We are pleased to share that AUC Geographica was awarded an Impact Factor of 0.5 in the 2023 Journal Citation Reports™ released by Clarivate in June 2024. AUC Geographica ranks in Q3 in the field of Geography.
AUC Geographica (Acta Universitatis Carolinae Geographica) is a scholarly academic journal continuously published since 1966 that publishes research in the broadly defined field of geography: physical geography, geo-ecology, regional, social, political and economic geography, regional development, cartography, geoinformatics, demography and geo-demography.
AUC Geographica also publishes articles that contribute to advances in geographic theory and methodology and address the questions of regional, socio-economic and population policy-making in Czechia.
Periodical twice yearly.
Release dates: June 30, December 31
All articles are licenced under Creative Commons Attribution 4.0 International licence (CC BY 4.0), have DOI and are indexed in CrossRef database.
AUC Geographica is covered by the following services: WOS, EBSCO, GeoBibline, SCOPUS, Ulrichsweb and Directory of Open Access Journals (DOAJ).
The journal has been covered in the SCOPUS database since 1975 – today
https://www.scopus.com/source/sourceInfo.uri?sourceId=27100&origin=recordpage
The journal has been selected for coverage in Clarivate Analytics products and services. Beginning with V. 52 (1) 2017, this publication will be indexed and abstracted in Emerging Sources Citation Index.
The journal has been indexed by the Polish Ministry of Science and Higher Education (MSHE) on the list of scientific journals recommended for authors to publish their articles. ICI World of Journals; Acta Universitatis Carolinae, Geographica.
Journal metrics 2023
Web of Science
Impact factor (JCR®): 0.5
Journal Citation Indicator (JCI): 0.20
Rank (JCI): Q3 in Geography
Scopus
Cite Score: 1.2
Rank (ASJC): Q3 in Geography, Planning and Development; Q3 in General Earth and Planetary Sciences
The journal is archived in Portico.
AUC GEOGRAPHICA, Vol 45 No 2 (2010), 135–155
Ethnic processes in post-communist Europe during the 1990s
Vladimír Vojtěch
DOI: https://doi.org/10.14712/23361980.2015.53
zveřejněno: 02. 06. 2019
Abstract
In this paper, the author assesses and explains changes in ethnic composition that occurred in the postcommunist countries of Europe and the Caucasus during the 1990s. Quantitative as well as qualitative aspects of ethno-demographic changes are emphasized. Points of departure are the censuses of 1989/1992 and 1999/2004, and alternatively, the estimates of international organizations. Assessment is carried out at the state and regional levels. The current ethnic composition of post-communist Europe is the result of three ethnic processes. Homogenization concerns those states with a lower initial degree of ethnic homogeneity. Polarization (the formation of two or more ethnically dissimilar entities within one state) was also a prevalent outcome. Those processes were more powerful in war-stricken areas due to forced migrations and ethnic cleansing. Natural increase, governmental ethnic policies and the social atmosphere played an important role in the establishment of peaceful conditions. Conversely, countries that are ethnically homogeneous to a high degree recorded a decrease in their level of ethnic homogeneity. This was caused not only by immigration, but also by subjective factors. Etnické procesy v postkomunistické Evropě v 90. letech 20. století Článek hodnotí a vysvětluje proměny etnické struktury, jež proběhly v evropských a kavkazských postkomunistických zemích během 90. let 20. století. Důraz je kladen nejen na kvantitativní, nýbrž i na kvalitativní stránku etnodemografických proměn. Jde tedy o zhodnocení chování majority a minorit a vztahu mezi nimi, jenž byl ovlivněn rozmachem nacionalismu a separatismu. Výchozí datovou základnou jsou sčítání lidu 1989/1992 a 1999/2004, při jejich absenci pak odhady mezinárodních organizací. Hodnocení bylo prováděno na úrovni států a regionů, a to jak pomocí speciálně zkonstruovaných indexů, tak i korelace. Současná etnická struktura postkomunistické Evropy je výsledkem tří etnických procesů – etnické homogenizace, polarizace i heterogenizace. Homogenizace se týkala států s nižší výchozí úrovní etnické homogenity. Hojným výsledkem byla také u řady zemí jejich etnická polarizace, tj. v rámci jednoho státu zformování dvou a více etnicky odlišných homogenních jednotek. Tyto procesy byly rychlejší ve válkou zasažených územích, a to díky násilným přesunům obyvatelstva a užívání etnického čištění. V mírových podmínkách pak důležitou roli hrají přirozený přírůstek, vládní politika ve vztahu k menšinám a atmosféra ve společnosti. Naopak v etnicky vysoce homogenních zemích došlo během 90. let 20. století k poklesu etnické homogenity, tj. k heterogenizaci. Příčinou byla jednak imigrace, nemalou úlohu hráli také subjektivní činitelé (proměna etnické identifikace). Etnické konflikty jsou zejména doménou periferie, neboť historická jádra států jsou etnicky vysoce homogenní. Rychlejší etnická homogenizace periferie ve prospěch státního národa však nebyla pravidlem. K rozličným etnickým procesům docházelo také v jádrových oblastech. Při hodnocení etnických procesů v rámci dichotomie jádro–periferie tedy nelze hovořit o jasných pravidelnostech.
klíčová slova: nationalism; titular nation; ethnic processes; ethnic homogeneity; census
Ethnic processes in post-communist Europe during the 1990s is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.
210 x 297 mm
vychází: 2 x ročně
cena tištěného čísla: 200 Kč
ISSN: 0300-5402
E-ISSN: 2336-1980