Acta Universitatis Carolinae Iuridica (dále jen AUCI) je hlavním časopisem Právnické fakulty UK. Vychází od roku 1954, patří tak mezi tradiční právnické časopisy teoretického zaměření.
Jako obecný právnický časopis přináší delší studie i kratší články o jakýchkoli relevantních otázkách v právní teorii i mezinárodním, evropském a vnitrostátním právu. AUCI také publikuje materiály vztahující se k aktuálním otázkám legislativy. AUCI je recenzovaný časopis a přijímá příspěvky od českých i zahraničních autorů. Příspěvky zahraničních autorů jsou zveřejňovány v původním jazyku – slovenštině, angličtině, němčině, francouzštině.
AUCI je teoretický časopis pro otázky státu a práva. Jeho vydavatelem je Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta, prostřednictvím nakladatelství Karolinum. Vychází čtyřikrát ročně, termíny vydání časopisu naleznete zde.
Články uveřejněné v časopise AUCI procházejí nezávislým recenzním řízením (peer review), které je oboustranně anonymní. Posuzovatelé z daného oboru vyjadřují své stanovisko k vědecké kvalitě příspěvku a vhodnosti publikace v časopisu. V případě připomínek je stanovisko zasíláno zpět autorovi s možností přepracování textu (blíže viz Pokyny pro autory – Průběh recenzního řízení).
Časopis AUCI (ISSN 0323-0619) je evidován v České národní bibliografii (vedena Národní knihovnou ČR) a v Index to Foreign Legal Periodicals (veden American Association of Law Libraries). AUCI má přiděleno evidenční číslo periodického tisku e. č. MK E 18585.
V r. 2021 byl jako první časopis Právnické fakulty Univerzity Karlovy zařazen do prestižní mezinárodní databáze Scopus. Tato databáze společnosti Elsevier je největší abstraktovou a citační databází recenzované literatury na světě. Od zařazení do elitní databáze Scopus si redakce časopisu slibuje nejen zvýšení čtenosti časopisu, ale také nárůst zájmu o publikaci příspěvků jak českých, tak zahraničních autorů.
AUCI je tzv. časopisem otevřeným a veškerý jeho obsah je zveřejňován jak na webu fakulty, tak na webových stránkách nakladatelství Karolinum. Přístup k němu je bezplatný. Domovská stránka časopisu AUCI je na webových stránkách Nakladatelství Karolinum.
Časopis AUCI využívá licenci Creative Commons: CC BY 4.0.
Dlouhodobou archivaci digitálního obsahu časopisu zajišťuje Portico.
AUC IURIDICA, Vol 52 No 1 (2006), 81–98
Právo na soukromí versus bezpečnost ve sjednocené Evropě: zamyšlení nad problematikou „data retention“
[Right to Privacy Versus Security in the Unified Europe: Consideration on the Problems of Data Retention]
Jaromír Hořák
DOI: https://doi.org/10.14712/23366478.2025.104
zveřejněno: 14. 02. 2025
Abstract
Right to privacy versus security in the unified Europe: consideration on the problems of data retention The right to privacy is one of the fundamental rights guaranteed by both international conventions and the constitutional orders of nation states. Possible restrictions can be imposed only if they are necessary in a democratic society and if the principle of proportionality is observed. The storage of telephone and internet traffic and localization data for purposes of criminal investigation, usually referred to as data retention, is a new phenomenon which gives the government authorities access to the personal information of millions of citizens. By analysing the retained data via traffic analysis the agencies can identify an individual’s associates, habits, political preferences and even his or her location. Directive 2002/58/EC made it possible for several EU-Member States to pass laws that allow for personal telecommunication data to be stored for varied periods of time. In some countries data retention has been made compulsory for the telecommunications’ providers. Although it had not been the case in Britain over the past few years, British providers store a large amount of data on a voluntary basis. In other countries such as Italy and France data retention laws have been in force for some time as an alleged means of combating terrorism and organized crime. In the Czech Republic too a new telecommunication law was adopted last year with provisions on data retention. However, the crucial step was taken only recently when the Data Retention Directive was adopted, which in fact forms a legal basis for the largest monitoring database in the world, tracking all communications within the EU. The opponents of the Directive see data retention as an invasion of privacy and a disproportionate response to the threat of terrorism – a measure both ineffective and harmful.
klíčová slova: Right to privacy; data retention; traffic analysis; mass surveillance
Právo na soukromí versus bezpečnost ve sjednocené Evropě: zamyšlení nad problematikou „data retention“ is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.
230 x 157 mm
vychází: 4 x ročně
cena tištěného čísla: 65 Kč
ISSN: 0323-0619
E-ISSN: 2336-6478
