Acta Universitatis Carolinae Iuridica (dále jen AUCI) je hlavním časopisem Právnické fakulty UK. Vychází od roku 1954, patří tak mezi tradiční právnické časopisy teoretického zaměření.
Jako obecný právnický časopis přináší delší studie i kratší články o jakýchkoli relevantních otázkách v právní teorii i mezinárodním, evropském a vnitrostátním právu. AUCI také publikuje materiály vztahující se k aktuálním otázkám legislativy. AUCI je recenzovaný časopis a přijímá příspěvky od českých i zahraničních autorů. Příspěvky zahraničních autorů jsou zveřejňovány v původním jazyku – slovenštině, angličtině, němčině, francouzštině.
AUCI je teoretický časopis pro otázky státu a práva. Jeho vydavatelem je Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta, prostřednictvím nakladatelství Karolinum. Vychází čtyřikrát ročně, termíny vydání časopisu naleznete zde.
Články uveřejněné v časopise AUCI procházejí nezávislým recenzním řízením (peer review), které je oboustranně anonymní. Posuzovatelé z daného oboru vyjadřují své stanovisko k vědecké kvalitě příspěvku a vhodnosti publikace v časopisu. V případě připomínek je stanovisko zasíláno zpět autorovi s možností přepracování textu (blíže viz Pokyny pro autory – Průběh recenzního řízení).
Časopis AUCI (ISSN 0323-0619) je evidován v České národní bibliografii (vedena Národní knihovnou ČR) a v Index to Foreign Legal Periodicals (veden American Association of Law Libraries). AUCI má přiděleno evidenční číslo periodického tisku e. č. MK E 18585.
V r. 2021 byl jako první časopis Právnické fakulty Univerzity Karlovy zařazen do prestižní mezinárodní databáze Scopus. Tato databáze společnosti Elsevier je největší abstraktovou a citační databází recenzované literatury na světě. Od zařazení do elitní databáze Scopus si redakce časopisu slibuje nejen zvýšení čtenosti časopisu, ale také nárůst zájmu o publikaci příspěvků jak českých, tak zahraničních autorů.
AUCI je tzv. časopisem otevřeným a veškerý jeho obsah je zveřejňován jak na webu fakulty, tak na webových stránkách nakladatelství Karolinum. Přístup k němu je bezplatný. Domovská stránka časopisu AUCI je na webových stránkách Nakladatelství Karolinum.
Časopis AUCI využívá licenci Creative Commons: CC BY 4.0.
Dlouhodobou archivaci digitálního obsahu časopisu zajišťuje Portico.
AUC IURIDICA, Vol 44 No 3 (1998), 39–57
Lidská práva žen na prahu 21. století: světová a evropská perspektiva
[Human Rights of Women at the Beginning of the 21th Century: The Global and European Perspective]
Stanislava Hýbnerová
DOI: https://doi.org/10.14712/23366478.2025.265
zveřejněno: 31. 03. 2020
Abstract
The efforts to improve the situation of women are a part of the wider emancipation process aimed at the preservation and development of human society in the changing conditions of the civilization. In the contemporary international law and especially in the international law of human rights this relation and interaction are reflected through a legal doctrine, through the process of creating standards and by the effectivity of the accepted legal instruments. The international legal protection can be understood as an open system integrating into its sphere, besides traditional forms, new forms of discrimination and inequality due to sex. Thus it reflects the social demand, based on experiences and mediated by gender studies, on the factual and legal situation of women in individua! countries as well as in whole regions. This information increases the competency of the control mechanisms in judging the practices of states in relation to women in the sphere regulated by international obligations. The aim of the study is to stress the above mentioned aspects of the international legal protection of human rights of women such as they express themselves in the world-wide and European scale in the perspective exceeding the 20th century. First of all the conceptual development has to be mentioned which passes from the equal status of women to elimination of all forms of discrimination of women. The Convention on Elimination of All Forms of Discrimination of Women represents a new legal strategy since it determines the elimination of women’s discrimination as a legal norm. The Convention detaches itself from the non-discrimination based on the neutralization of sex. On the contrary, it emphasizes different characteristics of women which expose them to discrimination in a way requiring a special legal expression. The duty of states, to identify and eliminate all forms of discrimination, justifies the existence of gender women studies as well of a gender sensitive analysis of law, on international as well as on domestic levels. Both contribute, besides other, to a critical evaluation of the dichotomy of the public and private spheres which has serious consequences from the point of view of the women’s situation. Every way forward requires most of all improvement of the state practice. The direction of such efforts has been indicated by the final documents of the 4th World Conference on Women in 1995 which declare human rights of women as a non-separable, integral part of the fundamental human rights and freedoms, and women’s rights as human rights. There is, however, another question: to what extent the international legal protection of women has the force to change the discrimination practice. The Convention is a base for creating structures and mechanisms which would secure both safety and space for women’s universal self-realization in the domestic sphere. Effective monitoring of the accepted obligations, which is in the competence of CEDA W, has a non-replacable role in this sphere. The quality of the control mechanisms can be largely improved by the activities of non-governmental organizations which are able to be more critical than state organs designed to control the Convention. The international law of human rights is a product of a collective vision of states and their coinciding practice. This is testified by the European system of the protection of human rights. The equality of men and women is declared as democratic value and as the European variant of the parity democracy. The required standard of equality of men and women is a matter of a legal strategy which has its international and national levels. The unification of the domestic legal regulations and harmonization of the procedures of attaining the required aims is a precondition for including the rights of men and women into the category of rights protected by the Convention on Human Rights and Fundamental Freedoms. Both legal and conceptual aspects testify the suitability of this procedure. For the new member states the concept of equality of men and women represents a challenge which they cannot marginalize or ignore unless they would get into the undesirable position of infringing the European democratic priorities and obligations in the sphere of human rights. Even the obligations, which are included in the recommendations, have a function in effective securing the obligations of international conventions on human rights and as such they have to be realized in good faith.
Lidská práva žen na prahu 21. století: světová a evropská perspektiva is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.
230 x 157 mm
vychází: 4 x ročně
cena tištěného čísla: 65 Kč
ISSN: 0323-0619
E-ISSN: 2336-6478