Ztracená generace lékařů

Stát se lékařem či lékařkou nebylo po první světové válce jednoduché. Generace mladých (kohorta narozená na přelomu 19. a 20. století, nastupující do prvního ročníku studia lékařství na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy na podzim roku 1920) si však nenechala vzít své ideály a přetavila je ve zcela specifický étos, jehož pevnost později prověřily dva totalitní režimy. Společně prožili dvacáté století – jako spolužáci, kolegové, přátelé, spolubojovníci v zákopech i spoluvězni. Společně byli také zavrženi jako překonaný model lékaře, pro nějž není v socialismu místo.
Prosopografie – kolektivní historie této generace mediků a lékařů – je prezentována v monografii, v níž autorka za pomoci velkých pramenných souborů doprovází své „hrdiny“ do poslucháren a piteven, nemocnic a ordinací, do koncentračních táborů, do emigrace i na popraviště.

Kniha Ztracená generace lékařů je založena na důkladném studiu široké škály pramenů a přináší unikátní vhled do studijního, profesního i osobního života generace lékařů narozených na přelomu 19. a 20. století. Období první poloviny 20. století doprovázela nejenom řada společenských a politických zvratů, ale rovněž klíčových vědeckých poznatků a organizačních změn, které měly zásadní vliv na každodenní lékařskou praxi. Způsob uchopení daného tématu a autorčin živý způsob vyprávění mají potenciál oslovit široké čtenářské publikum. Kniha tak bude cenným materiálem pro ostatní badatele, stejně jako příjemným rozptýlením pro laickou veřejnost.
Šárka Caitlín Rábová (Práce z dějin Akademie věd 2023, roč. 15, č. 1)

Publikace Terezy Kopecké je výrazným přínosem k poznání dějin lékařství a vysokoškolského vzdělávání v první polovině 20. století. Autorka na základě pečlivě zpracovaného a mimořádně rozsáhlého pramenného materiálu představuje nejen vývoj jedné studentské generace, ale také širší dobové souvislosti, v nichž se jejich osudy utvářely. Výsledkem je kniha, která přináší nové poznatky, a zároveň se čte s překvapivou lehkostí. Díky tomu osloví nejen odborníky z oblasti historie, medicíny či sociálních věd, ale také širší veřejnost se zájmem o medicínu, vzdělávání a dějiny Československa.
Petra Chalušová (AUC HISTORIA UNIVERSITATIS CAROLINAE PRAGENSIS 65/2, str. 139–141)