Edvard Beneš: Politická biografie českého demokrata II

Druhá část politické biografie Edvarda Beneše se věnuje období od roku 1935, kdy je už profesně i lidsky vyzrálý politik s přehledem po složité mezinárodní situaci jmenován prezidentem ČSR, až do poválečných let poznamenaných marnými snahami o záchranu demokracie. Kniha přináší chronologický obraz „mnichovské krize“, druhého československého odboje a budování poválečné republiky, dosud roztříštěný v obrovské literatuře a faktografii, a sjednocuje ho dramatickým politickým příběhem osobnosti, která se stala spolutvůrcem i obětí českých dějin.

Kniha pátá: Politický vůdce spartánské demokracie (prosinec 1935 až říjen 1938)
Kapitola 16: Budování demokracie v obležení diktátoru (prosinec 1935 až jaro 1937)
Kapitola 17: Začátek finálního zápasu o československý stát (květen 1937 až květen 1938)
Kapitola 18: Od květnového triumfu k mnichovské katastrofě (květen až říjen 1938)
Kniha šestá: Vůdce národního odboje za obnovu demokratického Československa (říjen 1938 až březen 1945)
Kapitola 19: Z prominentního soukromníka do čela druhého odboje (říjen 1938 až říjen 1939)
Kapitola 20: Výstavba exilového státního zřízení a jeho institucí (říjen 1939 až říjen 1940)
Kapitola 21: Za uznání plnohodnotné vlády a právní kontinuity československého státu (říjen 1940 až září 1941)
Kapitola 22: Diplomatická likvidace Mnichova (říjen 1941 až září 1943)
Kapitola 23: O budoucnost republiky a její postavení v poválečném světě (podzim 1943–1943/44)
Kapitola 24: V čele vrcholícího zápasu za obnovu svobodného Československa – a v jeho zákrutech (leden 1944 až březen 1945)
Kniha sedmá: Budovatel socializující demokracie a jeho finální prohra (březen 1945 až červen 1948)
Kapitola 25: Položení základů třetí republiky (březen 1945 až květen 1946)
Kapitola 26: V čele zápasu za udržení demokracie (květen 1946 až srpen 1947)
Kapitola 27: Mnohonásobně tragické finále politika (září 1947 až červen 1948)
Kapitola 28: Agonie a smrt (červen až září 1948)
Závěr: Edvard Beneš v českých a československých dějinách první poloviny 20. století
Přehled využitých pramenů a literatury
Jmenný rejstřík

Edvard Beneš in der tschechoslowakischen Geschichte

Über den ehemaligen tschechoslowakischen Präsidenten Edvard Beneš wurden zwar schon viele Bücher geschrieben, doch keines davon ist so umfangreich wie die "Politische Biografie eines tschechischen Demokraten" von Jindřich Dej-mek. Im Prager Universitätsverlag Karolinum ist zuerst im Jahr 2006 der erste Teil erschienen und vor Kurzem kam auch der zweite Teil auf den Buchmarkt.
Der Autor hat sich viel Mühe gegeben, das Leben des zweiten tschechoslowakischen Staatspräsidenten zu beschreiben. Während im ersten Teil ausführlich darüber berichtet wird, wie Beneš seine Karriere macht und 1935 Präsident wird, befasst sich der zweite Teil mit der Zeit ab 1935 bis zu seinem Tod im Jahr 1948. In diesem wird auch seine Rolle bei der Vertreibung der Sudetendeutschen beschrieben.
Die beiden Publikationen mit jeweils fast 800 Seiten Umfang beschreiben detailliert sein Leben sowie seine Politik. Das Jahr 1935 wählt Dejmek als einen Wendepunkt. Danach verkomplizierte sich Dejmek zufolge seine politische Tätigkeit und er musste zusehen, wie sein Land von den Nazis zuerst 1938 und dann auch noch 1939 erobert wird.
Dejmek bietet am Ende des zweiten Teils einen durchaus differenzierten Blick auf Beneš. Er hätte sich in den letzten Jahren seines Lebens bei einem Großteil der tschechoslowakischen Bevölkerung zwar eines "uneingeschränkten Respekts" erfreut, doch gleichzeitig verhassten ihn zum einen die Sudetendeutschen, zum anderen die ehemaligen Vertreter des slowakischen Staates. Dejmek schildert die unterschiedliche Darstellung Be-nešs von Seiten der Tschechen und Deutschen. Für die meisten Tschechen ist er eine "große Persönlichkeit der modernen tschechischen Geschichte". Doch für einige tschechische Historiker - vor allem für die vertriebenen Historiografen - ist er ein "lokaler Diktator", wie es Hans Lemberg einmal geschrieben hat. Diese Interpretation hielt Dejmek für sehr "vereinfacht". Beneš hat zwar auf die Regierungskrise im Jahr 1948 nicht adäquat reagieren können, sodass viele ihn beschuldigen, dass er den Kommunisten an die Macht verhalf. Doch wie Dejmek anführt, wurde er nach seinem Tod von den kommunistischen Historikern aus der Geschichte absichtlich ausgeklammert.
Dejmek schließt sein Buch mit der Feststellung, dass Beneš sicherlich zu den im Ausland umstrittensten Politikern der Tschechoslowakei gehört. Er identifiziert sich mit dem "Lex Beneš", also mit dem Gesetz, in dem es heißt, Edvard Beneš habe sich um den tschechischen Staat verdient gemacht.
Lendeszeitung (č. 23, ročník 14, 4.11.2008, str. 5)

Přestože se v uplynulých letech objevilo hned několik pokusů o Benešovu biografii, výsledky (jedno, zda z hlediska zvolených interpretací, či využité šíře pramenné základny) byly většinou sporné a spíše vyzývající k novému uchopení tématu a pečlivému zdokumentování činnosti této klíčové a současně nad jiné kontroverzní osoby moderních českých dějin. Na podkladě rozsáhlé práce Jindřicha Dejmka nazvané jednoduše - leč příznačně - Edvard Beneš. Politická biografie českého demokrata (Nakladatelství Karolinum, Praha 2006) česká historiografie dospěla k výrazné, ač zdaleka nikoliv úplné splátce svého dluhu vůči Benešovi i české společnosti. První díl zahrnují léta 1884 - 1935 fascinuje nejen svým rozsahem (cca 630 stran), ale především širokým a precizním využitím různorodé pramenné základny. J. Dejmek ve své práci shromáždil pro tuto dobu nepochybně maximum dostupných relevantních pramenů a fakt a jeho kniha se tak nepochybně stane pro generace ostatních historiků "knihou živitelkou".
Kuděj, časopis pro kulturní dějiny (č. 1-2/2008, str. 114-115)