Configuration of channel bars in Černá Opava River as a consequence of flooding in September 2007

The article deals with changes of setting of channel bars which originate from the overbank flooding events. Channel bars carry information about a flow behavior during and out of flooding. They characterize processes inside the river channel. Characteristics of bars, (location of the channel, length, width of bars, granularity, gradation setting etc.) as well as their changes during the flood are described by statistical methods (ANOVA, correlation). Correlation matrix detecting relations between all studied characteristics of channel bars before and after the flooding was created. Causes of these changes or stability of given characteristics are analyzed in the discussion. During the September 2007 flood on Černa Opava river a number of channel bars increased, the existing accumulations particularly channel bars near bends (for example scroll bars or point bars) became larger. Channel bars got connected with the banks due to their enlargement after the flood. On the contrary, accumulations (lateral bars) placed further from bends were reduced. Faster and more complicated flow during the flood enables creation of new bars with inverse gradation. Důsledky povodně v září 2007 na uspořádání korytových akumulací na Černé Opavě Korytové akumulace představují fluviální uloženiny v prostoru koryta protékaného vodním tokem. Jsou typické pro místa, kde dochází ke zpomalení unášecí schopnosti vodního toku. Tedy korytové akumulace vypovídají o chování toku v daném úseku koryta (Bridge 2003; Křížek 2007a). Cílem tohoto článku je charakterizovat základní polohové, ale i kvalitativní změny korytových akumulací (vzniklých před povodňovou situací) za podmínek normálního průtoku a za povodňového stavu. Černá Opava je nejdelší ze tří zdrojnic řeky Opavy. Výzkum byl prováděn na 13,5 km dlouhém úseku, kde má Černá Opava vyvinutou údolní nivu, tj. od mostu pod Předním Jestřábím (744,9 m n.m.) až do Vrbna pod Pradědem po soutok se Střední Opavou (540 m n.m.). Během dvou mapovacích kampaní bylo ve studovaném území nalezeno 168 korytových akumulací, přičemž 94 bylo zjištěno před povodní (po povodni z nich zbylo 78) a 74 je nově vzniklých po povodni. Celkově však po povodni zůstalo 152 korytových akumulací. Největší hustoty předpovodňových korytových akumulací (obr. 1) jsou dosaženy v zákrutech pod Zámeckým vrchem, při vyústění levostranného bezejmenného potoka na Drakově, v úseku mezi Sokolím potokem a Rudnou a v dolní části toku při soutoku se Střední Opavou. U nově vzniklých korytových akumulací jsou nejvyšší hustoty (obr. 2) soustředěny do horní části Černé Opavy – severně od Zámeckého vrchu, do úseku nad i pod vyústěním Podzámeckého potoka, při vyústění Slučího potoka, nad Sokolím potokem a při ústí levostranného bezejmenného potoka nad Mnichovem. Kromě početního nárůstu korytových akumulací se měnily mnohé ze sledovaných charakteristik korytových akumulací: 1. Došlo k nárůstu počtu korytových akumulací především v horní části údolní nivy Černé Opavy. 2. Povodeň způsobila signifikantní nárůst délky korytových akumulací a nárůst počtu korytových akumulací spojených se břehy. Navíc u korytových akumulací existujících před i po povodni (tzv. permanent bars) se signifikantně zvětšila i jejich šířka. 3. Drsnost břehů má stejný efekt během povodně i mimo povodeň. 4. V důsledku velkého počtu nově vzniklých akumulací se snížilo celkové pokrytí vegetací. Zároveň však docházelo i k poničení stávajícího vegetačního krytu a jeho překrytí novými fluviálními sedimenty. 5. Účinek vegetace na channel bars na rozšíření koryta je větší než stabilizační účinek bank vegetation. Jinými slovy channel bars vegetation akcelerovaná erozní působení toku na břehy je větší než stabilizační síla břehové vegetace. 6. U korytových akumulací, které existovaly před i po povodni nedošlo k signifikantní změně polohy. Tedy tyto akumulace ukazují místa v korytě, která jsou lokalitami zvýšené povodňové akumulace. Jinými slovy, korytové akumulace v blízkosti zákrutů ukazují místa v korytě, kde bude během povodně zvýšená akumulace. Naopak u korytových akumulací, které se nacházejí ve větších vzdálenostech dochází k odnosu materiálu a jejich následnému zkracování. 7. Rychlejší a složitější proudění během povodně dává vzniknout korytovým akumulacím s opačnou gradací.