Dam breach reconstruction of the Blažňov pond caused by extreme hydrological event

This article deals with the reconstruction of the dam breach of the Blažňov pond and consequent flood wave progress in the riverbed of the small brook. The dam breach occurred at the night from 28. 3. 2006 to 29. 3. 2006. The cause of the breach was above all increased inflow to the pond as a result of heavy rainfall together with intensive snowmelt. The earth-fill dam of the pond was in the time of breach corrupted by water rodents. The flood wave progressed through the brook valley with the length of 0.7 km. Consequently it fulfilled the Podoli pond, which is situated below the Blažňov pond. Podoli pond was in this time empty and the flood wave was completely transformed there. Measurements of the wave course and cross-sections through valley were made by total geodetic station. An extraction of flood sediments were carried out at three locations and their textures were analyzed. The reason was a description of the sedimentation process in the reach. For the modelling of the flood extremity and flood extent the hydrodynamic model HEC-RAS was applied (Hydrologic Engineering Centre – River Analysis System). Protržení hráze rybníka Blažňov způsobené extrémní hydrologickou situací Příspěvek se zabývá modelováním průběhu povodňové vlny, která vznikla v důsledku protržení hráze rybníka Blažňov. K protržení došlo v noci z 28. 3. na 29. 3. 2006 v důsledku zvýšeného přítoku vody, který byl způsoben intenzivními dešťovými srážkami a táním sněhové pokrývky. Hráz rybníka je sypaná písková, v době protržení již byla narušena činností vodních hlodavců. Povodňová vlna postupovala údolím potoka v délce zhruba 0,7 km a následně vyplnila níže ležící rybník Podolí, který byl toho času vypuštěný. Povodňová vlna se v něm transformovala. Terénní mapování dráhy průtrže a vyměřování příčných profilů údolím potoka bylo provedeno geodeticky, pomocí totální stanice. Na čtyřech místech dráhy protržení byl proveden odběr naplavených sedimentů a byla sledována jejich zrnitost. Pro průchod povodňové vlny ve sledovaném úseku byl použit hydrodynamický 1D model HEC-RAS. Pomocí modelování byl vypočten maximální průtok povodňové vlny 7,8 m3. s-1, což odpovídá zaplavené ploše 16 080 m2. Na základě výsledků modelu se autoři domnívají, že došlo k postupné destrukci hráze a hodnota maximálního průtoku byla tedy poměrně nízká. Následná teoretická simulace ukázala, že při náhlém protržení za maximální hladiny v rybníce by maximální průtok činil 56,6 m3. s-1 a byla by zatopena oblast o ploše 26 870 m2. Výsledky je potřeba díky četným zjednodušením vnímat jako orientační. Analýza zrnitostních křivek dokumentuje snížení unášecí schopnosti vodního toku směrem od hráze rybníka Blažňov, což je doloženo zvýšením podílu jemnozrnných komponent v odebraných vzorcích. Rychlost proudění v celém průběhu vodního toku byla natolik velká, že nedocházelo k ukládání jemnozrnných sedimentů – prachu a jílu. Lze předpokládat, že k jejich sedimentaci došlo až ve vodním prostředí Podolského rybníka.