tištěná kniha
Moderní korporace v soudobém kapitalismu

Moderní korporace v soudobém kapitalismu

Klusoň, Václav

témata: ekonomie a finance

brožovaná, 318 str., 1. vydání
vydáno: září 2010
ISBN: 978-80-246-1795-4
doporučená cena: 345 Kč

E-shop

Anotace

Monografie navazuje na předchozí práce Instituce a odpovědnost (Karolinum 2004) a Úvahy post-transformační (Karolinum 2008). Tématem práce jsou vztahy mezi systémy vlastnických práv a správou podniků (corporate governance). Autor popisuje jednotlivé typy vlastnictví a jejich vliv na řízení, zejména s ohledem na vývoj poslední doby (účetní skandály typu Enron, Parmalat, zákon Sarbannes-Oxley, manažerské odměny a jejich principy atd.). Srovnávány jsou podmínky v hlavních světových ekonomikách (USA, Británie, Německo, Itálie, Francie a částečně i transformující se ekonomiky střední a východní Evropy). Autor patří ke klíčovým osobnostem české školy institucionálního ekonomického myšlení.

Recenze

Práce V. Klusoně Vývoj správy a řízení korporací se zabývá vztahy mezi systémem vlastnických práv, převažujícími typy vlastnických uspořádání a správou podniků (corporate governance). Těžištěm pozornosti autora je vývoj uvedených souvztažností od 30. let (tj. časů Adolfa Berlea a Gardinera Meanse) do současnosti v USA, pozornost je však věnována i dalším významným světovým ekonomikám - Spojenému království, Německu, Itálii a Francii, a část práce se věnuje transformačním a posttransformačním procesů v střední a východní Evropě.
Posuzovaná Klusoňova práce navazuje na jeho předchozí, obdobně obsáhlé knihy Instituce a odpovědnost (2004) a Úvahy post-transformační. Zejména s první z nich tvoří logický celek. Obdobně jako tyto nedávné, jakož i další, starší autorovy práce, i tato novinka bude patřit ? zlatému fondu české institucionálně ekonomické literatury. Autor patří již dlouhá léta ke klíčovým osobnostem Českého institucionálního ekonomického myšlení a jeho nejnovější práce je jeho dalším významným obohacením.

Z recenzního posudku: doc. ing. Pavel Mertlík, Csc.

Česká ekonomie proti proudu a k pramenům krize
Čtenáři Literárních novin znají Václava Klusoně ze zasvěcených esejů, postřehů o dnešním světě hospodářství. Tato recenze poukazuje ke Klusoňovi vědci, který v pokročilém penzijním věku publikoval již třetí monografii. Pojednání o klíčové instituci dnešního kapitalismu - korporaci - navazuje na Instituce a odpovědnost (2004) a Úvahy post-transformační (2007), a tato trilogie pozdního sběru je přínosem české institucionální školy, nalitím čistého vína, které zprvu trpké zdá se. Knize se dostalo veřejného ocenění: Hlávkova nadace a Vysoká škola ekonomie a managementu (VŠEM) jí zahájily Cenu Milana Sojky, nedávno zesnulého profesora FSV UK.
Hlávkovo nadání velkoryse podpořilo dvě ze tří Klusoňových monografií, a Karolinum všechny tři velkoryse vydalo. Velkorysost vidím v tom, že Klusoň v jakémsi blahodárném osvobození se od převládajícího ducha doby a neoliberální ekonomie, hrající si na fyziku, jde "proti trhu". Je-li však trh v krizi, je nezbytné proti trhu jít - jen tak lze dospět k vizi jeho dalšího vývoje. Je pozoruhodné; jak se podařilo badateli již bez zázemí akademické instituce přispět k tak hlubokému ponoru do filozofie ekonomické vědy. A stejně pozoruhodné je i to, jak kritická reflexe lokálních transformačních institucionálních ne-odpovědností české kotliny - jež byla východiskem Klusoňových monografií - nakonec vyúsťuje do analýzy univerzálních problémů pozdního kapitalismu Západu. Ukázalo se totiž, že zneužití institucí není výsadou české cesty transformace, že jde o problém až civilizační. Korporace je naprosto dominantní podobou vyspělého kapitalismu - ne co do počtu, ale co do akumulovaného kapitálu. A proto onemocnění globálního kapitalismu radno hledat v korporaci, v krizi správy a řízení akciových společností, v nichž jsou vlastníci a manažeři navzájem svázáni stále problematičtějším "dvojitým Nelsonem" rizik morálního hazardu. Pro Miltona Friedmana byla jedinou společenskou odpovědností korporace maximalizace jejího zisku a kapitálové hodnoty ve prospěch akcionářů. Odsud se zrodilo přesvědčení, že korporace je jen "právní fikcí" mimo kategorie dobra a zla, jakýmsi právním vehiklem vyrábějícím zisky pro akcionáře. V takovém světě manažeři nejen nemohou, ale ani nesmějí brát žádné ohledy na negativní externality svých rozhodnutí, pokud jde o životní prostředí, zaměstnance i klienty, jinak by mohli být akcionáři dokonce žalováni. Profesorka Lynn Sharp Painová z Harvardu varovala před světem mimo morálku ve své knize o potřebě hodnotového posunu (Value shift) ještě před propuknutím krize, již Klusoň jasně předvídal již ve své druhé knize...
Složitost korporátního řízení pozdního kapitalismu spočívá ve stále rostoucí komplexnosti vlastnických struktur, v nichž informační asymetrie pracuje ve prospěch manažerů. Koncentrace kapitálu produkuje rostoucí výnosy z rozsahu, a to v globálním měřítku, a z jejich zisků lze, ba z hlediska vlastníků se zdá být přímo nevyhnutelné, motivovat manažery stále štědřejšími benefity. Vzniká zesilující se zpětná vazba hrabivosti a od ní už je jen krůček k pokušení účetnictví trochu pomoci, jak jinak než kreativně. Nepravá kreativita se objevila i ve vymýšlení nových finančních instrumentů. Hra-bivost vede také k přílišnému riskování; George Soros, který jako spekulativní investor o tom sám nejlépe ví, už před velkými skandály typu Enronu hovořil o tom, že dnešní kapitalismus může být ohrožen jen sám sebou. Ve stejné době Luigi Zingales psal o naléhavé potřebě "zachránit kapitalismus před kapitalisty" a Václav Klusoň reagoval i na tento bonmot statí v časopise Politická ekonomie. Hodnotový posun, po němž volá Painová, může mít jen podobu konverze, "obrácení", a to je, jak víme všichni, nesnadné. Většinou teprve opakované naražení nás přivádí k hlubší potřebě kritické (sebe)reflexe. Klusoňova ekonomie je opět o lidech a o tom podřídit se či protivit se pravidlům, právním i morálním. Je tak znovu ekonomií, jež vzešla z morální filozofie a pěstovala se univerzitně jako národní hospodářství na právnických fakultách. Iluze a úniky do amorálního světa "fyziky ekonomie" tu nemají místo. Doneslo se mi, že v amerických medicínských kruzích se objevila jiná, lékařská paralela: Kapitalismus onemocněl rakovinou. Lidský organizmus je už tomu společenskému a ekonomickému bližší: a snad i proto Klusoňova kniha zahrnuje i kapitolu "cesty k ozdravení korporátního řízení".
(...)

Lubomír Mlčoch, Literární noviny, 11, 2011