Svět rodokapsu

Kniha o české populární literatuře ve 30. a 40. letech 20. století. První část publikace je věnována kulturně historické charakteristice jednotlivých sešitových edic. Obsahuje informace o jejich vzniku a vývoji, rozsahu a čtenářském ohlasu, literární povaze a žánru i o jednotlivých autorech. Druhá rozsáhlejší část publikace obsahuje komentovaný soupis všech českých románových edic uvedeného období, jakož i seznamy přispěvatelů - autorů či ilustrátorů. Kniha je oživena obrazovou přílohou a završena kompletním jmenným rejstříkem.

Svět románového sešitu
Konstrukce soupisu a vysvětlivky
Seznam zkratek

Rodokaps
Weekend
Rozruch, romány vzrušené chvíle
Krásný román
Moderní romány
Divoký západ
Čtení pro ženy
Dobré čtení
Večery pod lampou
Besedy hvězdy
Románové novinky
Oddech po práci
Večery

Názvový rejstřík
Rejstřík pseudonymů užitých pro autory a překladatele románů
Rejstřík autorů, překladatelů a redaktorů
Neurčení autoři a překladatele
Rejstřík ilustrátorů
Prameny
Poděkování
Jmenný rejstřík
Obrazová příloha

Obrovské úsilí museli vynaložit Pavel Janáček a Michal Jareš na svoji práci Svět rodokapsu. Komentovaný soupis sešitových románových edic 30. a 40. let 20. století (Karolinum, Praha 2003), ale jejich námaha rozhodně nebyla marná. Výsledná kniha představuje mimořádně cenný podklad k dalšímu bádání v této oblasti a poskytuje velké množství zajímavých podnětů. Autoři se neomezili pouze na samotný soupis a doplnění faktografických údajů k edicím, jako byly např Román do kapsy, Večery pod lampou nebo Romanové novinky, ale ve svých komentářích také jasně naznačili široké možnosti využívání různých sešitových románů jako pramene. Za pozornost stojí např. jejich úvahy o významu a příčinách antisemitských prvků v tomto druhu literatury. Kuděj, 1-2/2005, str. 208

Bezmála pětisetstránkový svazek soupisu sešitových románových edic, který uspořádal Pavel Janáček ve spolupráci s Michalem Jarešem, představuje u nás první ucelený komentovaný soubor shrnující produkci v rozmezí let 1935-1951. Poprvé tak máme možnost v relativní úplnosti přehlédnout průkopnické období unikavého, přitažlivého a zároveň haněného "světa rodokapsu", který alespoň pro mne zůstane provždy spojen s vůní venkovské půdy a zaprášených krabic, v nichž jsem jako kluk objevoval zažloutlé sešitové poklady plné exotiky, dobrodružství a drsných, ale správných chlapíků; ve škole jsem se pak těmito úlovky chlubil méně šťastným kamarádům, kteří buď měli mladší tatínky, nebo jejichž dědečkové přečtené sešity kdysi ledabyle odložili.
Bibliografická příručka je uvedena studií Pavla Janáčka Svět románového sešitu. Zde se autor zaměřuje zejména na dva aspekty - jednak vysvětluje, co pod zobecňujícím názvem "rodokaps" vlastně chápat, jednak rozvádí, jak lze v této oblasti z metodologického hlediska literární historie a sociologie (vzhledem k mapování "světa rodokapsu" dvou stěžejních disciplín) pracovat. Janáček zde v základních obrysech představuje ediční řady, které přinášely v pravidelných intervalech statisícové náklady různorodé populární literatury ať to byla řada Románů do kapsy - Rodokaps, která dala název této oblasti populární literatury, nebo edice Weekend, Rozruch, romány vzrušené chvíle, Krásný román, Moderní romány, Divoký západ, Čtení pro ženy, Dobré čtení, Večery pod lampou, Besedy Hvězdy, Románové novinky, Oddech po práci či Večery. Všímá si na pozadí stěžejních kulturních a společenských událostí vymezeného období jejich tematického či žánrového rozlišení, literární povahy románového sešitu, autorských, edičních a nakladatelských postupů, lišících se vzhledem k modelu potenciálního čtenáře; zajímavý je v tomto ohledu též pokus o ideální portrét kmenového domácího autora těchto textů. Dále Janáček porovnává např. poměr překladové a domácí produkce, vztah literárních textů a filmu, upozorňuje na funkci pseudonymu v tomto typu literární produkce, komentuje též důsledky pronacistického a prokomunistického vlivu, které do světa sešitového románu částečně prosákly. Metodologicky podnětná je Janáčkova úvaha nad rozvinutím pojmu "románový sešit". Autor zde usiluje o potlačení fragmentarizujícího vnímání této produkce jako sledu pouhých jednotlivých časopisů na jedno použití a hovoří o produkci souvislých románových řad. Užití pojmu románový sešit zároveň stírá tématické hranice a umožňuje nám spatřit celek této produkce jako svébytný fenomén, který - jakkoli na okraji vysoké, elitní literatury a umění - má svá pravidla, svůj specifický vývoj. Studiurn těchto pravidel či šířeji pomezního charakteru fenoménu "rodokaps" však může v současné době která s sebou přináší otázky po novém vymezení vztahu literatury a společnosti, poukázat na zajímavé problémové okruhy ve vnímání literárního a kulturního vývoje.
Poté následuje vlastní komientovaný bibliografický soupis sešitových románových edic 30. a 40. let, respektive soupis jejich titulních románů. Jak editoři upozorňují, ?žádné z třinácti zahrnutých periodik nebylo dosud analyticky podchyceno tištěnou bibliografií, ani rozepsáno v katalogu některé, knihovny". Každé edici je věnován samostatný oddíl, který se skládá ze tří částí - obecné charakteristiky edice, kde jsou zahrnuty základní údaje o vydayateli, periodicitě, složení redakce, rozsahu a ceně sešitu. Dále přehled nastiňuje žánrové zaměření edice a její autorský okruh. Poté následují vlastní bibliografické, chronologicky řazené záznamy titulních románů. Janáčkovu a Jarešovu příručku uzavírají nezbytný názvový rejstřík, rejstřík pseudonymů, rejstřík autorů, překladatelů a redaktorů, který mnohdy objevuje dnes již zapomenutá jména, dále rejstřík neurčených autorů a překladatelů, rejstřík ilustrátorů a v posledku finalizující jmenný rejstřík.
Základní pilíře "světa románového sešitu" jsou tak postaveny. Duši mu však vdechují teprve rozsáhlé a podrobné komentáře k vybraným sešitům, které doprovázejí blok té které edice. Autoři zde zmiňuji např. hypotézy o možném autorství pseudonymních děl, filmografické údaje, pokud byl román protějškem filmu, detailnější informace o autorech, dále jsou tu uvedeny např. výtahy z vydavatelských návěstí, z redakčních úvodníků, čtenářských anket, z různých článků komentujících konkrétní edici nebo text appod. Vzníká tak velice zajímavá a pestrá koláž, vřazující románový svět do užšího spektra dobového uměleckého a společenského dění. Jakkoli se může nezainteresovaný čtenář ve strohých a pečlívě zpracovaných bibliografických záznamech po chvíli ztrácet (ovšem zpěčuje se tomu například úsměvná poetika zkratek, kterými autoři označují žánrově - tematickou charakteristiku textů, např. BUDR = budovatelský román, ČERV= milostná romance, tzn. červená knihovna apod.), komentáře představují svého druhu napínavou četbu, plnou nečekaných zápletek, zvratů a neočekávaných rozuzlení. Jako by se mi zdálky připomněl onen hřejivý pocit, který jsern zažíval nad starými krabicemi s naskládanými "rodokapsy''
Jan Wiendl, Dějiny a současnost, 9/2003

Průvodce světem rodokapsu
Dvojice autorů Pavel Janáček a Michal Jareš připravila komentovaný soupis sešitových románových edic. Publikace Svět rodokapsu je první bibliografickou příručkou sledující oblast české populární četby.
Publikace nazvaná Svět rodokapsu přináší vedle vlastního soupisu titulů celkem třinácti edičních řad z období 30. a 40. let dvacátého století také rozsáhlou úvodní studii Pavla Janáčka a několik rejstříků, a je tak komplexním zdrojem informací o tomto nižším, literární vědou stále ještě opomíjeném patře literatury.
Název dala rodokapsu první a nejrozsáhlejší sešitová řada populární četby, Romány do kapsy, která vycházela od roku 1935 a ve svých deseti ročnících obsáhla přes čtyři sta čísel. Zaměřovala se převážně na "četbu pro muže", tedy na westerny a jiné dobrodružné žánry. Označení "rodokaps" se pak vžilo pro určitý publikační typ nabízející populární žánry v typickém formátu větší A4 s lákavou obálkou.
Autoři Světa rodokapsu respektují uvedené vymezení a ve své bibliografii evidují nejen dobrodružné romány, ale celou produkci vycházející v rodokapsových řadách, včetně vyhraněně "ženských" řad sentimentální četby, jako byly již legendární Večery pod lampou. Do soupisu přitom zařazují vždy jen titulní romány jednotlivých sešitů, další beletrie a publicistika je případně zmiňována nebo citována v komentářích. V soupisu překvapivě nenajdeme řadu známých autorů populárních knih, jako třeba Vlastu Javořickou - vzhledem k tomu, že publikovali mimo vytčený okruh rodokapsu. Na druhé straně se zde objevují jména spisovatelů, kteří si k zábavné četbě jen "odskočili", například Olga Scheinpflugová nebo Karel Schulz.
Na obranu braku
Autoři pojímají rodokaps jako specifický literární komunikační okruh. Pro porozumění jeho fungování jsou cenné zvláště jejich komentáře k vybraným číslům edičních řad a také rejstříky, především obsáhlý, slovníkově pojatý rejstřík autorský. Z něj mimo jiné zřetelně vysvítá zmiňované prolínání zábavné četby s "vyššími patry" literatury. V heslech autorů náročné literatury jsou vždy zdůrazňovány filiace jejich díla k populární oblasti. Do komentářů k sešitovým řadám jsou zařazeny rovněž pozoruhodné citace z článků, v nichž redaktoři rodokapsu reagovali na soudobé diskuse o lidové četbě, které přerůstaly v tiskovou kampaň proti "braku". "Pokleslý" charakter a masové rozšíření rodokapsu - mnohdy statisícové náklady se mohly dostat až k milionu čtenářů - totiž provokovaly zastánce exkluzivní kultury. Autoři obranných statí se snažili definovat specifickou povahu a funkci zábavné četby v protikladu k náročné literatuře. Eduard Fiker, šéfredaktor melantrišské sešitové edice Rozruch a autor detektivních románů, například doporučoval striktně rozlišovat mezi dokonale řemeslně zvládnutým zábavným románem a vlastním "brakem".
V sešitových řadách však vycházela také díla, která byla všeobecně uznanou součástí náročné literatury. Tento typ využití staršího textu označuje Pavel Janáček v úvodní studii jako neintencionální autorství, na rozdíl od prací intencionálních autorů, kteří psali speciálně pro komunikační okruh rodokapsu. Od obou předchozích se pak liší autoři insitní, vzešlí z řad čtenářstva, které bylo intuitivně dokonale seznámeno s žánrovými pravidly postupy své oblíbené četby. Z "vysoké" literatury byly tištěny hlavně romány se silným dobrodružným nebo sentimentálním potenciálem, vedle Dumase a Stevensona také díla Balzakova, Hawthornova nebo Jirásková.
Čtenáři, jejichž vnímání ovlivňoval žánrový kontext rodokapsových próz, ovšem zřejmě četli díla neintencionálních autorů způsobem podstatně odlišným od obvyklé recepce těchto děl. To je jeden z mnohá zajímavých teoretických problémů, které rodokaps a zábávná četba přinášejí.
Rehabilitace okrajových žánrů
Autoři se v publikaci vyhýbají estetickému hodnocení rodokapsové produkce. Je zřejmé, že tato literatura musí být posuzována podle specifických měřítek svých vlastních žánrů a ve svém vlastním komunikačním kontextu. Dagmar Mocná, která se soustavně zabývá dějinami české konzumní četby, ve své studii o Červené knihovně zdůrazňuje, že hodnocení kvalit těchto žánrů je dáno úhlem našeho pohledu. Styl dobrých autorů zábavné četby tak můžeme hodnotit jako vytříbený a kultivovaný, ale také jako "projev náprosté umělecké sterility" - pokud mu podsouváme funkce, které mu nejsou vlastní.
Moderní populární četba byla vylučována z dějin české líteratury s poukazem na to, že jejím cílem není dosažení uměleckého účinku. Rodokaps a další typy zábavné četby však byly významným jevem dobového literárního a společenského života, s nímž se musí literárněvědné zkoumání vyrovnat. Kniha Pavla Janáčka a Michala Jareše přináší nejen neocenitelný materiál, získaný pracnými rešeršemi, ale také jeho základní teoretické zhodnocení, a je tedy jedním z kroků k poznání a k určité rehabilitaci okrajových žánrů.
Pavel Janáček - Michal Jareš: Svět rodokapsu. Komentovaný soupis sešitových románových edic 30. a 40. let 20. století. Vydala Univerzita Karlova v Praze - Nakladatelství Karolinum, Praha 2003. 449 stran, náklad a cena neuvedeny.
Josef Šebek, Lidové noviny, 7.6.2003