T. G. Masaryk a jeho c. k. protivníci

Masarykova zahraniční akce, její švýcarský počátek, není jen dokladem velkého diplomaticko-organizačního díla a umu několika málo intelektuálně neobyčejně zdatných jednotlivců se značnou dávkou předvídavosti a porozumění světovému válečnému konfliktu, ale i reálně napínavým komplikovaným souborem příběhů. Onen velký viditelný příběh politický, legitimizující vytvoření samostatného českého/československého státu na mezinárodní scéně, provázely příběhy další, méně nápadné, bez nichž by Masarykův úspěch nebyl myslitelný. Do velké konfrontační hry zahraničního odboje s rakousko-uherskou byrokracií vstupují krajanské spolky a zahraniční emigrace vůbec, zpravodajské služby, policie, cenzura, propaganda, justice a také jednotliví lidé – politikové, žurnalisté a v neposlední řadě dnes již fakticky bezejmenní vlastenci, kteří nasazovali svou osobní bezpečnost jako kurýři či členové domácího odboje udržující spojení se zahraničím, a následně pak ti, kteří dávali všanc své životy na frontě v legiích. Autoři v předkládané knize vedle sebe kladou příběhy rakouské/rakousko-uherské profesionality s příběhy těch, kteří museli zvládnout diplomaticko-zpravodajské a politické řemeslo v průběhu boje.
Kniha vyšla u příležitosti stého výročí vystoupení T. G. Masaryka v sále Reformace v Ženevě dne 6. července 1915.

Knihu lze číst dvěma způsoby zároveň: jako napínavý špionážní thriller i jako historický dokument. Prvně jmenovaný způsob ocení zvláště čtenář-nehistorik, pro kterého bude vcelku snadné do textu „vklouznout“ a nechat se jím vést. Čtivá forma, bohatý obrazový materiál i podrobný poznámkový aparát jej spolehlivě přenesou do krátkého, zato nesmírně plodného období Masarykovy zahraniční akce (leden 1915 – počátek jara 1916), a místy mu dokonce dovolí cítit se jako jeden z jejích protagonistů.
Svatava Antošová (Tvar 14/2016, str. 18)