017.28
zveřejněno: 20. 12. 2017
Abstract
Hans Kelsen (1881–1972) led a long and diverse life – he was born into the multinational Austrian empire, experienced several political regimes, both democracy and totalitarianism, and he lectured on several universities in Europe (on the German University of Prague, among others) and in the USA. In a way, Kelsen’s body of work reflects his life, it is just as rich, reaching from the theory of law to the constitutional and international law. In the legal theory, Kelsen hoped to create ‘pure’ – objective, exact and value-neutral – theory of law, unburdened by psychology, sociology or political theory. The aim of the legal theory should be to describe and analyse applicable law, not to concern itself with law as it should be – the latter should be left to ‘legal politics’ and has no place in the pure theory. Kelsen’s hierarchical theory of norms (originally created by his pupil Merkl), which states that all national legal rules are part of one hierarchical structure, with higher norms having derogatory power over lower norms and the constitutional law on the top of the structure governing the procedure for the creation of all positive law within the state. As for international law, Kelsen promoted the existence of international courts as bodies to maintain international peace. These ideas, as well as his other theories, shows that Kelsen was truly ‘a man standing outside one specific era’, whose work is relevant to this date.
klíčová slova: Hans Kelsen, teorie práva, stupňovitá teorie norem, dvojjazyčná síla, mezinárodní soudy, ústavní právo, evropské právo
reference (20)
1. Jürgen Busch/Tamara Ehs, Nachwort: Europa als Rechtsgemeinschaft und die Europäische Union, in: Tamara Ehs (Hrsg.), Hans Kelsen und die Europäische Union, Erörterungen moderner (Nicht-)Staatlichkeit (Baden-Baden 2008)
2. Papst Franziskus, Enzyklika Laudato sio über die Sorge für das gemeinsame Haus, 2015, Nr. 163 ff. Georg Jellinek, Allgemeine Staatslehre3 (Berlin 1922, 6. Neudruck, Darmstadt 1959)
3. Matthias Jestaedt (Hrsg.), Hans Kelsen im Selbstzeugnis, Sonderpublikation anläßlich des 125. Geburtstages von Hans Kelsen am 11. Oktober 2006 (Tübingen 2006)
4. Hans Kelsen, Allgemeine Staatslehre (Berlin 1925)
5. Hans Kelsen, Collective Security under International Law (Washington 1957)
6. Hans Kelsen, Hauptprobleme der Staatsrechtslehre, entwickelt aus der Lehre vom Rechtssatz2 (1923, Neudruck 1960)
7. Hans Kelsen, International Peace – by Court or Government? The American Journal of Sociology, 46 Bd. (1941) 57 ff.
8. Hans Kelsen, The Law of the United Nations. A. Critic Analysis of its Fundamental Problems (New York 1950)
9. Hans Kelsen, The Legal Process and International Order (London 1934)
10. Hans Kelsen, Adolf Merkl zu seinem 70. Geburtstag am 23. 3. 1960, Österreichische Zeitschrift für öffentliches Recht, Bd. X (1960)
11. Hans Kelsen, Peace through Law (Chapel Hill 1944)
12. Hans Kelsen, Rechtstechnik und Abrüstung. Der deutsche Volkswirt, 6. Jg. (1932) 877 ff.
13. Hans Kelsen, Reine Rechtslehre (Leipzig und Wien 1934)
14. Hans Kelsen, Vom Wesen und Wert der Demokratie (Tübingen 1920), 2. umgearbeitete Aufl. (Tübingen 1929, Neudruck Aalen 1963)
15. Jiří Klabouch, Pražský rodák Hans Kelsen [Der gebürtige Prager Hans Kelsen], Pravnik 132 (1993) 185–192
16. Petre Kreuz, Zu den Prager Wurzeln Hans Kelsens, in: Robert Walter/Werner Ogris/Thomas Olechowski (Hrsg.), Hans Kelsen: Leben – Werk – Wirksamkeit, Schriftenreihe des Hans Kelsen-Instituts Band 32 (Wien 2009)
17. René Marcic, Das beredte Schweigen der Verfassung, in: Im Dienste der Sozialreform, FS Karl Kummer (Wien 1965)
18. Hans Nawiasky, Allgemeine Staatslehre (Einsiedeln/Köln 1945, 1955, 1956)
19. Jana Osterkamp, Hans Kelsen in der Tschechoslowakei, in: Robert Walter/Werner Ogris/Thomas Olechowski (Hrsg.), Hans Kelsen: Leben – Werk – Wirksamkeit, Schriftenreihe des Hans Kelsen-Instituts Band 32 (Wien 2009)
20. Joseph Ratzinger, Heilige Messe "Pro eligendo Romano", Sonderausgabe in deutscher Sprache (2005) Herbert Schambeck, Ethik und Staat, Schriften zum Öffentlichen Recht, Band 500, (Berlin 1986) Herbert Schambeck, Fede, Stato e Democrazia: Un contributo sul confronto tra il cardinale Joseph Ratzinger e Hans Kelsen, in: Aila scuola della Verita, I settanta anni di Joseph Clemense Antonio Tarzia (Milano 1997) Herbert Schambeck, Hans Kelsen – Leben und Werk – Gedanken zu seinem 40. Todestag, The Lawyer Quarterly, Vol. III, Nr. 4 (Prag 2013) 265 ff., Neudruck in: Herbert Schambeck/Andreas Janko/Boguslaw Banaszak/Damiano Nocilla, Walter Schmitt-Glaeser/Michal Tomasek (Hrsg.), Beiträge zum Verfassungs- und Europarecht (Wien 2014) 519 ff. Herbert Schambeck, Die Möglichkeiten der Demokratie und die Diktatur des Relativismus – ein Beitrag zur Zeitverantwortung in der Lehre Papst Benedikt XVI., L'Osservatore Romano, Wochenausgabe in deutscher Sprache vom 12. Mai 2006, Nr. 19, 10 f. und 19. Mai 2006, Nr. 20, 9 f. Herbert Schambeck, Ordnung und Geltung, Österreichische Zeitschrift für öffentliches Recht, Bd. XI (1961) 470 ff., Neudruck in: Herbert Schambeck, Sein und Sollen, Grundfragen der Philosophie des Rechtes und Staates (Berlin 2014) 29 ff.
Hans Kelsen na prahu 21. Století is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.
230 x 157 mm
vychází: 4 x ročně
cena tištěného čísla: 65 Kč
ISSN: 0323-0619
E-ISSN: 2336-6478
