Geografie „okrajem“

Pár let po vydání knihy Prostor(y) geografie se jen málo obměněný autorský kolektiv opět spojil dohromady a výsledkem je publikace, jejíž ambicí je posunout zájem o časoprostorové zkušenosti z pomyslného „okraje“ geografie do jejího „jádra“. Kniha se přitom nezajímá o jednu zdánlivě většinovou zkušenost, ale naopak o zkušenosti heterogenní, pro každého jedinečné. Na příkladu jedenácti konkrétních zkušeností představuje, jak mohou obohatit celospolečenské poznání. Zkušenost života bez dětí a partnera či partnerky například ukazuje na velice aktuální problematiku ustavování hranic mezi osobním a pracovním prostorem a časem. Zkušenost nadbytečnosti, kterou prožívají nekvalifikovaní dělníci a dělnice, otevírá otázku možnosti svobodné volby časoprostorového chování. Zkušenost pohybu bez zraku nám přibližuje roli neuvědomovaného chování v našem každodenním životě. Cílem knihy je přispět k uvažování o každé zkušenosti jako stejně důležité a poukázat na to, že dualita „jádra“ a „okraje“ neprospívá rozvoji geografického myšlení, a je tak čas ji opustit.

Předmluva

1 Úvod / Zkraje „okraje“ (Robert Osman, Lucie Pospíšilová)
2 Jet pěšky / Geografie „vozíčkářů a vozíčkářek“ (Robert Osman)
3 Na cestě časem / Geografie „sólistů a sólistek“(Barbora Vacková)
4 Být naplánován / Geografie „nekvalifikovaných dělníků a dělnic“ (Petra Lupták Burzová)
5 Pohyb pod dohledem / Geografie „prvaček“ (Robert Osman, Jana Jíchová)
6 V sexuálním closetu / Geografie „ne-heterosexuálních lidí“ (Michal Pitoňák)
7 Nečekat na Godota / Geografie „lidí ve třetím věku“ (Lucie Galčanová)
8 Po paměti / Geografie „nevidomých“ (Lucie Pospíšilová, Robert Osman)
9 Rytmy budování a péče / Geografie „zahrádkářů a zahrádkářek“ (Petr Gibas)
10 V rytmu svého okolí / Geografie „lidí po ztrátě zaměstnání“ (Robert Osman, Ondřej Šerý)
11 V příhodný čas na příhodném místě / Geografie „Vietnamců a Vietnamek“ (Tereza Freidingerová, Barbora Nováková)
12 Žít (mezi) místy / Geografie „lidí bez domova“ (Petr Vašát, Petr Gibas)

Summary
Seznam použité literatury
O autorech a autorkách
Jmenný rejstřík
Věcný rejstřík

Lucie Pospíšilová a Robert Osman experimentovali s vnímáním světa bez možnosti jej vidět. V pozitivním smyslu se vymyká kapitola „Jet pěšky“ od Roberta Osmana, která navíc reflektuje obtíže spojené s poznáváním „jiných“ časoprostorů. Obsáhlá a hluboká sebereflexe výzkumníka, který sérií pokusů a omylů zjišťuje, že pro něj „přirozené“ způsoby reprezentace prostoru jsou pro jiné nesrozumitelné a nepřínosné, jako jedna z mála prací prezentuje nejen skvělé výsledky, ale také vše, co se nepodařilo nebo se ukázalo být slepou uličkou. Popis cesty k poznání časoprostoru osob pohybujících se na vozíku je vlastně metodologickou prací, která se však blíží také napínavé a čtivé povídce.
[…]
I když to nebylo explicitním záměrem, kniha je také novým pohledem na řadu sociálních skupin, které jsou veřejnými politikami označované jako znevýhodněné, ohrožené nebo dokonce sociálně vyloučené.
Roman Matoušek (Česká geografická společnost 39/2 (2020))