Acta Universitatis Carolinae Iuridica (dále jen AUCI) je hlavním časopisem Právnické fakulty UK. Vychází od roku 1954, patří tak mezi tradiční právnické časopisy teoretického zaměření.
Jako obecný právnický časopis přináší delší studie i kratší články o jakýchkoli relevantních otázkách v právní teorii i mezinárodním, evropském a vnitrostátním právu. AUCI také publikuje materiály vztahující se k aktuálním otázkám legislativy. AUCI je recenzovaný časopis a přijímá příspěvky od českých i zahraničních autorů. Příspěvky zahraničních autorů jsou zveřejňovány v původním jazyku – slovenštině, angličtině, němčině, francouzštině.
AUCI je teoretický časopis pro otázky státu a práva. Jeho vydavatelem je Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta, prostřednictvím nakladatelství Karolinum. Vychází čtyřikrát ročně, termíny vydání časopisu naleznete zde.
Články uveřejněné v časopise AUCI procházejí nezávislým recenzním řízením (peer review), které je oboustranně anonymní. Posuzovatelé z daného oboru vyjadřují své stanovisko k vědecké kvalitě příspěvku a vhodnosti publikace v časopisu. V případě připomínek je stanovisko zasíláno zpět autorovi s možností přepracování textu (blíže viz Pokyny pro autory – Průběh recenzního řízení).
Časopis AUCI (ISSN 0323-0619) je evidován v České národní bibliografii (vedena Národní knihovnou ČR) a v Index to Foreign Legal Periodicals (veden American Association of Law Libraries). AUCI má přiděleno evidenční číslo periodického tisku e. č. MK E 18585.
V r. 2021 byl jako první časopis Právnické fakulty Univerzity Karlovy zařazen do prestižní mezinárodní databáze Scopus. Tato databáze společnosti Elsevier je největší abstraktovou a citační databází recenzované literatury na světě. Od zařazení do elitní databáze Scopus si redakce časopisu slibuje nejen zvýšení čtenosti časopisu, ale také nárůst zájmu o publikaci příspěvků jak českých, tak zahraničních autorů.
AUCI je tzv. časopisem otevřeným a veškerý jeho obsah je zveřejňován jak na webu fakulty, tak na webových stránkách nakladatelství Karolinum. Přístup k němu je bezplatný. Domovská stránka časopisu AUCI je na webových stránkách Nakladatelství Karolinum.
Časopis AUCI využívá licenci Creative Commons: CC BY 4.0.
Dlouhodobou archivaci digitálního obsahu časopisu zajišťuje Portico.
AUC IURIDICA, Vol 63 No 4 (2017), 55–70
Stupňovitá struktura mezinárodního práva: strukturální analýza namísto mystiky pramenů
[The Hierarchical Structure of International Law: Structural Analysis, not Mysticism of the Sources of Law]
Jörg Kammerhofer
DOI: https://doi.org/10.14712/23366478.2017.21
zveřejněno: 20. 12. 2017
Abstract
The prevalent doctrine of international law considers Article 38 of the Statute of the International Court of Justice to be an authoritative list of the sources of international law. There are, however, many theories about the sources of international law. Moreover, the tradition- al approach is burdened by many inconsistencies and misrepresentations. The ‘Stufenbau’ theory of the hierarchy of norms, founded by Hans Kelsen and Adolf Julius Merkl, is based on a legal-theoretically coherent approach and can therefore describe the complex structure of the international legal order in a more accurate manner. The Stufenbau theory views the legal order as a hierarchy of norms, connecting the rules and structuring them. In particular, the ‘hierarchy of legal conditionality’ explores the validity of norms and the circumstances of their formation. Legal norms can only be valid, if their creation is authorised by a higher norm and if the lower norm fulfils the requirements of the enabling provisions of the higher norm. Therefore, for every norm, there has to be a higher one, except for the highest enabling norm, which represents the positive-legal foundation of one particular legal order, the so called ‘historically first constitution’. The Stufenbau theory offers three variants as to how international law could be structured. We cannot say which one of these is the correct, and that would not be the aim of the structural analysis anyway. The Stufenbau theory and the structural analysis it enables therefore help us to understand the complexities of international law better than other legal theories.
klíčová slova: mezinárodní právo veřejné, prameny mezinárodního práva, článek 38 Statutu Mezinárodního soudního dvora, teorie stupňovité struktury, podmínky vytváření práva, první historická ústava
reference (47)
1. Robert Alexy, Hans Kelsens Begriff der Verfassung, in: Stanley L. Paulson / Michael Stolleis (Hrsg.), Hans Kelsen. Staatsrechtslehrer und Rechtstheoretiker des 20. Jahrhunderts (Tübingen 2005) 333–352.
2. Jean d'Aspremont, Formalism and the Sources of International Law. A Theory of the Ascertainment of Legal Rules (Oxford 2011).
3. Jürgen Behrend, Untersuchungen zur Stufenbaulehre Adolf Merkls und Hans Kelsens (Berlin 1977).
4. Maarten Bos, The Recognized Manifestations of International Law. A New Theory of "Sources", German Yearbook of International Law 20 (1977) 9–76.
5. Hynek Bulín, Die Konstruktion des Begriffes "Rechtsquellen" im allgemeinen und der Quellen des römischen Rechts im besonderen vom Standpunkt der Reinen Rechtslehre, in: Vladimír Kubeš / Ota Weinberger (Hrsg.), Die Brünner rechtstheoretische Schule (Normative Theorie) (= Schriftenreihe des Hans Kelsen-Instituts 5, Wien 1980) 150–166 (ursprünglich auf tschechisch 1940 publiziert, übersetzt von Ota Weinberger). Antonio Cassese, International Law2 (Oxford 2005).
6. Percy E. Corbett, The Consent of States and the Sources of the Law of Nations, British Year Book of International Law 6 (1925) 20–30.
7. Anthony Alfred D'Amato, The Concept of Custom in International Law (Ithaca 1971).
8. Ulrich Fastenrath, Lücken im Völkerrecht. Zu Rechtscharakter, Quellen, Systemzusammenhang, Methodenlehre und Funktionen des Völkerrechts (Berlin 1991).
9. Gerald G. Fitzmaurice, Some Problems Regarding the Formal Sources of International Law, in: FM van Asbeck et al. (Hrsg.), Symbolae Verzijl. Présentées au Prof. J.H.W. Verzijl á l'occasion de son LXX-ième anniversaire (Den Haag 1958) 153–176.
10. Torsten Gihl, The Legal Character and Sources of International Law, Scandinavian Studies in Law 1 (1957) 51–92.
11. H.L.A. Hart, The Concept of Law (Oxford 1961).
12. Peter Hulsroj, Three Sources – no River. A Hard Look at the Sources of Public International Law with Particular Emphasis on Custom and "General Principles of Law", ZÖR 54 (1999) 219–259.
13. Robert Y. Jennings / Arthur Watts (Hrsg.), Oppenheim's International Law I9 (London 1992).
14. Jörg Kammerhofer, Robert Walter. Die Normkonflikte und der zweite Stufenbau des Rechts, in: Clemens Jabloner et al. (Hrsg.), Gedenkschrift Robert Walter (Wien 2013) 237–256.
15. Jörg Kammerhofer, Hans Kelsen in Today's International Legal Scholarship, in: Jörg Kammerhofer / Jean d'Aspremont (Hrsg.), International Legal Positivism in a Post-Modern World (Cambridge 2014) 81–113. CrossRef
16. Jörg Kammerhofer, International Legal Positivism, in: Florian Hoffmann / Anne Orford (Hrsg.), The Oxford Handbook of the Theory of International Law (Oxford 2016) 407–426.
17. Jörg Kammerhofer, Positivistische Normbegründung, in: Eric Hilgendorf / Jan C. Joerden (Hrsg.), Handbuch Rechtsphilosophie (Stuttgart 2017) 200–208.
18. Jörg Kammerhofer, Sources in Legal Positivist Theories. The Pure Theory's Structural Analysis of the Law, in: Samantha Besson / Jean d'Aspremont (Hrsg.), The Oxford Handbook of the Sources of International Law (Oxford 2017, im Erscheinen), abrufbar auf: ssrn.com/abstract=2764238
19. Hans Kelsen, Hauptprobleme der Staatsrechtlehre entwickelt aus der Lehre vom Rechtssatze (Tübingen 1911) = HKW 2, 21–878.
20. Hans Kelsen, Das Problem der Souveränität und die Theorie des Völkerrechts: Beitrag zu einer reinen Rechtslehre (Tübingen 1920) = HKW 4, 235–572.
21. Hans Kelsen, Principles of International Law (New York 1952).
22. Hans Kelsen, Reine Rechtslehre2 (Wien 1960).
23. Hans Kelsen, Allgemeine Theorie der Normen (Wien 1979).
24. Josef L. Kunz, The "Vienna School" and International Law, New York University Law Quarterly Review 11 (1934) 370–421.
25. Rainer Lippold, Recht und Ordnung. Statik und Dynamik der Rechtsordnung (= Schriftenreihe des Hans Kelsen-Instituts 21, Wien 2000).
26. P.K. Menon, An Enquiry into the Sources of Modern International Law, Revue de Droit International, de Sciences Diplomatiques et Politiques 64 (1986) 181–214.
27. Adolf Julius Merkl, Die Lehre von der Rechtskraft, entwickelt aus dem Rechtsbegriff. Eine rechtstheoretische Untersuchung (Leipzig 1923).
28. Adolf Julius Merkl, Prolegomena einer Theorie des rechtlichen Stufenbaues, in: Alfred Verdross (Hrsg.), Gesellschaft, Staat und Recht. Festschrift für Hans Kelsen zum 50. Geburtstag (Wien 1931) 252–294 = WRS 1311–1361, MerklGS I/1 437–492. CrossRef
29. Rudolf Aladár Métall, Skizzen zu einer Systematik der völkerrechtlichen Quellenlehre, ZÖR 11 (1931) 416–428.
30. Lassa Oppenheim, International Law. A Treatise I (Longmans 1905).
31. Theo Öhlinger, Der Stufenbau der Rechtsordnung. Rechtstheoretische und ideologische Aspekte (Wien 1975).
32. Stanley L. Paulson, Zur Stufenbaulehre Merkls in ihrer Bedeutung für die Allgemeine Rechtslehre, in: Robert Walter (Hrsg.), Adolf J. Merkl. Werk und Wirksamkeit. Ergebnisse eines Internationalen Symposiums in Wien (22.–23. März 1990) (= Schriftenreihe des Hans Kelsen-Instituts 14, Wien 1990) 93–105.
33. Stanley L. Paulson, Hans Kelsen's Earliest Legal Theory. Critical Constructivism, in: Stanley L. Paulson / Bonnie Litschewski Paulson (Hrsg.), Normativity and Norms. Critical Perspectives on Kelsenian Themes (Oxford 1998) 23–43.
34. Alain Pellet, Article 38, in: Andreas Zimmermann / Christian Tomuschat / Karin Oellers-Frahm (Hrsg.), The Statute of the International Court of Justice (Oxford 2006) 677–792
35. Alfred Rub, Hans Kelsens Völkerrechtslehre. Versuch einer Würdigung (Zürich 1995).
36. Georg Schwarzenberger, International Law I4 (London 1960).
37. Malcolm N. Shaw, International Law7 (Cambridge 2014).
38. Helmut Strebel, Quellen des Völkerrechts als Rechtsordnung, Zeitschrift für ausländisches öffentliches Recht und Völkerrecht 36 (1976) 301–346.
39. Bettina Stoitzner, Die Lehre vom Stufenbau der Rechtsordnung, in: Stanley L Paulson / Robert Walter (Hrsg.), Untersuchungen zur Reinen Rechtslehre. Ergebnisse eines Wiener Rechtstheoretischen Seminars 1985/86 (= Schriftenreihe des Hans Kelsen-Instituts 11, Wien 1986) 51–90.
40. Michael Stolleis, Geschichte des öffentlichen Rechts in Deutschland II: Staatsrechtslehre und Verwaltungswissenschaft 1800–1914 (München 1992).
41. Mark Villiger, Customary International Law and Treaties. A Manual on the Theory and Practice of the Interrelation of Sources2 (Den Haag 1997).
42. Michel Virally, The Sources of International Law, in: Max Sørensen (Hrsg.), Manual of Public International Law (London 1968) 116–174.
43. Robert Walter, Der Aufbau der Rechtsordnung. Eine rechtstheoretische Untersuchung auf Grundlage der Reinen Rechtslehre (Graz 1964).
44. Robert Walter, Entstehung und Entwicklung des Gedankens der Grundnorm, in: Robert Walter (Hrsg.), Schwerpunkte der Reinen Rechtslehre (= Schriftenreihe des Hans Kelsen-Instituts 18, Wien 1992) 47–59.
45. Robert Walter, Die Grundnorm im System der Reinen Rechtslehre, in: Aulis Aarnio et al. (Hrsg.), Rechtsnorm und Rechtswirklichkeit. Festschrift für Werner Krawietz zum 60. Geburtstag (Berlin 1993) 85–99.
46. Ewald Wiederin, Die Stufenbaulehre Adolf Julius Merkls, in: Stefan Griller / Heinz Peter Rill (Hrsg.), Rechtstheorie: Rechtsbegriff–Dynamik–Auslegung (Wien 2011) 81–134.
47. Rüdiger Wolfrum, Sources of International Law, in: Rüdiger Wolfrum (Hrsg.), Max Planck Encyclopedia of Public International Law IX (Oxford 2012) 299–313.
Stupňovitá struktura mezinárodního práva: strukturální analýza namísto mystiky pramenů is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.
230 x 157 mm
vychází: 4 x ročně
cena tištěného čísla: 65 Kč
ISSN: 0323-0619
E-ISSN: 2336-6478
