Estetické čtení Vladaře

Kniha nabízí komentář k Machiavelliho Vladaři, zřejmě nejznámějšímu dílu politické teorie. Výklad seznamuje čtenáře s hlavními idejemi a koncepty Machiavelliho politického myšlení a jejich historickým, ideovým a literárním kontextem. Machiavelli je vylíčen jako představitel estetické politické teorie, která namísto řeči zdůrazňuje roli smyslového vnímání jako předpokladu existence politického společenství. Kromě toho kniha věnuje pozornost Machiavelliho specifickému pojetí sociálního konfliktu a jeho kritice oligarchie. Studie vychází současně s novým překladem Vladaře.

Výklady myšlení Niccolò Machiavelliho a zejména jeho nejproslulejšího díla Vladaře vykazují až nezvyklou míru rozmanitosti a často i vzájemné rozpornosti. Jedná se o knihu zcela odlišnou od Machiavelliho jiných, více republikánských děl, nebo je mezi nimi určitá kontinuita, kterou můžeme správnou interpretací odhalit? Nový příspěvek k těmto dlouhodobým interpretačním sporům, tentokrát ve formě komentáře, by se tak mohl zdát jako nadbytečný – jako další pokus o koherentní výklad díla, které se uchopitelnosti a koherenci samo vzpírá.
Tak tomu ovšem v žádném případě není, neboť namísto snahy o definitivní zodpovězení častých otázek ohledně povahy Vladaře se Jan Bíba v Estetickém čtení Vladaře vydává jinou cestou. V komentáři jednotlivých kapitol původní knihy sice často shrnuje dosavadní interpretace a ukazuje na možné cesty, jimiž se při výkladu tohoto díla můžeme ubírat. Zároveň se ale pokouší nabídnout nové a originální čtení, které současně nemusí být s předchozími interpretačními směry zcela v rozporu. Jak napovídá název recenzované publikace, Bíba vnímá Machiavelliho jako myslitele patřícího do takzvané estetické teorie politiky, která „namísto důrazu na roli řeči klade důraz na roli smyslového vnímání jako základního způsobu, jímž se lidé v rámci politického společenství k sobě vztahují“.
Jan Šíma (Filosofický časopis 2/2023)