Místa paměti druhé světové války

Dějiny druhé světové války patří k nejvíce zpracovávaným a stále velmi aktuálním tématům soudobé historiografie. Kniha Pavla Mückeho se snaží přiblížit problematiku tzv. „míst paměti“ (hmotných i symbolických památek, na nichž je zakládána identita národního společenství), každodenního života a vnitřního světa vojáků (a pozdějších veteránů) československých jednotek působících na všech frontách nejkrvavějšího konfliktu dosavadních dějin. Charakterizuje nejvýznačnější „místa paměti“ zkoumáním jejich postojů k velkým událostem (Mnichov 1938, březen 1939), vnímání významů vlasti a domova a vnitřních vztahů v rámci bojových kolektivů i postojů k dalším klíčovým aktérům mimo vlastní bojové jednotky.

Kniha Pavla Mückeho se věnuje tématu, které je na knižních pultech stále aktuální, druhé světové válce, osudu a vzpomínkám vojáků, kteří v ní bojovali. Tato publikace je však výjimečná tím, že se životním příběhům vojáků a takzvaným místům paměti, jež byla významná pro druhý zahraniční odboj, oproti převažujícímu trendu soudobé vojenské historiografie věnuje zejména na základě studia kvalitativních pramenů (deníků, vzpomínek, memoárů, rozhovorů). S použitím kvalitativní analýzy autor zdárně provedl interpretaci získaných materiálů, jež se vztahují k sedmi ústředním tematickým okruhům – Mnichovu 1938 a 15. březnu 1939; vlasti a domovu; exilu; vztahům ke spolubojovníkům a nadřízeným; poměru k vedení československého exilu; obrazům spojenců a nepřátel.
[…]
Knižní novinka Pavla Mückeho si zaslouží pozornost nejen odborné, ale i laické veřejnosti. Odborné historické obci nabízí další možnost, jak lze úspěšně zpracovávat tak rozsáhlé téma na základě analýzy memoárových prací a s využitím přístupů orální historie. Autor si uvědomuje, že se v jeho výzkumu nedostalo na některá problémová témata, jako je například vnímání smrti, genderové aspekty nebo komparace s jinými sociálními skupinami, to by však již bylo nad rámec možností jedné publikace.
Lucie Rajlová (Soudobé dějiny 4/2014)