tištěná kniha e-kniha
Místa paměti druhé světové války

Místa paměti druhé světové války

Mücke, Pavel

témata: historie – 20. století

brožovaná, 284 str., 2. vydání
vydáno: únor 2015
ISBN: 978-80-246-2926-1
doporučená cena: 310 Kč

E-shop

Anotace

Dějiny druhé světové války patří k nejvíce zpracovávaným a stále velmi aktuálním tématům soudobé historiografie. Kniha Pavla Mückeho se snaží přiblížit problematiku tzv. „míst paměti“ (hmotných i symbolických památek, na nichž je zakládána identita národního společenství), každodenního života a vnitřního světa vojáků (a pozdějších veteránů) československých jednotek působících na všech frontách nejkrvavějšího konfliktu dosavadních dějin. Charakterizuje nejvýznačnější „místa paměti“ zkoumáním jejich postojů k velkým událostem (Mnichov 1938, březen 1939), vnímání významů vlasti a domova a vnitřních vztahů v rámci bojových kolektivů i postojů k dalším klíčovým aktérům mimo vlastní bojové jednotky.
Druhé vydání

Recenze

Kniha Pavla Mückeho se věnuje tématu, které je na knižních pultech stále aktuální druhé světové válce, osudu a vzpomínkám vojáků, kteří v ní bojovali. Tato publikace je však výjimečná tím, že se životním příběhům vojáků a takzvaným místům paměti, jež byla významná pro druhý zahraniční odboj, oproti převažujícímu trendu soudobé vojenské historiografie věnuje zejména na základě studia kvalitativních pramenů (deníků, vzpomínek, memoárů, rozhovorů). S použitím kvalitativní analýzy autor zdárně provedl interpretaci získaných materiálů, jež se vztahují k sedmi ústředním tematickým okruhům - Mnichovu 1938 a 15. březnu 1939; vlasti a domovu; exilu; vztahům ke spolubojovníkům a nadřízeným; poměru k vedení československého exilu; obrazům spojenců a nepřátel.
Pavel Mücke touto prací předložil veřejnosti svou druhou autorskou monografii, která je výsledkem jeho dlouhodobého badatelského a výzkumného zaměření. Danému tématu se věnuje více než deset let, aktivně vystupuje na konferencích a dosavadní výsledky prezentoval i v řadě článků a studií. Metodologická část jeho disertační práce, obhájené v roce 2009 v Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, se stala základem Mückeho první monografie Rámce paměti druhé světové války v českých zemích: Vzpomínkové práce vojáků druhého čs. zahraničního odboje (Praha, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i. 2013).
V prvních kapitolách nové publikace autor vysvětluje výběr pramenů, které zahrnul pod pojem "vzpomínkové práce", a odůvodňuje volbu osob, s nimiž dále pracoval. Ve stručnosti pak připomíná nejvýznamnější publikace zabývající se pamětí a osvětluje koncept orální historie, která je na práci se "živou pamětí" postavena. Metodologicky se hlásí zejména ke konceptu míst paměti Pierra Nory (v podobě přizpůsobené s ohledem na dané téma) a také k pojetí kolektivní paměti a takzvaných rámců paměti Maurice Halbwachse. Poté definuje pojmy, s nimiž pracuje, přičemž s autorskou inovací přichází ve vymezení pojmu "kontura paměti" (s. 22). Upozorňuje také na určitá omezení co do zkoumaného souboru osob, jako například zaměření pouze na "probenešovský" segment vojáků zahraniční armády.
Práce je rozdělena do osmi pečlivě promyšlených a navazujících kapitol, přičemž poslední z nich, nazvaná "Proměnlivé obrazy", sestává ze dvou částí. První kapitola pojednává o významu výzkumu paměti v souvislosti s daným tématem a rekapituluje zlomové události, které před vypuknutím války a během ní vojáci citelně vnímali. V další části se autor věnuje zejména reflexi dvou historických mezníků, které neoddiskutovatelně poznamenaly osud každého vojáka - Mnichovské dohody a německé okupace o půl roku později. V následující kapitole se autor soustředil na to, co pro vojáky působící v zahraničním odboji znamenal "domov" a jak odlišně tento vztažný bod vnímali a prožívali. Tato kapitola, která se zabývá nejenom odchody a návraty vojáků "domů", ale také symbolickými obsahy fenoménu "domova", je bezesporu nejemotivnější částí knihy a autor v ní velmi efektivně těží ze vzpomínek vojáků. Totéž je možné říci o komplementární kapitole otevírající problémový komplex exilu.
Kniha disponuje poměrně kvalitní a širokou pramennou základnou. Autor využil zejména vzpomínkové práce z fondu Svazu protifašistických bojovníků (resp. Svazu bojovníků za svobodu), uložené v Národním archivu v Praze, již vydané memoárové texty, záznamy rozhovorů uložené v Centru orální historie Ústavu pro soudobé dějiny a záznamy interview, v nichž sám působil v roli tazatele. Velmi obsáhle zpracoval také literární zdroje, vedle české produkce neopomněl ani významná zahraniční díla vztahující se k tématu. Naopak poněkud stranou jeho pozornosti zůstaly "vojensko-historické" fondy (fondy československé exilové vlády a ministerstva národní obrany, deníky jednotek, kmenové listy a kvalifikační listiny apod.), jejichž absenci se autor snažil suplovat dostupnou sekundární literaturou. V práci nechybí zeměpisný rejstřík, který patří již k běžným známkám kvalitně zpracovaných publikací podobného druhu a čtenáři velmi usnadňuje orientaci v textu. Dalším kladem knihy je velice podrobný poznámkový aparát. Mnohé informace sdělené autorem "pod čarou" jsou velmi užitečné a dokreslují text.
Knižní novinka Pavla Mückeho si zaslouží pozornost nejen odborné, ale i laické veřejnosti. Odborné historické obci nabízí další možnost, jak lze úspěšně zpracovávat tak rozsáhlé téma na základě analýzy memoárových prací a s využitím přístupů orální historie. Autor si uvědomuje, že se v jeho výzkumu nedostalo na některá problémová témata, jako je například vnímání smrti, genderové aspekty nebo komparace s jinými sociálními skupinami, to by však již bylo nad rámec možností jedné publikace.

Lucie Rajlová, Soudobé dějiny 4/2014, str. 705-6