Seven Days to the Funeral

Autofikční román z temného období po sovětské invazi v roce 1968 nastoluje otázky o individuální a společenské paměti, traumatu a vině. Autor a jeho žena Zora Jesenská byli významnými osobnostmi slovenského kulturního života a jako tváře uvolnění 60. let byli posrpnovým režimem ostrakizováni. Pohřeb Z. Jesenské v roce 1972 se stal politickou událostí a jeho účastníci čelili exemplárním perzekucím.
Sedem dní do pohrebu je detailním popisem týdne po manželčině smrti a historickým záznamem o ničivých dopadech začátku normalizace. Rozner píše s krutou upřímností nejen o sobě, svých emocích a zkušenostech z minulosti, ale i o klíčových osobnostech slovenského veřejného života. Zároveň vypráví dojemný milostný příběh nepravděpodobného páru. Kniha byla poprvé vydána až několik let po autorově smrti, v roce 2009, a vyvolala na Slovensku vlnu diskuzí. Anglický překlad je doprovozen doslovem I. Taranenkové a osobní překladatelskou poznámkou/vzpomínkou J. Sherwood.

Julia Sherwood reads from Ján Rozner's Seven Days to the Funeral on Translators Aloud YouTube channel. The video is available here.

He was also the ideal observer because he was an outsider. […] But being an outsider inevitably affected his personality: “There must have been some flaw in him, something that made him so withdrawn, buttoned up, unable to break the glass wall between himself and others,” he says about himself. That glass wall gave him the ideal window on Slovak society – and on himself. One of the fascinating aspects of Seven Days to the Funeral is that it is an autobiography written in the third person and in the form of a novel – but, unlike its contemporary literary cousin, autofiction, Rozner was scrupulous about telling it the way it truly was.
Siegfried Mortkowitz (Transitions magazine, 24. 4. 2024)