AUC GEOGRAPHICA
AUC GEOGRAPHICA

AUC Geographica (Acta Universitatis Carolinae Geographica) is a scholarly academic journal continuously published since 1966 that publishes research in the broadly defined field of geography: physical geography, geo-ecology, regional, social, political and economic geography, regional development, cartography, geoinformatics, demography and geo-demography.

AUC Geographica also publishes articles that contribute to advances in geographic theory and methodology and address the questions of regional, socio-economic and population policy-making in Czechia.

Periodical twice yearly.
Release dates: June 30, December 31

All articles are licenced under Creative Commons Attribution 4.0 International licence (CC BY 4.0), have DOI and are indexed in CrossRef database.

AUC Geographica is covered by the following services: EBSCO, GeoBibline, SCOPUS, Ulrichsweb and Directory of Open Access Journals (DOAJ).

The journal has been covered in the SCOPUS database since 1975 – today
https://www.scopus.com/source/sourceInfo.uri?sourceId=27100&origin=recordpage

The journal has been selected for coverage in Clarivate Analytics products and services. Beginning with V. 52 (1) 2017, this publication will be indexed and abstracted in Emerging Sources Citation Index.

The journal has been indexed by the Polish Ministry of Science and Higher Education (MSHE) on the list of scientific journals recommended for authors to publish their articles. ICI World of Journals; Acta Universitatis Carolinae, Geographica.

Scopus Journal Metric

SJR (SCImago Journal Rank) (2017): 0.344
SNIP (Source Normalized Impact per Paper) (2017): 0.683
CiteScore (2017): 0.71

The journal is archived in Portico.

AUC GEOGRAPHICA, Vol 46 No 2 (2011), 5–14

A contemporary issue in demography: The rising age at first birth, pros and cons

Gijs Beets

DOI: https://doi.org/10.14712/23361980.2015.27
zveřejněno: 18. 03. 2016

Abstract

Two decades after Aleš Hrdlička’s death the introduction of effective contraceptives broke the evolutionary link between sexuality and procreation. Since then we decide about having children or not, and if we want them we can also decide about their timing. As a consequence the number of children declined to numbers that fit modern life styles and the age at first birth has risen considerably. However having children remains a chance, every month again. For the majority having children goes without problems worth speaking of. But a minority risks the chance of remaining without children or with only one child as they started to try having children ‘too late’. This contribution overviews the backgrounds and the pros and cons of the rising age at first birth. Současné téma v demografii: Rostoucí věk matek při narození dítěte, pro a proti Rozšíření užívání hormonální antikoncepce umožnilo efektivní plánování jak počtu dětí, tak jejich časování. Ve většině vyspělých zemí je rodičovství stále více zvažováno a odsouváno do pozdějšího věku žen i mužů. Na příkladu Švédska je zřejmé, že růst věku mužů při narození prvního dítěte probíhá se stejnou rychlostí jako u žen. Odklad zakládání rodin do vyššího věku žen a mužů je součástí tzv. přeměny demografického chování evropských populací již od 60. let minulého století. Ve východoevropských zemích tento trend nastoupil se zpožděním 20–25 let, a proto zde zatím průměrný věk žen při narození prvního dítěte dosahuje hodnot mezi 26 a 27 lety, zatímco v západoevropských zemích se blíží hodnotě 29 let. Tento vývoj má celou řadu pozitivních i negativních důsledků. Z hlediska osobní perspektivy – čím déle mladí lidé zakládají rodiny, tím lépe, neboť mohou dosáhnout vyššího vzdělání a jsou více ekonomicky zajištění. Na druhé straně je však nutné zvážit skutečnost, že s vyšším věkem stoupá riziko problémů s koncepcí a nedobrovolné bezdětnosti. Zároveň se hůře vzdávají svobodného rozhodování o svém volném čase a nechtějí přijímat větší odpovědnost, kterou výchova dětí přináší. Výsledky šetření dokumentují, že nejspokojenější s časováním založení vlastní rodiny byly ženy, které měly své první dítě ve věku mezi 25 a 29 lety. 30 % žen, které měly první dítě před dosažením věku 25 let, litovalo, že jej neměly později. Rodinná politika by měla reagovat na současné změny v potřebách mladých lidí v různých fázích jejich životního cyklu.

Klíčová slova: postponement; late fertility; gender inequity; policies; Western societies

Creative Commons License
A contemporary issue in demography: The rising age at first birth, pros and cons is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.

210 x 297 mm
vychází: 2 x ročně
cena tištěného čísla: 200 Kč
ISSN: 0300-5402
E-ISSN: 2336-1980

Ke stažení