Sémantika: elementární a univerzální sémantické jednotky

Titul Sémantika: elementární a univerzální sémantické jednotky se věnuje základním jednotkám sémantické teorie, kterou Anna Wierzbiczka rozvíjela po mnoho let. Publikace je syntézou autorčiny práce na této teorii a představuje její přístupný, komplexní a systematický přehled. Jazyk představuje především nástroj, který slouží k vyjadřování významů, struktura tohoto nástroje odráží vždy jeho funkci, a může tedy být správně pochopena jedině na jejím základě. Tato kniha zachycuje kompletní soubor univerzálních pojmů, který autorka se svými kolegy sestavila na základě rozsáhlých výzkumů nejrůznějších jazyků světa. Podle těchto empirických srovnávacích prací kniha obhajuje tradiční pojem „psychické jednoty lidstva“ a zároveň poskytuje rámec pro přesný popis významu v různých jazycích a kulturách.

ÚVODEM

1. OBECNÉ OTÁZKY

1.1 Úvod
1.1.1 Jazyk a význam
1.1.2 Elementární sémantické jednotky
1.1.3 Univerzální lexikální jednotky
1.1.4 Vrozené pojmy a osvojování jazyka
1.1.5 Univerzální syntax významu
1.1.6 Přirozený sémantický metajazyk (PSM)
1.1.7 Sémantické invarianty
1.1.8 Metodologické otázky
1.1.9 Minulost, současnost a budoucnost sémantické teorie PSM
1.2 Přehled elementárních sémantických jednotek
1.2.1 Původní elementární sémantické jednotky
1.2.2 Nové elementární sémantické jednotky
1.3 Univerzální gramatika: syntax univerzálních elementárních sémantických jednotek
1.3.1 Úvod
1.3.2 Úvodní poznámky
1.3.3 Nominální prvky: ty, já; někdo, lidé; něco
1.3.4 Mentální predikáty: myslet, vědět, chtít, cítit, vidět, slyšet
1.3.5 Řeč: říct/mluvit
1.3.6 Činnosti, události a pohyb: dělat, dít se / stát se, pohybovat se
1.3.7 Existence a život: být a žít / být živý
1.3.8 Determinátory a kvantifikátory: ten, ten samý, jiný; jeden, dva, hodně, některý, všechno
1.3.9 Augmentor: víc
1.3.10 Evaluátory: dobrý a špatný
1.3.11 Deskriptory: velký a malý
1.3.12 Čas: kdy, po, před, dlouho, krátce, teď
1.3.13 Prostor: kde; daleko, blízko; pod, nad; strana; uvnitř; tady
1.3.14 Větné konektory: protože / z toho důvodu, jestli/že, kdyby ... (tak) by
1.3.15 Větné operátory: ne a možná
1.3.16 Metapredikát: moct
1.3.17 Intenzifikátor: velmi
1.3.18 Taxonomie a partonomie: druh (něčeho), část (něčeho)
1.3.19 Podobnost: jak/o
1.3.20 Obecné závěry
1.4 Prototypy a invarianty
1.4.1 Úvod
1.4-2 Zneužívání pojmu „prototypu“ v sémantice: několik příkladů
1.4.3 Využití „prototypů“ v sémantice: několik příkladů
1.4.4 Závěr
1.5 Elementární sémantické jednotky a sémantická pole
1.5.1 Úvod
1.5.2 Přírodní a kulturní druhy
1.5.3 Slovesa pro řečové akty
1.5.4 Pojmy pro emoce
1.5.5 Závěr
1.6 Sémantika a „primitivní myšlení“
1.6.1 Úvod
1.6.2 Univerzálnost pojmu protože / z toho důvodu
1.6.3 Univerzálnost pojmu jestli/že
1.6.4 Univerzálnost pojmu někdo
1.6.5 Univerzálnost pojmu všechno
1.6.6 Univerzálnost pojmů vědět a myslet
1.6.7 Obecné otázky
1.7 Sémantická složenost a role ostenze při osvojování pojmů
1.7.1 Úvod
1.7.2 Složené pojmy jako konfigurace pojmů jednoduchých
1.7.3 Abstraktní pojmy: slova pro emoce
1.7.4 Relativně jednoduché konkrétní pojmy: části těla a přírodní prostředí
1.7.5 Slova označující teplotu a pojem ,ohně'
1.7.6 Kulturní a přírodní druhy: ,chléb' a ,voda'
1.7.7 Spojování pojmů
1.7.8 Závěr

2. LEXIKÁLNÍ SÉMANTIKA

2.1 Proti přístupu „proti definicím“
2.1.1 Jazykový význam
2.1.2 Definice jako nástroj pro srovnávání různých kultur
2.1.3 Pojem sémantického invariantu
2.1.4 Určitost významu
2.1.5 Problémy spojené s polysémií
2.1.6 Lexikální význam a ilokuční rétorické prostředky
2.1.7 Rodinné podobnosti
2.1.8 Slovníkové definice
2.1.9 Jerry Fodor o definicích
2.1.10 Závěr
2.2 Sémantika a lexikografie
2.2.1 Úvod
2.2.2 Rozsah slovníku versus adekvátnost a pravdivost uváděných informací
2.2.3 Uvádění nepravdivých informací
2.2.4 Uvádění zbytečných informací
2.2.5 Zaměňování významu a znalostí či vědomostí
2.2.6 Příliš široké definice
2.2.7 Sémantický invariant
2.2.8 Na obranu diskrétnosti významu
2.2.9 Rozlišení polysémie a vágnosti
2.2.10 Vyhýbání se kruhovým definicím
2.2.11 Nedefinovatelné jednotky jako základ definic
2.2.12 Užívání jednoduchého jazyka
2.2.13 Nové způsoby definování
2.2.14 Závěr
2.3 Význam výrazů pro barvy a univerzálie vidění
2.3.1 Úvod
2.3.2 Význam a vědecké poznatky
2.3.3 Význam a barevné kartičky
2.3.4 Význam a psychologická realita
2.3.5 Výrazy pro barvy jako citace
2.3.6 „Černý“ a „bílý“, „tmavý“ a „světlý“
2.3.7 Anglické green, velšké gwyrdd a latuy z jazyka hanuné'o
2.3.8 Anglické blue, polské niebieski, ruské zonyóoů a cunuů, japonské aoi a thajské fáa
2.3.9 „Červená“ a „žlutá“
2.3.10 Makrobílá a makročerná
2.3.11 Makročervená a grue
2.3.12 Výrazy pro „smíšené“ barvy
2.3.13 „Hnědá“
2.3.14 Výrazy pro lokálně výrazné referenty
2.3.15 Závěr: chromatologie, kognice a kultura
2.4 Sémantika přírodních druhů
2.4.1 Úvod
2.4.2 Abstraktní a konkrétní pojmy
2.4.3 Vědecké poznatky versus běžné znalosti
2.4.4 Příklad: „běžné“ versus „vědecké“ myši
2.4.5 Důkazy existence běžných lidových pojmů
2.4.6 Obecné otázky
2.4.7 Závěr
2.5 Sémantika a etnobiologie
2.5.1 Úvod
2.5.2 Etnobiologická analýza: nástroje a metody
2.5.3 Typy jazykových důkazů
2.5.4 „Formy života“ v běžné anglické lidové zoologii
2.5.5 Existují monogenerické „formy života“?
2.5.6 „Formy života“ v běžné anglické lidové botanice
2.5.7 Polytypické druhy
2.5.8 „Gestalty“ a „distinktivní rysy“
2.5.9 „Skryté podstaty“ a „vlastní jména“
2.5.10 Živé organismy a artefakty: podobné, anebo zcela odlišné pojmové kategorie?
2.5.11 Závěr

3. SÉMANTIKA GRAMATIKY

3.1 Sémantická pravidla v gramatice
3.1.1 Úvod
3.1.2 Sémantická pravidla: dosavadní praxe
3.1.3 „Pomnožná substantiva“ a absolutní prediktabilita
3.1.4 Důkazy odlišných konceptualizací
3.1.5 Záhada slova scales váhy'
3.1.6 Prediktabilita a různé jazyky
3.1.7 Různé kultury, různé konceptualizace
3.1.8 Sémantika gramatického rodu
3.1.9 Podvědomý charakter sémantických pravidel
3.1.10 Závěr
3.2 Sémantické základy gramatického popisu a jazykové typologie: tranzitivita a reflexivita
3.2.1 Úvod
3.2.2 Jedinečnost sémantických a gramatických systémů
3.2.3 Typologie a sémantika
3.2.4 Reflexivní konstrukce
3.2.5 Tranzitivní konstrukce
3.2.6 Závěr
3.3 Srovnávání gramatických kategorií v různých jazycích: sémantika evidenciálních výrazů
3.3.1 Úvod
3.3.2 Jazyk kashaya
3.3.3 Kečuánština
3.3.4 Jazyk wintu
3.3.5 Jazyk maricopa
3.3.6 Bulharština a makedonština
3.3.7 Závěr
3.3.8 Přehled sémantických formulí navržených pro jednotlivé evidenciální sufixy

TEORIE PŘIROZENÉHO SÉMANTICKÉHO METAJAZYKA (DOSLOV K ČESKÉMU VYDÁNÍ)
TERMINOLOGICKÝ SLOVNÍČEK ČESKO-ANGLICKÝ
TERMINOLOGICKÝ SLOVNÍČEK ANGLICKO-ČESKÝ
POZNÁMKA PŘEKLADATELE

POUŽITÁ LITERATURA
REJSTŘÍK SLOV A TVARŮ
JMENNÝ A VĚCNÝ REJSTŘÍK