Škola v globální době

Změny v oblasti vzdělávání jsou na celém světě předmětem intenzivního zájmu výzkumníků, politiků, učitelů i ředitelů škol a rodičů. Stále však zaznamenáváme, že značný počet pokusů o koncepční změny ve vzdělávání selhává. Zřejmě ani nedávná česká reforma nesplnila očekávání, která do ní byla vkládána.
Tato studie přináší původní poznatky o tom, jak probíhají v současnosti proměny českého základního vzdělávání. Autorům však nešlo o hodnocení jedné konkrétní reformy, snažili se pochopit, jak vnitřní dynamika života jednotlivých škol interaguje s vnějšími impulzy, které přicházejí z lokální, národní i globální úrovně. Práce nejprve poukazuje na hodnoty, o které usilovaly některé nedávné zahraniční reformy vzdělávání, na to, jakými prostředky se snažily motivovat školy ke změně a kteří aktéři se na změnách podílejí v současnosti. Druhá a nejrozsáhlejší část čtenáře nechává prostřednictvím podrobných popisů postupně nahlédnout do pěti základních škol z různých míst naší země a upozorňuje na to, co a jakým způsobem se ve školách za poslední léta změnilo, ale také na to, co zůstává stabilní.

Úvod

1. Proměny školy v dnešním světě
1.1 Hodnoty a cíle
1.2 Mechanismy reformy
1.3 Reforma: aktéři
1.4 Závěr

2. Metodologie výzkumu
2.1 Výzkumný problém
2.2 Výzkumný soubor
2.3 Sběr a analýza dat
2.4 Reflexe výzkumníka a etika šetření
2.5 Uspořádání druhé a třetí části knihy

3. Malá škola vyrostla
3.1 Pět úspěšných let Malé školy
3.2 Reforma jen pro inspekci?
3.3 Zlepšení jednotlivých škol nemusí být známkou zlepšování systému
3.4 Závěr

4. Výběrová škola: nesnadná změna vedení
4.1 Stabilita jako hodnota
4.2 Změna ředitele
4.3 Vnímání reformy
4.4 Závěr

5. Horská škola: evoluce místo reforem?
5.1 Specifické prostředí jako výzva pro školu
5.2 Rozvoj školy navzdory omezením
5.3 Možnosti a meze průběžných inovací
5.4 Závěr

6. Pestrá škola chce sloužit všem žákům
6.1 Vývoj žákovské populace
6.2 Deklarované priority: počítače, plavání, jazyky
6.3 Závěr

7. V Předměstské škole se snaží udržet latku
7.1 Proměny žactva a učitelského sboru
7.2 „Náročnost je dobrá“
7.3 Vedení usiluje o transparentnost
7.4 Závěr

8. Tematická mezipřípadová analýza
8.1 Hodnoty, cíle, obsahy
8.2 Procesy a jejich aktéři
8.3 Aktéři
8.4 Závěr

Závěr
Summary
Literatura
Rejstřík

Není jednoduché projektovat a zrealizovat kvalitní longitudinální studii. Zvláště v dnešní době, kdy témata výzkumu do jisté míry určují grantové agentury a další donátoři, a zaměření studií se i v rámci jednoho výzkumného týmu rychle střídají. Vracet se k něčemu, "co už bylo zkoumáno" (ačkoli v jiném kontextu nebo čase), bývá dokonce některými agenturami považováno za "duplicitní" a bez nároku na financování. Příkladem zdařilého longitudinálního výzkumu podmínek českého základního školství mohou být dvě navazující publikace - Česká základní škola: vícepřípadová studie (Dvořák a kol. 2010), a Škola v globální době. Proměny pěti českých základních škol (Dvořák, Starý, Urbánek 2015), které ač vydali odborníci z pedagogických disciplín, mohou být velmi inspirativní také pro geografy. Předmětem recenze bude v pořadí druhá uvedená kniha, která symbolicky po pěti letech navazuje na předchozí výstup širšího autorského kolektivu.
Dvořák, Starý, Urbánek (2015, s. 38) hodnotí výsledek svého metodického postupu jako tvorbu "víceškálového obrazu, kde pracují s různou mírou detailu", což lze do značné míry považovat za princip geografického výzkumného designu s prolínáním vertikálních hierarchických úrovní. Stejně tak zdůrazňování heterogenního a v jednotlivých územích různorodého vývoje edukační reality zase směřuje k poznatku horizontální geografické diferenciace. Důsledkem této citlivé práce s vertikální i horizontální prostorovou dimenzí působí obě knihy proti jiným textům z oblasti pedagogických věd poněkud odlišně, a mají tak silný potenciál široké mezioborové popularity. U první publikace Česká základní škola: vícepřípadová studie již mohu z vlastní zkušenosti doložit, že je hojně využívána mezi geografy, demografy, sociology a antropology. Nová publikace ji bude jistě brzy následovat.
Škola v globální době. Proměny pěti českých základních škol analyzuje praktické dopady školských reforem i projevy obecnějších globálních podmínek edukace na život a fungování základních škol, resp. mohli bychom říci na jejich kulturu a management. Knížka je opatřena velmi podnětným teoretickým zarámováním. Po zhodnocení globálních, celospolečenských podmínek školství se autoři věnují zejména obecné podstatě reforem. Pozoruhodný je například koncept "reformního průmyslu", který trefně vystihuje realitu (nejen) českého školství. Stojí jistě za kulturně-antropologické zamyšlení komu/čemu slouží princip, kdy (úzká) sociální skupina získává moc, privilegia a prostředky určovat směr, způsob a normy všem dostupného základního vzdělávání, vytvářet k tomu podpůrné struktury a materiály, dorozumívací jazyk a vyučovat (školit, rekvalifikovat) o nich.
V této rovině autoři nahlížejí a v další části knihy dokumentují poslední českou školskou reformu, s využitím pěti případových studií rozličných základních škol. Nejprve - jako ve struktuře předchozí publikace - jsou samostatně prezentovány jednotlivé případy (školy). Každá modelová škola zároveň více či méně reprezentuje některá dílčí témata kultury a managementu školy v kontextu vnějších podmínek (např. lobby, zasahování rodičů do chodu školy a snaha ovlivňovat kurikulum; "výběrovost" školy; spolupráce a konkurence škol v boji o žáka; využívání ICT ve školách). Základním pojítkem mezi případy je otázka, jak jejich zástupci vnímají zmíněnu školskou reformu. Autoři v pracném terénním výzkumu zjišťovali názory představitelů škol na kurikulární dokumenty, koncepci reformy a monitorovali, zda je reforma reflektována v edukačním procesu a dalších činnostech školy. Odkazují také na situaci škol a výpovědi různých aktérů v období před pěti lety (zachycené v České základní škole: vícepřípadové studii), čímž celý longitudinální příběh dává českému reformnímu úsilí plastičnost. Vykresluje tak především resilienci školského systému vůči změnám a adaptabilitu aktérů ve školách. Dokumentuje, že reforma je jen výjimečně přijímána jinak, než pouze "na oko", a stojí více v pozici "strašáka" a společného nepřítele škol.
Všechna dílčí témata jsou v závěru publikace zdařile systematicky utříděna, porovnána a zobecněna podle zásad mezipřípadové analýzy. Zajímavých, ve výzkumu edukace opomíjených a trojicí autorů poodhalených témat je na útlou knížku až dost. Jenom namátkou stojí jistě za pozornost problematika naprosto nevyužitého, až proplýtvaného edukačně-kulturního potenciálu školních družin. V těchto zařízeních tráví velká část dětí celá dlouhá odpoledne, aniž by se zde soustavně věnovaly podnětné, řízené a osobnost rozvíjející činnosti. Autoři uvádějí různé příčiny tohoto stavu. Jednou z nich je i funkce školní družiny jako příležitosti pro odpočinek, na rozdíl od "vyučování". Proto je obtížné (obtížně obhajitelné) ji kurikulárně projektovat. Nicméně i relaxační aktivity je nutné promyšleně plánovat, jak je ostatně posláním řady komerčně poskytovaných zájmových kroužků. Právě školní družina by mohla vést žáky k nedostatečně rozvíjeným činnostem a postojům (např. získávání vztahu k místnímu regionu). Tento fenomén jistě stojí za podrobnější analýzu a pozornost akademických odborníků i školského managementu a decizní sféry.
Domnívám se, že obsáhlý longitudinální výzkum skrývá v primárních datech ještě mnoho zajímavých souvislostí a můžeme se snad těšit na "další pokračování" knižní edice.

Silvie R. Kučerová, Informace ČGS 35/1 (2016), str. 55-57